10 C 216/2024-73 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 147 507,18 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, , právnická osoba, . IČO: , IČO, (dále jen „Banka“), a žalovaným jako podnikatelem došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o běžném účtu vedeném pod číslem , Anonymizováno, , (dále jen „Smlouva“). Ke Smlouvě byl následně dne , datum, uzavřen Dodatek ke Smlouvě, na základě kterého se Banka zavázala poskytnout žalovanému povolený debet ke sjednanému běžnému účtu. Na základě smluvního ujednání ve Smlouvě jsou jeho nedílnou součástí také Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . (dále jen „Podmínky“) a Oznámení , právnická osoba, ., o úrokových sazbách (dále jen „Oznámení o úrokových sazbách“). V souladu se Smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový limit k běžnému účtu ve sjednané výši 100 000 Kč. Tento povolený debet byl úročen úrokovou sazbou pro povolený nezajištěný debet ve výši 25,00 % zveřejňovaný Bankou v Oznámení o úrokových sazbách. Žalovaný však své smluvní povinnosti porušil, když přečerpal povolený limit. V souladu se Smlouvou a ujednáním v čl. XI. Podmínek tak došlo dne , datum, ke zrušení běžného účtu a debetní zůstatek ve výši 147 507,18 Kč byl převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. , č. účtu, . O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne , datum, nazvaným Výpověď smlouvy a dopisem ze dne , datum, nazvaným Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek. Ani poté však nebyla dlužná částka řádně a včas uhrazena. Banka tak byla oprávněna úročit nepovolený debetní zůstatek úrokem z nepovoleného debetu ve výši, která je stanovena v Oznámení o úrokových sazbách a činí 25,00 % ročně. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy včetně příslušenství a všech práv a povinností s ní spojených byla ze strany , právnická osoba, . na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena společnosti , právnická osoba, . (dříve s.r.o.), posléze byla postoupena na společnost , Anonymizováno, ., a následně dne , datum, z této společnosti dále žalobkyni jako novému věřiteli. O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný informován písemným oznámením učiněným předchozím věřitelem. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní rovněž písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.2. Žalovaný ve svém vyjádření k podané žalobě vznesl námitku promlčení a navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.3. Žalobkyně v reakci na vznesenou námitku promlčení následně doplnila, že právní předchůdce žalobkyně uplatnil splatnou pohledávku z této smlouvy před uplynutím obecné promlčecí doby dne , datum, žalobou v rozhodčím řízení. Ve věci byl vydán rozhodčí nález. Na základě rozhodčího nálezu byla nařízena exekuce na majetek žalovaného k uspokojení pohledávky oprávněného (právní předchůdce žalobkyně). V souzené věci byl vykonávaný rozhodčí nález vydán a návrh na zahájení předmětné exekuce byl podán před okamžikem rozhodným pro dovození sjednoceného přístupu rozhodovací praxe k neplatnosti rozhodčích doložek, kterým je okamžik vydání usnesení ve věci sp. zn. , Anonymizováno, dne , datum, . Vzhledem k této skutečnosti má dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016, sp.zn. 23 ICdo 19/2015, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2016, sp.zn. 29 ICdo 41/2014 a nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2019, sp. zn. I. ÚS 1091/19 podání rozhodčí žaloby a následné exekuční řízení, založené na takto vydaném rozhodčím nálezu, účinky stavění běhu promlčecí doby podle § 403 obchodního zákoníku a § 14 zákona o rozhodčím řízení. Usnesením soudního exekutora ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -157, které bylo žalobci doručeno dne , datum, , pak bylo rozhodnuto o zastavení této exekuce.4. Soud po provedeném dokazování vzal ze smlouvy o běžném účtu včetně dodatku za prokázané, že společnost , právnická osoba, . IČO: , IČO, se žalovaným uzavřela jako s podnikatelem dne , datum, smlouvu o běžném účtu vedenou pod číslem , Anonymizováno, . Ke smlouvě byl následně dne , datum, uzavřen dodatek, na základě kterého se Banka zavázala poskytnout žalovanému povolený debet ke sjednanému běžnému účtu, a to až do výše 100 000 Kč za podmínek stanovených v dodatku. Tento povolený debet byl úročen sazbou pro povolený