11 C 68/2025-45 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou došlou soudu dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 195 092 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu na ceně odebrané elektřiny a souvisejících služeb.2. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „, právnická osoba, “), jako dodavatel a žalovaný jako odběratel uzavřeli dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky č. , číslo, , kterou se , právnická osoba, zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa č. EAN: , číslo, na adrese , adresa, a žalovaný se zavázal za tuto dodávku platit. Podpisem smlouvy žalovaný rovněž stvrdil, že se seznámil s všeobecnými obchodními podmínkami (dále jen „VOP“) a akceptoval, že se jimi smluvní vztah řídí a jsou jeho nedílnou součástí. Provedenou dodávku elektřiny za období , datum, až , datum, s přeplatkem ve výši 5 670 Kč , právnická osoba, žalovanému vyúčtovala fakturou č. , hodnota, se splatností ke dni , datum, , přičemž tento přeplatek byl žalovanému vyplacen. Po obdržení opravných dat od provozovatele distribuční soustavy (dále jen „PDS“) byla k této faktuře vystavena opravná faktura č. , hodnota, se splatností ke dni , datum, , kterou byl žalovanému za období , datum, až , datum, vyúčtován nedoplatek ve výši 195 092 Kč. Na tuto fakturu žalovaný ničeho neuhradil. Dne , datum, došlo mezi , právnická osoba, a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka včetně veškerého příslušenství postoupena žalobkyni, o této skutečnosti žalobkyně žalovaného vyrozuměla dopisem – oznámení o postoupení pohledávek. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně (povinnost k úhradě smluvního úroku z prodlení v uvedené výši žalovanému plyne z čl. L. odst. 1. VOP) od , datum, do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.3. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný předně namítl nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, když nedošlo k platnému postoupení pohledávky. Dále žalovaný vznesl námitku promlčení uplatněného nároku. Vyúčtování předmětného období , datum, až , datum, bylo provedeno fakturou se splatností ke dni , datum, . Žalobce podal žalobu dne , datum, , tedy zjevně po uplynutí tříleté promlčecí doby. To, že byl následně vydán opravný účetní doklad, nemá na splatnost pohledávky vliv. Navíc oprava, ze které vyplynul nedoplatek, nemá dle žalovaného žádný právní důvod. Žalovaný nic právní předchůdkyni žalobkyně nedlužil, opravné vyúčtování neobdržel a nikdy tak velké množství elektřiny nespotřeboval.4. Žalobkyně v reakci na obranu žalovaného uvedla, že za odečty, stavy a důvody oprav neodpovídala , právnická osoba, , ale fakturovala na základě dat, která dostala od společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „, právnická osoba, “). Pokud tedy , právnická osoba, nahlásila nové stavy k opravě, musela , právnická osoba, opravnou fakturu č. , hodnota, vystavit. V této souvislosti žalobkyně navrhovala, aby se soud dotázal , právnická osoba, a zjistil, kdy a jakou spotřebu naměřila do předmětného odběrného místa za období , datum, až , datum, a kdy byla data o této spotřebě poskytnuta , právnická osoba, . Opravnou fakturu žalovaný dostal na e-mail , e-mail, , ze kterého žalovaný, resp. někdo z jeho zaměstnanců, s , právnická osoba, běžně komunikoval, dostal ji též s předžalobní upomínkou. Obě faktury se sčítají, takže se jedná o nový závazek, tj. doúčtování spotřeby, s novou splatností. Název opravná faktura může být poněkud matoucí. Ve skutečnosti opravná faktura nenahrazuje fakturu předchozí, nýbrž ji doplňuje. Vystavení opravné faktury nepůsobí žádné „storno“ předchozí faktury. Splatnost opravné faktury byla dne , datum, , žalobkyně podala žalobu dne , datum, , promlčeno tedy být nemůže.5. Žalovaný následně doplnil, že nemohl mít spotřebu elektrické energie, kterou uvádí žalobkyně. Skutečnost, že odečet prováděla jiná společnost, je pro posouzení oprávněností nároku zcela nerozhodná. Je zároveň velice pochybné, že by se odečty lišily o částky, které uplatňuje žalobkyně. Žalovaný tak trvá na svých námitkách s tím, že žalobkyně v daném případě neunáší důkazní břemeno. Dále žalovaný uvedl, že pro posouzení oprávněnosti námitky promlčení je rozhodný samotný věcný nárok a je potřeba posoudit splatnost nároku podle uzavřené smlouvy o dodávkách energie, promlčecí lhůta začala běžet od původního vyúčtování, faktura