15 C 37/2025-96 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhá náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že usnesením Městského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. 8 T , Anonymizováno, /2014–11335, a usnesením Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. 5 To , Anonymizováno, /2023–11523 došlo u její osoby ke zbavení vlastnického práva k nemovitostem, které jsou jejím domovem společným s jedním s nezaopatřeným synem a jednou nezletilou dcerou, kdy obě uvedená usnesení byla nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS , Anonymizováno, /2024 zrušena pro porušení článku 11 odst. 1 a článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud shledal, že rozhodnutí obecných soudů porušila základní právo žalobkyně na ochranu vlastnictví a právo na soudní ochranu. Nález Ústavního soudu byl vyhlášen , datum, za přítomnosti žalobkyně. Shora uvedenými rozhodnutími došlo k zabrání jejích finančních prostředků s tím, že v době podání žaloby hrozilo i zabrání nemovitostí. Kromě nezákonného zabrání finančních prostředků ve výši daleko přesahující výši přiměřeného zadostiučinění v penězích hrozí nezákonné zabavení nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně v mnohamilionové hodnotě nemovitostí, které jsou jejím domovem společně s nezletilou dcerou a nezaopatřeným synem, čímž bylo negativně zasaženo do jednoho ze základních práv podle článků 8 a 11 Listiny. Trvání tohoto nezákonného stavu mělo negativní dopady jak na osobu žalobkyně, tak také na její dvě děti. Žalobkyně a její dvě děti proto více jak rok žily ve strachu bez základní lidské jistoty mít domov. Tímto nezákonným rozhodnutím se de facto všichni tři mohli stát osobami bez domova, odkázanými na sociální pomoc státu a život na ulici. Tato nezákonná rozhodnutí byla soudem vydána v rozporu se zásadou humanity podle § 37 odst. 2 tr. zákoníku a zásadou přiměřenosti trestní represe podle § 38 odst. 2 tr. zákoníku a uložená nezákonná opatření byla pro žalobkyni a její děti nepřiměřeně postihující a ponižující jejich lidskou důstojnost. Česká republika je smluvním státem Úmluvy o právech dítěte přijatých dne , datum, v , právnická osoba, a má povinnost při veškerých soudních rozhodnutích, které se dotýkají nezletilých dětí, rozhodovat s ohledem na ustanovení úmluvy. Žalobkyně žádala o přednostní projednání její stížnosti adresované Krajskému soudu v Brně, kdy poukazovala na skutečnost, že soud nahlíží na částku ve výši , částka, jako na přímý výnos trestné činnosti, z čehož muselo být nade vší pochybnost zřejmé, že soud nezkoumal původ této částky. Z finančního profitu zpracovaného analytickým oddělením vyplývá, že zmíněná částka byla zaslána na účet , Jméno žalobkyně, z bankovního účtu Wüstenrot Hypoteční banky jako účel refinancování rodinného domu. Z tohoto naprosto zřetelného postupu Městského soudu v Brně se žalobkyně nemůže zbavit pocitu, že soud měl v úmyslu ztrátu jejího domova a domova jejích nezaopatření dětí co nejvíce potrestat jejího manžela, který po dobu víc jak osm let poukazoval ve svých stížnostech na nezákonné postupy v rozhodování Městského soudu v Brně. Podklady k platbě byly zajištěny při domovní prohlídce. Městský soud v Brně si musel být vědom, že maximální výše výnosu z trestné činnosti je , částka, . Soud si byl vědom zákonné překážky v podobě nepřiměřenosti zabrání nemovitosti jakožto náhradní hodnoty, jelikož hodnota nemovitosti byla významně vyšší, proto ještě předtím, než se mohla žalobkyně vyjádřit k jakýmkoliv finančním tokům, žádal odborné vyjádření s tím, že hodnota nemovitosti podle něj přesahuje částku , částka, . Dne , datum, usnesení Městského soudu v Brně ze dne , datum, , č.j. 8 T , Anonymizováno, /2014, o zabrání náhradní hodnoty, nabylo právní moci a Úřad pro zastupování ve věcech majetkových požádal žalobkyni o součinnost a o vyklizení nemovitosti, které jsou jejím domovem, její nezletilé dcery a nezaopatřeného syna. Dne , datum, byly doručeny Katastrálnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště , adresa, shora uvedená usnesení a bylo zahájeno řízení o povolení vkladu nového vlastníka, tedy , právnická osoba, . Po dobu více než jednoho roku byla žalobkyně a její dvě nezaopatřené děti pod stálým psychickým tlakem a žily ve strachu z bezdomovectví a ztráty střechy nad hlavou. Ztráta nemovitostí, která je pro rodinu nejen domovem, ale také místem citových vazeb a osobního bezpečí vyvolala silné emoční reakce. Žalobkyně byla pod neustálým stresem, že nebude schopná zajistit základní potřeby a bezpečí pro své děti. Tento