48 C 51/2022-83 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 168 750 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z žalované částky od [datum] do zaplacení z titulu nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) způsobené mu nesprávným úředním postupem soudu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. 40 T 14/2014 (dále také jen„ posuzované řízení“). V posuzovaném řízení, které bylo zahájeno usnesením Policie ČR ze dne [datum] proti pěti obviněným pro zvlášť závažný zločin podvodu, kdy obvinění v postavení osob ovládajících [právnická osoba] - [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] se dopustili podvodného jednání ve vztahu k poškozenému (žalobci), který vlastnil dluhopisy uvedené společnosti. Žalobce se k trestnímu řízení připojil dne [datum] s nárokem na náhradu škody. V posuzovaném řízení bylo vydáno několik rozhodnutí ve věci, avšak řízení dosud neskončilo. Řízení k podání žaloby trvalo 8 let a 5 měsíců. Žalobce má za to, že délka řízení je nepřiměřená a podílely se na ní soudy, když věc byla projednávána opakovaně na několika stupních soudní soustavy. Řízení mělo pro žalobce velký význam s ohledem na jeho pokročilý věk, jelikož nepřiměřenou délku řízení vnímal intenzivněji. Žalobce žádá za první dva roky řízení a dále za každý rok trvání řízení částku 15 000 Kč, zvýšenou o 20 % z důvodu postupu soudu a o 30 % z důvodu vysokého věku žalobce. K uplatnění nároku u žalované žalobce uvedl, že nárok u žalované uplatnil podáním ze dne [datum], avšak vzhledem k tomu, že žalovaná na podání žalobce nereagovala, byl žalobce nucen podat žalobu k soudu. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] nárok uplatnil. Žalovaná jeho nároku dne [datum] vyhověla co do poskytnutí finančního zadostiučinění ve výši 22 750 Kč. Žalovaná zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení a uvedla, že řízení trvalo od [datum] (ve vztahu k žalobci od [datum]) a doposud neskončilo, probíhalo na třech stupních soudní soustavy, přičemž soud I. stupně rozhodoval 2 x, soud II. stupně 2x. Řízení dosud trvá ve vztahu k žalobci 8 let a 7 měsíců. Žalovaná shledala, že délka řízení byla nepřiměřená a žalobkyni vznikla nemajetková újma. Žalovaná hodnotila trestní řízení jako značně složité, neboť se jednalo o rozsáhlou trestnou činnost 5 obžalovaných, bylo třeba provést obsáhlý znalecký posudek, byl proveden výslech mimořádného počtu svědků, nadto jeden z obžalovaných pobýval v [země], což řízení komplikovalo. Význam řízení pro žalobce žalovaná hodnotí jako nižší, a to jednak z důvodu sdílené újmy mezi poškozenými a jednak z důvodu částečné nedobytnosti nároků poškozených a vysoké míry investičního rizika. Žalovaná proto žalobci přiznala odškodnění tak, že základní částku ve výši 15 000 Kč za rok snížila o 40 % z důvodu složitosti věci, o 10 % s ohledem na projednávání věci na 3 stupních soudní soustavy a o 30 % s ohledem na nižší význam řízení pro žalobce. Zbytek nároku žalovaná navrhuje zamítnout. 3. Podáním ze dne [datum] (č.l. 42) vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 22 750 Kč v reakci na plnění žalované. 4. V replice ze dne [datum] (č.l. 50) žalobce uvedl, že nesouhlasí s tvrzením žalované, že posuzované řízení mělo pro žalobce snížený význam, naopak u žalobce, jakožto osoby vyššího věku, se zvýšený význam řízení presumuje. Žalobce rovněž nesouhlasí s tvrzením, že spolu poškození sdíleli újmu, neboť spolu nebyli v příbuzenském vztahu, ani se jinak neznali. Žalobce konečně nesouhlasí se snížením zadostiučinění z důvodu investičního rizika na straně poškozených, pod který však dle názoru žalobce nelze podřadit ztrátu finančních prostředků v důsledku trestného činu. Žalobce je naopak názoru, že zadostiučinění je v důsledku pochybení na straně státu třeba navýšit. 5. Jelikož však žalobce žalobu částečně zpět podáním ze dne [datum], soud řízení částečně zastavil co do částky 22 750 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení usnesením ze dne 24.10.2022, č.j. 48 C 51/2022- 49. 6. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání. 7. Ze shodných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění, soud zjistil, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil, a to podáním doručeným žalované dne [datum], přičemž žalovaná nárok projednala a žalobci přiznala odškodnění ve výši 22 750 Kč, což sdělila stanoviskem ze dne [datum]. [příjmení] bylo, že přiznaná částka byla žalobci uhrazena dne [datum]. Za situace, kdy se v obsáhlém trestním spisu nepodařilo dohledat všechny doručenky k usnesení NS ČR ze dne [datum], přičemž doložka PM na něm vyznačena nabyla, učinili účastníci nesporným, že v srpnu 2021 došlo k jeho doručení všem účastníkům. 8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu. [Obsah přílohového spisu] 10. Ze shora uvedených listinných důkazů má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně skončilo dne [datum]. Žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy od [datum], kdy vstoupil do řízení jako poškozený. Žalovaná namítala, že řízení, resp. nejistota spojená s jeho výsledkem, pro žalobce skončila již na základě rozhodnutí NS ČR ze dne [datum], kdy bylo odmítnuto dovolání s tím, že následující řízení, vedené již jen s [jméno] [příjmení] se žalobce netýkalo, neboť ve vztahu k tomuto obžalovanému nevystupoval coby poškozený. V tomto ohledu soud ze spisu posuzovaného řízení zjistil, že v řízení, které bylo posléze vedeno s [jméno] [příjmení], již žalobce coby poškozený nevystupoval, když nebyl uveden v seznamu poškozených ve vztahu k tomuto obžalovanému. Jelikož se v případě tvrzeného nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení odškodňuje výlučně nejistota ohledně výsledku řízení, pak je nutné uzavřít, že trestní řízení vedené posléze výlučně s [jméno] [příjmení] již žalobci žádnou nejistotu o výsledku nemohlo způsobit. Pro žalobce nejistota skončila dnem, kdy bylo pravomocně rozhodnuto o dovolání NS ČR dne [datum]. S ohledem na nespornost doručování usnesení NS ČR v srpnu 2021, soud vycházel z celkové délky řízení pro žalobce 7 let a 11 měsíců (od [datum] do [anonymizováno] [rok]). Dále bylo prokázáno, že žalovaná nárok žalobce, byť nikoli v šestiměsíční lhůtě, projednala a přiznala částku 22 750 Kč. 11. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. 12. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 13. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 14. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním. 15. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 16. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 17. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 18. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem (dále jen„ o.z.“). 19. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. 20. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 21. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřenéh