48 C 240/2023-32 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou a doručenou soudu dne [datum], domáhala po žalované úhrady částky 36 300 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná si u žalobkyně objednala provedení přepravy, kterou žalobkyně zrealizovala, avšak žalovaná jí nezaplatila sjednanou cenu. Žalobkyně uvedla, že objednanou a zrealizovanou přepravu žalované vyfakturovala fakturou č. 2022. Žalovaná ani před výzvu ze dne [datum] dluh nezaplatila. Žalobkyně dále požadovala částku 1 200 Kč z titulu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 2. Žalovaná se podané žalobě bránila jednak námitkou, že tvrzení žalobkyně jsou nedostatečná, že faktura není právním důvodem vzniku pohledávky. Žalobkyně navrhla zamítnutí žaloby. 3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že si u ní žalovaná objednala přepravu objednávkou č. 2022 [číslo], kterou jménem žalované zaslala její obchodní ředitelka dne [datum]. Téhož dne byla objednávka potvrzena žalobkyní, na což kladně reagovala žalovaná. O realizaci pak svědčí mezinárodní nákladní list č. CZ [číslo]. 4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně v podané žalobě, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud ve věci učinil z listinných důkazů následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 6. Žalovaná si u žalobkyně dne [datum] objednala přepravu z místa nakládky [anonymizováno] do místa vykládky [obec] za cenu 30 000 Kč + DPH, jak uvedeno v objednávce č. 2022 [číslo] (zjištěno z objednávky dopravy č. 2022 [číslo], č.l. 26 a e-mailu ze dne [datum], č.l. 22), že žalobkyně žalované přijetí objednávky potvrdila (zjištěno z e-mailu ze dne [datum], č.k. 24) a že přeprava z místa [anonymizováno] do [obec] podle objednávky byla provedena dne [datum], jak plyne z mezinárodního nákladního listu CZ [číslo], opatřeného razítkem Celního úřadu Libereckého kraje, razítkem a podpisem za žalobkyni a razítkem a podpisem za v objednávce označeného příjemce (místo vykládky): [právnická osoba] (zjištěno z mezinárodního nákladního listu CZ [číslo], č.l. 25). Žalobkyně poté žalobkyni vystavila fakturu č. 2022 ze dne [datum] se splatností [datum], kterou žalovaná neuhradila (zjištěno z faktury č. 2022 a shodného tvrzení žalované o tom, že fakturu obdržela). Žalobkyně výzvou k plnění ze dne [datum] upomenula žalovanou o úhradu dluhu (zjištěno z výzvy k pnění ze dne [datum] a doručenky datové zprávy). 7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 8. Podle § 2555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. 9. Podle § 2564 odst. 1 o.z. přepravné je splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení. 10. Z předložených listinných důkazů vyplynulo, že si žalovaná u žalobkyně objednala přepravu, kterou žalobkyně žalované potvrdila. Tím mezi účastnicemi došlo k uzavření smlouvy o přepravě věci, která po formální stránce ani písemnou formu nevyžaduje. Byly sjednány i minimální podstatné náležitosti smlouvy o přepravě věci, a to identifikace věci, která měla být jako zásilka přepravena a identifikace místa odeslání a místa určení. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně přepravu podle objednávky žalované provedla, zboží dovezla na místo určení a žalované poté provedenou přepravu vyfakturovala. Žalovaná nenamítala, že by žalobkyně přepravu neprovedla, že by fakturu neobdržela, či jiné skutečnosti, pro které žalobkyni za objednanou přepravu nezaplatila. 11. Jelikož je žaloba po právu, soud žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 36 300 Kč, které žalobkyni přísluší proto, že dostála svému závazku provést na základě objednávky žalované přepravu z místa nakládky do místa vykládky, zatímco žalovaná svému závazku zaplatit za to žalobkyni přepravné coby cenu zrealizované přepravy nedostála. Žalobkyně má právo i na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, odůvodněné § 513 o.z. a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Předmětem smluvního vztahu mezi účastníky byla služba poskytnutá ze strany žalobkyně s tím, že žalovaná svému závazku nedostála, za službu žalobkyni nezaplatila a ta se tak důvodně musela svého nároku domáhat u soudu. Soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení v zákonné výši z přisouzené částky, a to ode dne následujícího po splatnosti faktury s oporou v § 1970 o.z. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která byla ke dni [datum] 15 % (výrok I). 12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 151 odst. 1 o.s.ř. podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení byla zcela úspěšná žalobkyně, jejímuž návrhu bylo plně vyhověno a má tak proti žalované právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na bránění práva u soudu. Náklady žalobkyně jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 452 Kč a v nákladech právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, za celkem 2 úkony právní služby (převzetí věci a příprava zastoupení a sepis žaloby) z tarifní hodnoty 36 300 Kč á 2 580 (5 160 Kč) a 1 úkon v poloviční hodnotě (předžalobní výzva ze dne [datum], kterou soud posoudil jako jednoduchou výzvu k plnění) z téže tarifní hodnoty á 1 290 Kč dle § dle § 7, bod 5, § 8 odst. 1 advokátního tarifu a 3 režijní paušály ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč za tytéž úkony právní služby, to vše zvýšené o náhradu za 21% DPH na základě dokladu, že advokát žalobkyně je plátcem této daně ve výši 1 543,50 Kč. Celková výše nákladů, které žalobkyni v tomto soudním řízení vznikly, činí 10 345,50 Kč (1 452 + 6 450 + 900 + 1 543,50). Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za podání ze dne [datum], kterým k výzvě soudu zasílala další přílohy žaloby, neboť žaloba měla být perfektní již při jejím podání soudu. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 13. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i v nákladovém výroku byla stanovena ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části první věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší, či plnění ve splátkách (výrok II) .‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