19 C 77/2025-58 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, , která byla doplněna podáním ze dne , datum, , domáhala po žalované zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Úřadu práce ČR - krajské pobočky v , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, ”), zakončené rozhodnutím , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, . Žalobkyně se předběžně obrátila na žalovanou se svým nárokem dne , datum, .2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě, které bylo doplněno podáním ze dne , datum, , uvedla, že žalobkyně uplatnila svůj nárok podáním doručeným žalované dne , datum, . Navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl, s odůvodněním, že plnila dne , datum, , a to v průběhu zákonné šestiměsíční lhůty a nemohl tak vzniknout úrok z prodlení. Konečně uvedla, že náhradu nákladů řízení nepožaduje, neboť ji nad rámec její běžné činnosti žádné náklady nevznikly.3. Žalobkyně k výzvě soudu podáním ze dne , datum, vzala svou žalobu částečně zpět co do částky 30 000 Kč s odůvodněním, že žalovaná dne , datum, žalobkyni tuto částku uhradila. Dále uvedla, že trvá na úhradě příslušenství a nákladů řízení. Soud proto řízení co do částky 30 000 Kč usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , zastavil.4. V dané věci soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných ust. § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání.5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně požádala podáním doručeným dne , datum, žalovanou o poskytnutí zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Úřadu práce ČR - krajské pobočky v , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Žalobkyně tedy nepochybně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem.6. Ze stanoviska žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná mimosoudně projednala uplatněný nárok žalobkyně a přiznala žalobkyni částku v celkové požadované výši. Přiznaná částka byla žalobkyni uhrazena dne , datum, , což bylo mezi účastníky nesporné.7. V návaznosti na výše uvedené má soud za zjištěný skutkový stav, tak je podrobněji popsán shora. Jelikož jsou jednotlivé skutečnosti zjištěné soudem ve vzájemném souladu a neodporují si, odkazuje soud ohledně závěrů o skutkovém stavu věci na shora uvedené skutečnosti. Spornou zůstala mezi účastníky otázka příslušenství, tedy nároku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení.8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících zákonných ustanovení:9. Podle ust. § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.10. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba je nahradit do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 se náhrady škody u soudu může domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. S ohledem na znění shora citovaného ust. § 15 odst. 2 zákona stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem teprve uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej proto stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Plní-li tedy žalovaná dobrovolně před uplynutím lhůty šesti měsíců, prodlení nenastává, tudíž nevzniká nárok na úrok z prodlení. Žalovaná plnila dobrovolně dne , datum, , dodržela tedy zákonnou lhůtu a do prodlení se tak nedostala. Žalobkyně proto nemá nárok na úrok z prodlení. S ohledem na shora uvedené soud žalobu co do úroku z prodlení z částky 30 000 Kč ode dne , datum, do zaplacení zamítl (ad výrok I.).12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť měla žalovaná proti žalobkyni ve věci plný úspěch, avšak žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala (ad výrok II.).