19 C 167/2024-54 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal zaplacení částky ve výši 648.440 Kč s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním vedeným u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, podle zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen "OdpŠk"). Žalobce požadoval uhrazení částky 198.440 Kč jako majetkovou újmu představující účelně vynaložené náklady obhajoby a částky 450.000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním. Dále žalobce uvedl, že po podání žaloby byla žalovanou žalobci dne , datum, uhrazena částka 268 440 Kč představující požadovanou náhradu nákladů obhajoby ve výši 198.440 Kč a částku 70.000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Žalobce proto částečně vzal žalobu zpět co do částky 268.440 Kč a nadále trvá na úhradě částky ve výši 380.000 Kč s příslušenstvím představující neuhrazenou část požadovaného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním. Žalobce svůj nárok odůvodňuje zásahy do osobní sféry, kdy v důsledku dlouhodobého nezákonného trestního stíhání trpěl , anonymizováno, , negativním dopadům na rodinný život (v průběhu trestního stíhání se mu narodily dvě děti) a byl vystaven mediálnímu tlaku, což mělo důležitý vliv na jeho osobní i profesní život.2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce u ní dne , datum, uplatnil nároky, které jsou předmětem žaloby. Žalované tyto projednala a stanoviskem ze dne , datum, žalobci sdělila, že v rámci mimosoudního projednání žalobcových nároků uznává nárok na náhradu nákladů obhajoby ve výši 198.440 Kč, poskytuje žalobci omluvu za nezákonné trestní stíhání a přiznává zadostiučinění v penězích ve výši 70.000 Kč, přičemž ve zbylém rozsahu požadavky žalobce považuje za nedůvodné. Žalovaná považuje poskytnutou satisfakci ve výši 70.000 Kč spolu s omluvou za dostatečnou a žalobu v tomto rozsahu navrhuje zamítnout. Při stanovení výše zadostiučinění vycházela žalovaná ze srovnatelného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. , Anonymizováno, , kde bylo přiznáno odškodnění ve výši 64.000 Kč za obdobný případ nezákonného trestního stíhání.3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:4. S ohledem na skutečnost, že účastníci učinili nespornými následující skutková tvrzení, soud vůči nim již dále neprováděl dokazování:- Dne , datum, bylo usnesením Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, zahájeno trestní stíhání žalobce pro , anonymizováno, .- Trestní stíhání žalobce trvalo od , datum, do , datum, , kdy Vrchní soud v Praze potvrdil zprošťující rozsudek Městského soudu v Praze, a trestní stíhání tak bylo pravomocně ukončeno.- Žalobce byl obžaloby zproštěn, neboť skutek, pro který byl stíhán, nebyl trestným činem.- Žalobci hrozil v případě uznání viny trest odnětí svobody v rozmezí 2 až 8 let, jak bylo uvedeno v usnesení o zahájení trestního stíhání, přičemž podle obžaloby hrozil trest v rozmezí 5 až 10 let.- V průběhu trestního stíhání došlo k zásahům do osobní sféry žalobce. Žalovaná uznala, že žalobce trpěl zdravotními obtížemi, konkrétně , Anonymizováno, , které mohly být způsobeny stresem z trestního stíhání.- Žalovaná dále za nesporné uznala zásah trestního stíhání do rodinné sféry žalobce, kdy v době trestního stíhání se mu narodily dvě děti, což vedlo k oprávněným obavám o budoucnost rodiny. Žalovaná také uznala, že v případě uznání viny žalobci hrozila povinnost k náhradě škody ve výši 2,2 milionu Kč bez příslušenství, což by v případě odsouzení mohlo vážně ohrozit finanční situaci žalobce a jeho rodiny.- Dále žalovaná za nesporné prohlásila, že stíhání žalobce se s ohledem na medializaci stalo veřejně známou záležitostí.5. Z účastnické výpovědi žalobce má soud za prokázané, že nezákonné trestní stíhání trvající přes , Anonymizováno, let pro něj představovalo trvalý stresový faktor s negativním dopadem na jeho psychický i fyzický stav. Po zahájení trestního stíhání se žalobci narodilo dítě a krátce poté se u něj objevily zdravotní potíže , Anonymizováno, , které spojoval se stresem z trestního řízení. V průběhu řízení trpěl , Anonymizováno, . Trestní stíhání negativně ovlivnilo i jeho rodinný život – , Anonymizováno, . Přestože si podržel zaměstnání, žil v trvalé nejistotě ohledně svého dalšího pracovního působení, neboť , Anonymizováno, . V důsledku medializace případu docházelo ke změnám chování osob z jeho okolí, což vedlo k sociálnímu odstupu a pocitu stigmatizace. Žalobce uvedl, že byl vnímán veřejností jako pachatel ještě před skončením řízení, což mělo dopad na jeho společenský život. Popsal také konkrétní zkušenosti s projevy nedůvěry vůči své osobě. Zdravotní obtíže zahrnovaly , Anonymizováno, . I po ukončení trestního řízení pociťuje dlouhodobé následky v podobě , Anonymizováno, . Uvedené okolnosti jsou významné z hlediska intenzity zásahů do jeho osobní sféry.6. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil.7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:8. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.9. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.10. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.11. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.12. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.13. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o. z.").14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.15. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně) „ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona „nezákonným“ a zakládá proto nárok na náhradu škody (odškodnění nemajetkové újmy) v právním režimu zákona (Srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. , anonymizováno, ). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usnesením o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu OdpŠk jako s nezákonným rozhodnutím. Uvedená judikatorní východiska platí bezpochyby (a mezi účastníky o tom ostatně není sporu, žalovaná existenci odpovědnostního titulu představovaného nezákonným rozhodnutím uznává) analogicky po novele zákona provedené zákonem č. 160/2006 Sb. i pro oblast nároků nemajetkové povahy, jak se podává např. i z rozhodnutí Nejvyššího soudu z , datum, , sp .zn. , Anonymizováno, .16. Z nesporných tvrzení a z provedeného dokazováním má soud za prokázané, že v posuzovaném řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání, a je tak dán odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb. Dále bylo nesporné, že žalobce splnil i další podmínku pro projednání věci u soudu, a to předběžné uplatnění nároku u žalované.17. Soud výrokem I. zastavil řízení, a to v plném rozsahu ve vztahu k nároku na náhradu škody spočívající v žalobcem vynalož