26 C 26/2025-26 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou ze dne , datum, domáhá náhrady nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že u Městského soudu v Brně bylo vedeno pod sp. zn. 52 C 182/2009, řízení, které trvalo 14 let a 7 měsíců. Za tuto dobu vznikla žalobci nemajetková újma celkem ve výši , částka, .2. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku zaplatila žalobci částku , částka, , zbývá tedy k doplacení , částka, .3. Soud postupoval dle ustanovení § 115a o.s.ř. a rozhodl o věci bez toho, aniž by nařizoval ústní jednání, když s tímto postupem účastníci souhlasili.4. Soud vzal za prokázaný tento průběh předmětného řízení, které probíhalo u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , sp.zn., : Žaloba o zaplacení byla u soudu podána dne , datum, . Dne , datum, bylo řízení zastaveno. Dne , datum, Krajský soud v Brně usnesení ze dne , datum, potvrdil. Nejvyšší soud ČR dne , datum, obě usnesení o zastavení řízení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení městskému soudu. Dne , datum, se konalo jednání, na němž žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne , datum, bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50%. Další jednání se konala dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, . Dne , datum, soud vyhlásil rozsudek. Žalobce podal odvolání dne , datum, . Dne , datum, požádal žalobce o další osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne , datum, soud žádost o osvobození 3 zamítl. Dne , datum, krajský soud usnesení ze dne , datum, zrušil a řízení o žádosti žalobce o další osvobození od soudních poplatků zastavil. Dne , datum, žalobce znovu požádal o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne , datum, soud řízení o žádosti o osvobození od soudních poplatků zastavil. Toto rozhodnutí bylo krajským soudem potvrzeno dne , datum, . Odvolací jednání se konalo dne , datum, . Dne , datum, vyhlásil krajský soud rozsudek, kterým v meritu věci rozsudek městského soudu potvrdil. Žalobce podal dovolání dne , datum, . Nejvyšší soud ČR dne , datum, vyhlásil rozsudek, kterým zrušil jak rozsudek krajského soudu, tak rozsudek městského soudu. Jednání se konalo dne , datum, , městský soud vyhlásil rozsudek. Dne , datum, podal odvolání žalovaný, doplnil jej dne , datum, . Dne , datum, požádal žalovaný o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne , datum, městský soud rozhodl, že se žalovanému osvobození od soudních poplatků nepřiznává. Krajský soud dne , datum, usnesení změnil a žalovanému přiznal osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50%. Dne , datum, se konalo odvolací jednání. Krajský soud vyhlásil rozsudek, kterým rozsudek městského soudu v převážné části potvrdil. Právní moci nabylo rozhodnutí ke dni , datum, . Celkem řízení trvalo 14 let a 7 měsíců.5. Soud po právní stránce věc posoudil následujícím způsobem. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dál jen zákon) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.6. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučiní rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.7. Soud je toho názoru, že v daném případě s ohledem na délku řízení je třeba odškodnit žalobce v penězích, když pouhé konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Soud s ohledem k celkové délce řízení stanovil základní částku , částka, za jeden rok, po které trvalo předmětné řízení s tím, že za prvé dva roky v poloviční výši a dospěl tak k celkové částce , částka, .8. Dále se zabýval složitostí řízení, když vzal v úvahu, že předmětem řízení byla odpovědnost za vady díla v celkové výši , částka, . S posouzením dané věci bylo spojeno rozsáhlé dokazování listinnými důkazy, svědeckými výpověďmi a znaleckým zkoumáním. Soud také rozhodoval o procesních návrzích, osvobození od soudních poplatků. Ve věci bylo rozhodováno všemi stupni soudní soustavy, včetně dovolání. Z tohoto důvodu pro složitost soud základní částku snížil o 30 %.9. Žalobce nikterak nepřispěl k průtahům v řízení. Jestli se někdy z jednání omluvil, žádal o odročení, tak vzhledem k délce řízen tyto ojediněle omluvy nemohly mít na délce řízení větší vliv. Jeho jednání nebylo obstrukční, čili z tohoto důvodu soud základní částku nijak neupravuje.10. Co se týče postupu orgánu veřejné moci během řízení, zde soud spatřuje několik průtahů a déle trvající nečinnost soudu, a to především u odvolacího soudu, kdy mezi rozhodnutím soudu prvého stupně , datum, a rozhodnutím odvolacího soudu uplynulo více než 6 let. , datum, rozhodl krajský soud o odvolání. Soud přihlédl i k tomu, že v mezidobí bylo rozhodováno o žádostech o osvobození od soudních poplatků. Řízení bylo zastaveno až následně, kdy soudní poplatek byl zaplacen. Ve věci bylo podáno dovolání. Nejvyšší soud rozhodl za rok a půl. Poté po vynesení druhého rozsudku soudem prvého stupně , datum, odvolací soud opět rozhodl téměř za dva roky. Poté soud prvého stupně , datum, vydal rozsudek. Právní moc nastala , datum, .11. Co se týče významu předmětu řízení pro poškozeného, soud shledal tento význam jako standardní, když se jednalo o zaplacení částky ze smlouvy o dílo. Mezi účastníky se jednalo o peněžité plnění. S tímto typem řízení ani judikatura nespojuje vyšší význam.12. Celkem tedy soud základní částku snížil o 10 %, to je o částku , částka, a žalobce nemá tak nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že žalobkyně plnila , částka, , zbývá k doplacení částka , částka, , kterou soud žalobci jako náhradu za nemajetkovou újmu přiznal.13. Spolu s přiznanou částkou soud rozhodl o povinnosti zaplatit úrok z prodlení ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení.14. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za dva úkony po , částka, dle § 9 vyhlášky č. 177/1996 sbírky, , částka, za režijní paušál podle § 13 výše citované vyhlášky plus 21% DPH a , částka, soudní poplatek.