46 C 215/2024-53 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou z 5. 12. 2024 ve znění jejího rozšíření ze dne 4. 8. 2025 domáhal odškodnění nemajetkové újmy v celkové výši 75 756 Kč s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u , Anonymizováno, (dále jen „okresní soud“) pod sp. zn.: , Anonymizováno, (dále jen „posuzované řízení“) s tím, že celková doba trvání řízení, přesahující 4 roky, je nepřiměřená. Uvedl, že nárok uplatnil u žalované dne 4. 6. 2024, avšak žalovaná toliko konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, aniž by přistoupila k poskytnutí finančního zadostiučinění. Předmětem napadeného řízení byl návrh žalobce na zastavení exekuce. Řízení bylo právně i procesně zcela jednoduché. Zdůraznil, že řízení kromě průtahů bylo stiženo i zásadní vadou při doručování dokumentů do dispoziční sféry žalobce. Nadto státním dohledem bylo shledáno několikanásobné pochybení soudní exekutorky. Pokud žalovaná namítala, že žalobce měl plnit namísto oprávněnému, soudní exekutorce, není z ničeho zřejmé, jak tak měl žalobce učinit, když v řízení bylo prokázáno, že žalobce obdržel odpovídající dokumentaci až roky poté, co plnil na základě účetní uzávěrky. V posledku uvedl, že opakovaně podával návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu a že nesouhlasí s žalovanou, jde-li o posouzení významu řízení, neboť byť byla proti žalobci vedena exekuce toliko pro jistinu ve výši 6 981 Kč, exekuce byla nařízena na celý majetek žalobce. K tíží žalované jde také skutečnost, že dle šetření státního dohledu, exekuce neměla být nikdy ani provedena. Se zřetelem na shora zmíněné požadoval relutární náhradu ve výši 75 765 Kč.2. Žalovaná ve svém vyjádření z 28. 2. 2025 učinila nesporným, že u ní žalobce dne 4. 6. 2024 uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) ve výši 51 187 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem , Anonymizováno, v řízení vedeném pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žádosti žalobce bylo částečně vyhověno a žalovaná mu po projednání nároku poskytla zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva. Co se týká přezkoumaného řízení, tak celková délka řízení činila ve vztahu k žalobci zhruba 4 roky a 2 měsíce. Spisovým šetřením bylo zjištěno, že exekuce byla nařízena důvodně a žalobce až následně pod tlakem nařízené exekuce zaplatil oprávněnému vymáhané plnění. Byť žalobci nebylo ze strany soudní exekutorky řádně doručováno, o exekuci věděl již v říjnu 2019, kdy podával návrh na zastavení exekuce. Konečně význam řízení nebyl vzhledem k výši vymáhaného plnění nikterak velký. Závěrem uvedla, že poskytnuté zadostiučinění představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy a ve zbytku nárok žalobce nepovažuje za odůvodněný.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 8. 2025 č. j.: 46 C 215/2024-50 bylo pravomocně rozhodnuto o rozšíření žaloby na zaplacení částky 75 756 Kč.4. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav:5. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne 4. 6. 2024.6. Ze spisu , Anonymizováno, , právnická osoba, .7. Ze sdělení žalované, odboru dohledu a kárné agendy, ze dne 17. 7. 2020 vyplývá, že soudní exekutorka zaslala exekučnímu soudu toliko nesouhlas oprávněného se zastavením exekuce, aniž by exekučnímu soudu zaslala návrh povinného na zastavení exekuce, předkládací zprávu či exekuční spis. Návrh na zastavení exekuce byl exekučnímu soudu předán s více než 5ti měsíčním prodlením. Dále bylo konstatováno, že soudní exekutorka předložila návrh povinného na odklad exekuce s 6ti denním prodlením.8. Ze sdělení žalované, odboru dohledu a kárné agendy, ze dne 11. 10. 2024 vzal soud za zjištěné, že vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 17. 8. 2019 soudní exekutorka žalobci chybně zaslala na adresu jeho trvalého pobytu, ač disponoval datovou schránkou. Všechny rozhodné dokumenty byly žalobci zaslány do datové schránky až dne 6. 6. 2023 (náprava byla učiněna až 3 letech a 10 měsících). Do série pochybení patří i chybné vyznačení doložky provedení exekuce spojené s následnou realizací samotné exekuce, přestože žalobci v té době neuplynula doba pro dobrovolnou úhradu. Uvedením pochybením došlo k nezákonnému provedení exekuce.9. Z usnesení , adresa, , č. j.: , Anonymizováno, dne 31. 10. 2023 se podává, že odvolací soud konstatoval, že exekuční titul - elektronický platební rozkaz , Anonymizováno, byl povinnému řádně doručen dne 20. 2. 2019. Povinný nesplnil povinnost zaplatit uložené částky oprávněné a nepochybně je dlužil ještě k podání exekučního návrhu dne 20. 6. 2019. Jestliže povinný plnil svoji povinnost vůči oprávněné, přičemž částku 6 084 Kč ji poukázal dne 5. 5. 2020, stalo se tak až v průběhu probíhající exekuce a pro jeho vědomost o exekuci není zcela podstatné, že soudní exekutorkou nebyl o exekuci na jejím počátku řádně vyrozuměn, neboť povinný o exekuci věděl již dne 15. 10. 2019, kdy podával návrh na její zastavení.10. Z návrhu povinného na zastavení exekuce ze dne 15. 10. 2019 se podává, že o existenci exekuce se povinný dozvěděl nepřímo prostřednictvím banky, která žalobci „odepisuje“ částku 557,83 EUR s tím, že od roku 2012 je statutárním orgánem ve Spojeném království a od roku 2015 má zřízenou datovou schránku, přičemž žádný příkaz mu nebyl doručen.11. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními.12. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:13. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.14. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.15. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.16. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.17. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").18. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.19. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnil dne 4. 6. 2024, což bylo mezi účastníky nesporným.20. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 (dále jen „Stanovisko“) soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom,, Anonymizováno, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je n