ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2024:43.C.40.2023.3 Datum: 2024-01-08 Předmět: o zaplacení 197 476 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb.", "§ 32 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 22 z. č. 82/1998 Sb."] ["náhrada nemajetkové újmy""nemajetková újma""peněžité plnění""smlouva o úvěru""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o zaplacení 197 476 Kč s příslušenstvím (["§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb.", "§ 32 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 22 z. č. 82/1998 Sb."])
1. Žalobou podanou dne 1. 3. 2023 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 197 476 Kč s příslušenstvím za nesprávný úřední postup v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 47 Cm 187/2011 (dále jako„ předmětné řízení“), a to dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně po žalovaném původně požadovala zaplacení částky 330 000 Kč z důvodu nepřiměřené délky soudního řízení, a to za dobu od 27. 4. 2011 do 9. 3. 2022. V předmětném řízení byla dne 27. 4. 2011 podána ze strany [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov] žaloba na zaplacení směnečné pohledávky v několikamilionové výši. Řízení bylo pravomocně skončeno až dne 9. 3. 2022. Ve věci bylo podáno dovolání, o kterém ke dni podání žaloby nebylo rozhodnuto. Řízení tedy do pravomocného skončení věci trvalo 11 let, což žalobkyně nepovažuje za přiměřeně dlouhou dobu pro vydání konečného rozhodnutí ve směnečném řízení. Řízení nebylo složité skutkově ani právně, když nebyli vyslýcháni svědci, ve věci nebylo prováděno více jak 10 listinných důkazů. Žalobkyně nijak nezavinila délku řízení. Význam pro žalobkyni nebyl běžný, neboť částka uplatňovaná procesní žalobkyní je mimo možnosti žalobkyně. Žalobkyně požadovala zaplacení za 132 měsíců řízení částku 2 500 Kč za každý započatý měsíc, přičemž při tomto výpočtu přihlédla k inflaci od roku 2011, kdy bylo vydáno stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010. Žalobkyně u žalovaného uplatnila nárok dne 16. 8. 2022, přičemž žalovaný ve svém stanovisku ze dne 7. 2. 2023 přiznal žalobkyni částku ve výši 118 532 Kč, která jí následně byla vyplacena. Žalobkyně se tedy žalobou domáhala zbývající částky, když dle ní nebyl důvod k jakémukoli snížení odškodnění.
2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 11. 4. 2023 učinil nesporným, že žalobkyně dne 16. 8. 2022 uplatnila u žalovaného nárok na poskytnutí zadostiučinění za nesprávný úřední postup v řízení původně vedeným u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 187/2011 ve smyslu zákona
č. 82/1998 Sb., přičemž žalobkyni bylo částečně vyhověno, a to v částce 118 532 Kč. Žalovaný vyplatil žalobkyni odškodnění za nepřiměřenou délku řízení za 11 let a 7 měsíců, tedy od dne zahájení řízení vůči žalobkyni, tj. dne 24. 6. 2011, do vydání stanoviska dne 7. 2. 2023, když žalovaný dospěl k názoru, že délku předmětného řízení je třeba vyhodnotit jako nepřiměřenou. Dle žalovaného lze v řízení konstatovat místy nekoncentrovaný postup. Žalobkyně v řízení nepodala žádnou stížnost na průtahy, ani návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Řízení je dle žalovaného doposud vedeno před třemi stupni soudní soustavy, přičemž ve věci rozhodoval soud I. stupně jednou, soud II. stupně čtyřikrát a Nejvyšší soud měl ke dni vyjádření rozhodovat potřetí. Řízení bylo dle žalovaného po stránce skutkové a právní složité. Ve věci byly provedeny listinné důkazy a byli vyslechnuti svědci. Význam pro žalobkyni byl shledán jako běžný. Při výpočtu dospěl žalovaný k základní částce 16 000 Kč za jeden rok řízení, a následně snížil částku o 30% (10% z důvodu složitosti a 20% z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy). Žalovaný navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu.
3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:
4. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že žalobkyně dne 16. 8. 2022 uplatnila u žalovaného nárok na poskytnutí zadostiučinění za nesprávný úřední postup v řízení původně vedeným u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 187/2011 ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., přičemž žalobkyni bylo částečně vyhověno, a to v částce 118 532 Kč.