jako účetní doklad není pro posouzení nároku důležitá. Dále žalovaný zopakoval, že nedošlo k platnému postoupení pohledávky a že postoupení nebylo žalovanému řádně oznámeno tak, aby mohly nastat jeho účinky.6. Žalobkyně pak doplnila, že postoupení pohledávky považuje za platné, žalovaný ani neuvádí žádný důvod neplatnosti. Postoupení pohledávky bylo žalovanému jednak oznámeno samostatným dopisem, jednak mu bylo oznámení tohoto postoupení zasláno s předžalobní upomínkou spolu s oběma fakturami. Oznámení postoupení má navíc jen ten význam, aby dlužník věděl, komu má plnit. V tomto případě žalovaný neplnil ani právní předchůdkyni žalobkyně, ani žalobkyni.7. Žalovaný pak ještě doplnil, že žalobkyně netvrdí a neprokazuje důvody provedení dodatečného odečtu a vykázaného rozdílu, když způsob odečtu byl v obou případech stejný. Stejně tak žalobkyně neprokázala sjednání uplatňovaného úroku z prodlení. Žalovaný setrval na své námitce promlčení, když běh promlčecí lhůty nelze prodlužovat čekáním na podklady od třetích osob, ani vystavováním opravných dokladů. Takové jednání nenaplňuje zásady poctivého obchodního styku a nemělo by požívat soudní ochrany.8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:9. Písemnou smlouvou ze dne , datum, se , právnická osoba, zavázala dodávat žalovanému, identifikovanému jako podnikatel, elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , EAN/EIC , číslo, a zajistit na vlastní jméno a na vlastni účet dopravu elektřiny a související služby. Žalovaný se zavázal zaplatit , právnická osoba, cenu za dodanou elektřinu, dopravu elektřiny a související služby. Jako fakturační adresa byla ve smlouvě uvedena shora uvedená adresa sídla žalovaného, vyúčtování mělo být zasíláno e-mailem, přičemž ve smlouvě byl u žalovaného uveden e-mail , e-mail, . Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že práva a povinnosti smluvních stran, neupravená touto smlouvou, se řídí VOP, Produktovými podmínkami a Ceníkem, kdy všechny tyto dokumenty jsou nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že se před sjednáním smlouvy s jejich zněním seznámil, akceptuje je a zavazuje se jimi řídit a že jedno vyhotoveni každého z těchto dokumentů obdržel spolu se smlouvou (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , číslo, ).10. Dle části E. bodu 1. VOP měla , právnická osoba, faktury s vyúčtováním platby za dodávku elektřiny odeslat žalovanému zpravidla do 10. dne ode dne zjištění skutečné spotřeby dle platných právních předpisů na sjednanou zasílací adresu uvedenou ve smlouvě. V případě opožděné součinnosti PDS tam, kde je vyžadována, neměla po dobu takového zpoždění , právnická osoba, běžet desetidenní lhůta stanovená v předchozí větě. Faktury měly být splatné nejpozději 15. den ode dne jejich odeslání žalovanému; nestanovila-li , právnická osoba, na faktuře lhůtu odlišnou, datum splatnosti mělo být uvedeno na fakturách. Dle části F. odst. 4 VOP mělo být měření dodávek elektřiny, včetně vyhodnocování a předávání výsledků měření a dalších nezbytných informací pro vyúčtování dodávky elektřiny, zajišťováno PDS podle příslušného právního předpisu, a to prostřednictvím elektroměru náležejícího k příslušnému odběrnému místu žalovaného. Dle části H. bodu 2. VOP měl být odečet prováděn PDS v souladu s platnými právními předpisy, a to zpravidla jednou za fakturační období. Dle části H. bodu 11. VOP vzal žalovaný na vědomí, že v případě poskytnutí opožděné součinnosti či jejího neposkytnutí ze strany žalovaného či PDS tam, kde je jejich součinnost vyžadována, se , právnická osoba, nedostává do prodlení s plněním svých zákonných či smluvních povinností. Dle části L. bodu. 1 VOP byl pro případ prodlení s úhradou kteréhokoliv splatného dluhu nebo jeho části podle smlouvy povinný účastník (dlužník) povinen zaplatit oprávněnému účastníkovi smlouvy (věřiteli) smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení až do zaplacení. Toto ustanovení se netýkalo smluvních vztahů se spotřebiteli, kteří byli povinni uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené příslušným právním předpisem. Dle části M. bodu 2. VOP žalovaný udělil výslovný souhlas se zasíláním zpráv, informací, urgencí a jiných sdělení ve věci této smlouvy a jejího plnění ze strany , právnická osoba, prostřednictvím elektronických prostředků (zejména e-mailem nebo v rámci webové kanceláře) nebo prostřednictvím SMS zpráv, pokud má , právnick