psychický tlak vedl ke stavům úzkosti, obavám o budoucnost a celkové ztrátě jistoty, což se projevilo v její každodenní funkčnosti, schopnosti vykonávat pracovní i rodinné povinnosti a významně ovlivnilo její fyzické a duševní zdraví. Negativní dopady se výrazně promítly i na děti žalobkyně, tyto děti byly nejenom svědky každodenního psychického utrpení matky, ale byly samy vystavené pocitům nejistoty, strachu z budoucnosti, ztráty domova. Domov je , právnická osoba, klíčovým prvkem stability a bezpečí. Jakákoliv hrozba jeho ztráty představuje silný stresový faktor. Děti žalobkyně žily v permanentním strachu, že přijdou o své prostředí, školu, přátele a jistotu. Zabavení nemovitosti a hrozba bezdomovectví nejenže ovlivnily psychický stav žalobkyně a jejích dětí, ale vedly k pocitu ztráty osobní důstojnosti a společenského postavení. Žalobkyně se vždy snažila plnit své společenské povinnosti. Byla náhle postavena do situace, kdy byla vnímána jako osoba bez prostředků, závislá na sociální pomoci. Tento stav vedl ke značnému ponížení a pocitu společenského vyčlenění, což se výrazně podepsalo na jejím sebevědomí a sociálních vazbách. V důsledku uvedeného jednání došlo k závažnému zásahu do lidské důstojnosti žalobkyně, což představuje další rozměr nemajetkové újmy, která by měla být finančně kompenzována. I po zrušení nezákonného rozhodnutí zůstaly trvalé následky na psychice žalobkyně i jejích dětí. Prožitý strach, nejistota, ztráta důvěry ve státní orgány vedly k tomu, že i po zrušení nezákonných rozhodnutí se žalobkyně a její rodina potýkají s psychickými následky, jako jsou pocity úzkosti, deprese, ztráta víry ve spravedlnost. Po zrušení nezákonných rozhodnutí nálezem Ústavního soudu se věc vrací do stadia řízení před vydáním nezákonných rozhodnutí a skutečnost, že obecné soudy mohou opětovně svévolně rozhodnout o zabrání domova v situaci, kdy žalobkyně ztratila naprosto důvěru ve státní a soudní instituce, jen umocňuje toto trvající trauma. Tento emoční otisk by měl být zohledněn při stanovení výše nemajetkové újmy. Žalobkyně požaduje ocenění psychického utrpení žalované a jejích dětí hrozbou bezdomovci ve výši , částka, měsíčně na osobu po dobu 6 měsíců, které trvalo od pravomocného rozsudku obecného soudu do vydání nálezu Ústavního soudu, tedy celkem , částka, , dále z porušení práva na spravedlivý proces formou úmyslného jednání obecných soudů v podobě projevu svévole až zneužití moci způsobující zásah do sebevědomí a dalších psychických a osobnostních stavů žalované a jejích dětí taktéž , částka, za jeden měsíc, celkem částku , částka, .2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni , datum, . Popsala průběh řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 8 T , Anonymizováno, /2014 s tím, že dospěla k závěru, že usnesení Městského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. 8 T , Anonymizováno, /2014–335, a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. 5 To , Anonymizováno, /2023–11523, která byla zrušena nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. II. ÚS , Anonymizováno, /2024 jsou nezákonná rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 7 a 8 zákona 82/98 Sbírky. Žalovaná však sporuje, že by na straně žalobkyně vznikla v důsledku předmětných nezákonných rozhodnutí tvrzená újma, neboť podanou žalobu lze v tuto chvíli považovat za předčasnou, neboť řízení o rozhodnutí o zajištěných věcech a náhradních hodnotách nebylo do dnešního dne pravomocně skončeno a nelze tak vyloučit opětovné vydání rozhodnutí zajištění předmětných peněžních prostředků a nemovitých věcí jako náhradní hodnoty. Výše uvedená rozhodnutí lze pouze uvažovat za tzv. dílčí nezákonná rozhodnutí, přičemž bez konečného rozhodnutí v obživnuté věci nelze činit jednoznačné závěry o vzniku nemajetkové újmy. Mínusovým faktorem proti tvrzení žalobkyně ohledně bezdomovectví je skutečnost, že usnesením Ústavního soudu ze dne , datum, bylo rozhodnuto o odkladu vykonatelnosti usnesení Městského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. 8 T , Anonymizováno, /2014-1135 až do rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.3. Soud má za prokázané z usnesení Městského soudu v Brně č.j. 8 T , Anonymizováno, /2014-11335, že podle § 102 tr. zákoníku se zabírají peněžní prostředky na účtu , č. účtu, vedeného v CZK, a účtu číslo , č. účtu, vedeného v euru , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, pro osobu , Jméno žalobkyně, , narozená , Datum narození žalobkyně, a nemovitosti vlastníka , Jméno žalobkyně, narozené , Datum narození žalobkyně