20 C 111/2024-35 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení náhrady majetkové škody ve výši 5 355 408 Kč způsobené porušením práva na efektivní trestní řízení. Žalobkyně podala podnět k šetření orgánům činným v trestním řízení, ale dne 25. 6. 2020 ji vyrozumělo Okresní státní zastupitelství v Ústí nad Labem pod sp. zn. , Anonymizováno, o založení věci. Na věc dohlíželo Vrchní státní zastupitelství v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, a vyjádřilo se k ní i , právnická osoba, v Brně pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobkyně spatřuje pochybení v tom, že věc nebyla účinně vyšetřena. Škoda představuje dle žalobkyně hodnotu zboží, o které žalobkyně přišla. Žalobkyně nárok uplatnila u žalované dne 18. 1. 2024. Žalovaná žádost žalobkyně zamítla stanoviskem ze dne 27. 5. 2024.2. Žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu jako nedůvodnou zamítnout. Učinila nesporným, že žalobkyně svůj nárok u žalované uplatnila dne 18. 1. 2024. Žalovaná o nároku rozhodla stanoviskem ze dne 27. 5. 2024, kterým shledala nárok žalobkyně za nedůvodný. Namítla, že v případě nároku žalobkyně neexistuje odpovědnostní titul, a to buď pravomocné rozhodnutí, které je následně oprávněným orgánem zrušeno nebo změněno pro nezákonnost, případně nesprávný úřední postup. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že téže částky se žalobkyně podle vlastního tvrzení domáhala již žalobou projednávanou Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. , Anonymizováno, , kterou podala dne 7. 9. 2010, a že o založení trestního oznámení měla být žalobkyně vyrozuměna dne 25. 6. 2020. I kdyby byly ostatní nutné podmínky vzniku odpovědnosti státu za škodu naplněny, nárok by bylo nutné považovat dle žalované za promlčený, neboť byl uplatněn až po lhůtě uvedené v § 32 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“). Žalovaná v této souvislosti vznesla námitku promlčení.3. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž předložené důkazy považoval za zcela hodnověrné, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o následujícím skutkovém stavu4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání [žalovaná i žalobkyně konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád dále jen („o. s. ř.“), v dané lhůtě nevyjádřily], soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.5. Z nesporných tvrzení účastníků vyplynulo, že žalovaná podala podnět orgánům činným v trestním řízení, přičemž vyrozuměním Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 25. 6. 2020 byla žalobkyně informována o založení věci.6. Žalobkyně přípisem ze dne 17. 1. 2024 uplatnila u žalované nárok na náhradu škody ve výši 5 355 408 Kč, a to v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v neefektivním šetření podnětu žalobkyně. Žalovaná stanoviskem ze dne 27. 5. 2024 shledala nárok žalobkyně nedůvodným (přípis žalobkyně ze dne 18. 1. 2024 adresovaný žalované – čl. 3 spisu, stanovisko žalované ze dne 27. 5. 2024 – čl. 4 spisu).7. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud z toho důvodu zamítl další návrhy žalobkyně na provedení důkazů navrženými spisy, neboť byli ve věci z důvodu absence odpovědnostního titulu a promlčení nároku již zcela nadbytečné.8. Soud posoudil věc po právní stránce dle následujících ustanovení:9. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.10. Podle § 5 OdpŠk odpovídá stát za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež je vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.11. Dle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Právo na náhradu škody má ve smyslu odst. 2 ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.12. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.13. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk neběží promlčecí doba ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.14. Vzhledem k žalovanou uplatněné námitce promlčení nároku žalobkyně nalézací soud primárně posuzoval oprávněnost dané námitky. Pokud se žalobkyně domáhá náhrady škody, která jí měla být způsobena porušením jejího práva na účinné vyšetření jejího podnětu, počala běžet tříletá promlčecí doba ve vztahu k tomuto nároku dle § 32 odst. 1 OdpŠk nejpozději od 25. 6. 2020, kdy byl žalobkyně dle svého tvrzení vyrozuměna orgány činnými v trestním řízení o odložení věci. Jelikož uplatnila žalobkyně svůj nárok u žalované až dne 18. 1. 2024 a u nalézacího soudu dne 19. 8. 2024, je tudíž promlčen. S ohledem na uvedené nezbylo nalézacímu soudu než k žalovanou uplatněné námitce promlčení přihlédnout a žalobu v plném rozsahu zamítnout.15. I pokud by nárok žalobkyně promlčený nebyl, nebyl by přesto shledán oprávněným, neboť jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, vznik tvrzené škody není v příčinné souvislosti s žalobkyní specifikovaným nesprávným úředním postupem, neboť žalobkyní tvrzená škoda případně nevnikla v důsledku porušení práva na účinné vyšetřování, nýbrž v důsledku jednání třetího subjektu odlišného od žalované. V daném případě by tak nebyly kumulativně splněny veškeré podmínky pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem dle zákona č. 82/1998 Sb., a to existence nesprávného úředního postupu, vznik škody a existence příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Uvedené však soud prvního stupně uvádí toliko nad rámec, když žaloba byla zamítnuta z důvodů uvedených v odst. 14.16. Výrok II je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží náhrada v paušální výši 300 Kč za podání vyjádření ve věci.17. Povinnost k plnění v nákladovém výroku soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.