10 C 109/2025-38 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že na žalobkyni přešla pohledávka za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, (původní věřitel) a společností , anonymizováno, , právnická osoba, . a následnou smlouvou o postoupení pohledávek za žalovanou ze dne , datum, uzavřenou mezi žalobkyní a společností , anonymizováno, , právnická osoba, ., kdy žalobkyně není schopna doložit původní smlouvu o spotřebitelském úvěru mezi žalovanou a původním věřitelem, proto se shora uvedené částky domáhá z titulu bezdůvodného obohacení2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jelikož ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v návrhu a žalovaná souhlasila konkludentně, když se k výzvě soudu, zda s tímto postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřila.4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu následovně.5. Původní věřitel, , právnická osoba, , provedl platbu dne , datum, na účet č. , č. účtu, (dále jen „účet“) částku , částka, pod variabilním symbolem , var. symbol, (zjištěno z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, z portálu , právnická osoba, a z výpisu účtu žalované za období od , datum, do , datum, ). Účet byl veden na jméno žalované (zjištěno z přípisu , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Dne , datum, byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena pohledávka za žalovanou ve výši , částka, mezi původním věřitelem a společností , anonymizováno, , právnická osoba, . (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Dne , datum, byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena pohledávka za žalovanou ve výši , částka, mezi společností , anonymizováno, , právnická osoba, . a žalobkyní (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek). Oznámením o postoupení pohledávky na žalobkyni ze dne , datum, a předžalobní výzvou ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána, aby dlužnou částku uhradila ve lhůtě 3 dnů od doručení (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy, obě ze dne , datum, ). Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva byla doručena žalované uložením u poštovního přepravce dne , datum, (zjištěno z funkce poštovního přepravce o sledování zásilek k zásilce podacího čísla , Anonymizováno, ). Pohledávka se stala splatnou dne , datum, .6. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně.7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.8. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel plnil žalované, když na účet žalované zaslal dne , datum, žalovanou částku, která měla představovat poskytnutý spotřebitelský úvěr. Následně došlo 2x k postoupení předmětné pohledávky, jejímž konečným postupníkem byla žalobkyně. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou k zaplacení jistiny, žalovaná však dosud ničeho neuhradila. Žalovaná se tedy obohatila na úkor původního věřitele, respektive žalobkyně, když původní věřitel plnil na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však nebyla schopna doložit původní smlouvu o spotřebitelském úvěru, což žalobkyně deklarovala v samotném návrhu, soud tedy vyhodnotil, že nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, resp. toto v řízení nebylo prokázáno. Původní věřitel tedy plnil bez platného právního důvodu, což žalobkyni (na základě smluv o postoupení pohledávek) zakládá právo vrácení toho, co bylo plněno původním věřitelem.10. Soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši z žalované částky za období od , datum, do zaplacení na základě výzvy k úhradě shora uvedené částky, kdy splatnost výzvy nastala dne , datum, , a to podle ustanovení § 1970 o. z.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), ve znění do , datum, a ve znění od , datum, , z tarifní hodnoty , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných do podání ve věci samé (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 a. t., ve znění do , datum, , a částky , částka, za jeden úkon právní služby realizovaných do podání ve věci samé (žaloba) podle § 14b odst. 1 a. t., ve znění od , datum, , včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., ve znění do , datum, , a § 14b odst. 6 písm. a) a. t., ve znění od , datum, , a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, , když advokát žalobkyně je plátcem této daně (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).12. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.13. Soud k aplikaci ustanovení § 14b a. t. uvádí, že v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně téže žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy se opakovaně domáhá nároku z titulu spotřebitelského úvěru, potažmo bezdůvodného obohacení v případě neprokázání uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobkyně podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobkyně a jejího advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění, a to i bez ohledu na skutečnost, že v daném případě vymáhaná částka přesahuje částku bagatelní.