nezajištěný debet ve výši 25,00 % zveřejněný Bankou v oznámení o úrokových sazbách, když nedílnou součástí smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky a oznámení o úrokových sazbách Banky (důkaz: dodatek, všeobecné obchodní podmínky a oznámení Banky o úrokových sazbách). V souladu se Smlouvou a ujednáním v čl. XI. Podmínek tak došlo dne , datum, ke zrušení běžného účtu a debetní zůstatek ve výši 147 507,18 Kč byl převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. , č. účtu, , když o této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne , datum, nazvaným Výpověď smlouvy a dopisem ze dne , datum, nazvaným Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek (důkaz: výpověď smlouvy ze dne , datum, a oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne , datum, ). Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy včetně příslušenství a všech práv a povinností s ní spojených byla ze strany , právnická osoba, . na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena společnosti , právnická osoba, . (dříve s.r.o.), posléze byla postoupena na společnost , Anonymizováno, ., a následně dne , datum, z této společnosti dále žalobkyni jako novému věřiteli (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek , Anonymizováno, včetně dodatku ke smlouvě, smlouva o postoupení pohledávek , Anonymizováno, včetně dodatku ke smlouvě, smlouva o postoupení pohledávek , Anonymizováno, včetně dodatku ke smlouvě). O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný informován písemným oznámením učiněným předchozím věřitelem. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní rovněž písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena (důkaz: předžalobní výzva).5. Dále má soud za prokázané, že ve věci žalované pohledávky, tedy o zaplacení částky 147 507,18 Kč, byl vydán rozhodčí nález rozhodcem , tituly před jménem, , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /02332, kterým zavázal žalovaného k úhradě částky 147 507,18 Kč, kdy žalující stranou byla , právnická osoba, . Rozhodčí nález nabyl formálně právní moci dne , datum, a stal se vykonatelným dne , datum, (důkaz: rozhodčí nález sp. zn. , Anonymizováno, /02332). Na základě tohoto rozhodčího nálezu byl podán oprávněnou Bankou návrh na provedení exekuce, která byla nařízena usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, . č. j. , Anonymizováno, -14. (důkaz: návrh na provedení exekuce ze dne , datum, a usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, . č. j. , Anonymizováno, -14). Nařízená exekuce byla ukončena usnesením soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, ze dne , datum, . č. j. , Anonymizováno, -157, kdy v řízení již vystupovala nynější žalobkyně. Usnesení o zastavení exekuce bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne , datum, a nabylo právní moci dne , datum, (důkaz: usnesení exekutora ze dne , datum, včetně doručenky).6. Soud proto předně dospěl k závěru, že , právnická osoba, . a žalovaný ve smyslu ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“), podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku mezi sebou platně uzavřeli úvěrovou smlouvu ve smyslu ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku. V souladu s ustanovením § 273 odst. , právnická osoba, zákoníku přitom část obsahu smlouvy její účastníci určili odkazem na obchodní podmínky Banky. Tento jejich závazkový vztah se přitom i po , datum, řídí obchodním zákoníkem, a to s přihlédnutím k přechodným ustanovením části páté, hlava II, § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník. Banka žalovanému úvěr ve sjednané výši poskytla, žalovaný tento úvěr řádně nesplatil, respektive ani netvrdil, že by jej zcela uhradil, nebo uhradil ve větší míře, než jak tvrdí žalobkyně; existence této úvěrové pohledávky proto v řízení byla prokázána, jakož i její postoupení na žalobkyni.7. Soud se dále zabýval samotnou rozhodčí doložkou a případným namítaným promlčením ze strany žalovaného.8. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. II. ÚS 996/18 jasně deklaroval, že od 11. května roku 2011 muselo být každému zřejmé posuzování rozhodčích doložek u úvěrových smluv, zejména subjektům, které se touto činností zaobírají jako svou hlavní činností a mající dominantní, či významné postavení na trhu. Takovou společností bezesporu je i žalobkyně, resp. i její právní předchůd