5. Z obsahu spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 47 Cm 187/2011 soud zjistil následující:
6. Žalobou doručenou dne 27. 4. 2011 se procesní žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov], [IČO], domáhala na pěti žalovaných, mj. i žalobkyně, uhrazení částky 8 641 730,19 Kč jakožto směnečné pohledávky s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu. Procesní žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí bankovní záruky, přičemž procesní žalobkyně v souladu se smlouvou vystavila záruční listinu, ve které se zavázala uspokojit pohledávky věřitele [právnická osoba] vzniklé ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi spořitelnou a žalovaným 1) jako dlužníkem, přičemž žalovaný 1) vystavil blankosměnku na řad procesní žalobkyně, bez vyplněné směnečné sumy a data splatnosti, blankosměnku avalovali žalovaní 2) -5). Procesní žalobkyně blankosměnku vyplnila,
ale nebyla jí zaplacena. Soud směnečným platebním rozkazem ze dne 19. 5. 2011, č. j. 47 Cm 187/2011-8, uložil žalovaným uhradit společně a nerozdílně žalovanou částku do tří dnů ode dne doručení platebního rozkazu, příp. aby v téže lhůty podali proti směnečnému rozkazu námitky. Žalobkyni (v tomto odstavci dále jako„ žalovaná 3)“) byla žaloba spolu se se směnečným platebním rozkazem doručena dne 24. 6. 2011. Dne 27. 6. 2011 byly doručeny soudu námitky žalované 3)
a žalovaného 4) proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu, námitky podali i další žalovaní. Procesní žalobkyně s k námitkám vyjádřila podáními doručenými dne 12. 7. 2011, 14. 9. 2011. K výzvě soudu se žalovaná 3) vyjádřila dne 13. 9. 2011. Dne 6. 12. 2011 se vyjádřili ostatní žalovaní. První jednání ve věci se konalo dne 7. 12. 2011, na tomto byl rovněž vyhlášen rozsudek, kdy byl směnečný platební rozkaz vůči všem žalovaným zrušen. Usnesením ze dne 7. 12. 2011 byla opravena písařská chyba ve směnečném platebním rozkazu ze dne 19. 5. 2011. Písemné vyhotovení rozsudku ze dne 7. 12. 2011 bylo rozesláno dne 29. 12. 2011. Dne 13. 1. 2012 bylo soudu doručeno odvolání procesní žalobkyně. Usnesením ze dne 19. 1. 2012, odeslaným dne 23. 1. 2012, byla procesní žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku a k doplnění odvolání. Procesní žalobkyně doplnila odvolání dne 20. 1. 2012, zároveň požádala o prodloužení lhůty pro uhrazení soudního poplatku, přičemž tento byl uhrazen dne 3. 2. 2012. Odvolání spolu s výzvou k vyjádření se k odvolání bylo procesním žalovaným rozesláno dne 7. 2. 2012. Dne 17. 2. 2012 bylo soudu doručeno další doplnění odvolání procesní žalobkyně. Žalovaní 4) a 5) se k odvolání vyjádřili dne 22. 2. 2012, zbylí žalovaní dne 29. 2. 2012. Dále se žalovaní vyjádřili v podání doručeným dne 7. 3. 2012. Odvolání bylo Vrchnímu soudu předloženo dne 20. 3. 2012. Ústní jednání se před odvolacím soudem mělo konat dne 11. 6. 2012, následně bylo odročeno na 25. 6. 2012. Na jednání dne 25. 6. 2012 byl vyhlášen rozsudek, kdy rozsudek vůči žalované 3) byl změněn tak, že se ponechává v plném rozsahu v platnosti směnečný platební rozkaz ve znění opravného usnesení v části,
ve které bylo rozhodnuto proti těmto žalovaným. Písemné vyhotovení rozsudku spolu s opravným rozhodnutím ze dne 9. 7. 2012 bylo rozesláno 19. 7. 2012. Dne 5. 9. 2012 podala mj. i žalovaná 3) dovolání do rozsudku. Usnesením ze dne 14. 9. 2012 byli dovolatelé vyzváni k uhrazení soudního poplatku. Tento byl uhrazen dne 24. 9. 2012. Spis byl Nejvyššímu soudu předložen dne 6. 11. 2012. Dne 28. 8. 2013 právní zástupce žalované 3) požádal o sdělení, kdy bude ve věci jednáno. Usnesením ze dne 11. 9. 2013 byla odložena vykonatelnost rozhodnutí Vrchního soudu ve spojení se směnečným platebním rozkazem Městského soudu v Praze. Usnesením ze dne 23. 9. 2014 bylo řízení ve vztahu k žalované 1) přerušeno. Rozsudkem ze dne 30. 9. 2014, č. j. 29 Cdo 3407/2012-209, byl rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 6. 2012 zrušen, a to ve vztahu mezi procesní žalobkyní a žalovaným 2) a žalovanou 3) a věc byla v tomto rozsahu vrácena k dalšímu řízení odvolacímu soudu. Tento byl rozeslán dne 11. 11. 2014. Dne 19. 12. 2014 bylo rozesláno předvolání na další jednání před odvolacím soudem, přičemž toto bylo nařízeno na den 24. 3. 2015. Následně bylo zjištěno, že žalovaný 2) zemřel. Usnesením ze dne 12. 3. 2015 došlo k vyloučení k samostatnému projednání a rozhodnutí odvolání procesní žalobkyně vůči žalovanému 2). Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 3. 2015, č. j. 9 Cmo 123/2012-257, bylo rozhodnuto tak, že rozsudek soudu I. stupně se ve vztahu k žalované 3) potvrzuje. Dne 19. 6. 2015 podala procesní žalobkyně do rozsudku Vrchního soudu v Praze dovolání. Usnesením ze dne
23. 6. 2015 byla dovolatelka vyzvána k uhrazení soudního poplatku. Tento byl uhrazen dne 5. 7. 2015. Dne 21. 7. 2015 se k dovolání vyjádřila žalovaná 3). Věc byla dovolacímu soudu předložena dne 7. 8. 2015. Dne 30. 8. 2017 byl vyhlášen rozsudek dovolacího soudu, č. j. 29 Cdo 3507/2015-288, kterým byl rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 3. 2015 s výjimkou části potvrzujícího výroku ve věci samé ohledně 6% úroku z částky 8 641 730,19 Kč za dobu od 4. 3. 2011 do 16. 4. 2011 zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu odvolacímu. Na č. l. 293 až 331 jsou založeny listiny týkající se se řízení vedeného pod sp. zn. 5
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.