19 C 1/2022-130 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou , datum, domáhal nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši 50 826 288,40 Kč, která mu měla být způsobena v souvislosti s trestním řízením vedeným u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalovaná částka se skládala z a) náhrady škody vzniklé vynaloženými náklady na obhajobu ve výši 249 047 Kč, b) náhrady nemajetkové újmy ve výši 6 000 000 Kč, c) náhrady za nepřiměřeně dlouhé trestní řízení ve výši 145 000 Kč, d) náhrady nemajetkové újmy za nezákonný výkon trestu ve výši 440 000 Kč, e) ušlého zisku v podobě mzdy u , anonymizováno, , a to v částkách: 832 485,50 Kč za období , datum, do , datum, a 6 551 718,90 Kč za období , datum, do , datum, , f) ušlého zisku v podobě dividend od , anonymizováno, ve výši 26 608 037 Kč a g) náhrady škody v důsledku prodeje , anonymizováno, ve výši 10 000 000 Kč, a to vše včetně úroků z prodlení od , datum, do zaplacení. Žalobce svůj nárok odůvodnil nezákonným rozhodnutím, a to usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality, 4. oddělení č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro spáchání , anonymizováno, a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , kterým byl , Anonymizováno, , který žalobce z části vykonal. Pravomocný rozsudek potvrzený i odvolacím soudem byl zrušen a až na základě dovolání žalobce, a to usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . Na základě toho byl žalobce , datum, propuštěn z vězení. Na osobní svobodě tak byl omezen po dobu , Anonymizováno, dní, a to od , datum, do , datum, . Trestní stíhání žalobce bylo skončeno až zprošťujícím rozsudkem soudu I. stupně ze dne , datum, , který nabyl právní moci , datum, . V žalobě a následných doplněních pak žalobce uvedl tvrzení, která dle jeho názoru odůvodňují jednotlivé žalované nároky.2. Usnesením , Anonymizováno, ze dne , datum, soud vyloučil k samostatnému řízení nárok na ušlý zisk v podobě dividend od , anonymizováno, ve výši 26 608 037 Kč s příslušenstvím a nárok na náhradu škody v důsledku prodeji akcií této společnosti ve výši 10 000 000 Kč včetně příslušenství, které jsou předmětem tohoto řízení. Zbylé nároky uplatněné žalobou zůstaly nadále předmětem řízení u zdejšího soudu sp. zn. , Anonymizováno, a proto nejsou dále podrobně v odůvodnění popisovány.3. Nárok na náhradu škody v důsledku prodeje akcií společnosti , anonymizováno, žalobce odůvodnil tím, že v důsledku nezákonného odsouzení byl nucen prodat akcie společnosti , anonymizováno, aby zachoval její provoz i v případě nástupu žalobce do výkonu trestu. Uvedl, že jednal s několika zájemci, kdy navrhovaná cena zájemců se pohybovala mezi 12 a 15 miliony Kč. Nakonec však podepsal dohodu o převodu akcií dne , datum, za částku 1 000 000 Kč, ačkoliv hodnota akcií měla výrazně vyšší hodnotu. Žalobce tak uvedl, že nebýt nezákonného odsouzení a uvěznění žalobce nevznikla by mu škoda v důsledku prodeje akcií společnosti ve výši 10 000 000 Kč.4. Nárok na náhradu ušlého zisku v podobě dividend společnosti , anonymizováno, žalobce pak odůvodnil tím, že přestože se společnost v letech , Anonymizováno, aktivně snažila o získání zakázek a podílela se na přípravě nabídek pro řadu zadavatelů, v důsledku poškození dobrého jediného akcionáře statutárního orgánu byla tato činnost marná a společnost nové zakázky nezískala. Pokud by došlo k realizaci těchto nezískaných zakázek, čistý zisk by dle tvrzení žalobce dosahoval částek přesahujících 30 000 000 Kč s tím, že po vyplacení patnáctiprocentní srážkové by žalobci byl vyplacen ve formě dividendy v požadované výši 26 608 037 Kč.5. K oběma uplatněným nárokům žalovaná uvedla, že dle jejího názoru nejsou splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti státu dle zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“), kdy z žalobcových tvrzení nelze dovodit vznik škody, její tvrzenou výši, ani přímou příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím v trestním řízení a vznikem údajné škody, a proto navrhla zamítnutí žaloby.6. Soudu žalobce v rámci ústního jednání , datum, vyzval žalobce dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplněním tvrzení k prokázání nároku na vyplacení dividend od společnosti , anonymizováno, v požadované výši, kdy by se tak stalo a jak dospěl k této výši. Žalobce soudu zaslal doplnění svých tvrzení podáním ze dne , datum, , kdy doplnil zejména tvrzení týkající se zakázek, které společnost měla realizovat v letech , Anonymizováno, , nicméně nedoplnil tvrzení, kdy a v jaké výši měla být za normálního oběhu okolností dividenda žalobci coby akcionáři vyplacena.7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:8. Účastníci učinili nespornými uplatnění nároku žalobcem u žalované dne , datum, na náhradu škody a nemajetkové újmy z řízení vedeného před Městským soudem v Praze pod sp.zn. , Anonymizováno, a dále konstatace vydání nezákonného rozhodnutí a omluva žalované a přiznání částky 625 550,50 Kč na další žalobcem uplatněné nároky. Ve vztahu k nárokům, které jsou předmětem tohoto řízení, nebylo ze strany žalované plněno ničeho. Nesporným dále bylo i to, že trestní stíhání žalobce skončilo pravomocným zproštěním obžaloby.9. Z účastnické výpovědi žalobce učiněné na ústním jednání dne , datum, v řízení zdejšího soudu sp. zn. , Anonymizováno, , jehož protokol byl jako důkazů prováděn a ústním jednání , datum, , má soud za prokázané, že žalobce vyvrátil svá žalobní tvrzení týkající se nuceného převodu akcií představujícího 100% podíl ve společnosti , anonymizováno, , když vypověděl, že smlouva o převodu akcií byla podepsána takzvaně do šuplíku a že ve skutečnosti k převodu podílu nedošlo a neproběhly žádné finanční toky smlouvou předpovídané. Dále pak má soud účastnickým výslechem žalobce za prokázané, že ačkoli do společnosti vstoupil coby majitel v roce , Anonymizováno, , nikdy, tedy ani v době před zahájením trestního stíhání, mu coby akcionáři společnosti , anonymizováno, žádné dividendy vypláceny nebyly.10. Vzhledem k tomu, že pro posouzení uplatněných nároků soudu postačilo vycházet z žalobních tvrzení žalobce (včetně jejich doplnění po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř) a účastnického výslechu na ústním jednání dne , datum, , soud zamítl návrh na další účastnický výslech žalobce. Z dalších provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil, proto skutková zjištění z těchto provedených důkazů soud v rámci tohoto odůvodnění dále nerozebírá.11. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:12. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.13. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.14. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.15. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.16. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.17. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o. z.").18. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně) „ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona „nezákonným“ a zakládá proto nárok na náhradu škody (odškodnění nemajetkové újmy) v právním režimu zákona (Srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. , anonymizováno, ). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usnesením o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu OdpŠk jako s nezákonným rozhodnutím. Uvedená judikatorní východiska platí bezpochyby (a mezi účastn