48 C 102/2025-74 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, ve znění pozdějšího částečného zpětvzetí žaloby domáhal po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím vydaným v trestním řízení vedeným posléze u , Anonymizováno, soudu v , anonymizováno, pod sp. zn. , anonymizováno, a zákonného úroku z prodlení z částky 26 250 Kč od , datum, do , datum, z titulu prodlení žalované se zaplacením náhrady škody vzniklé vynaložením nákladů na obhajobu žalobce ve výše uvedené trestní věci, která byla žalovanou zaplacena dne , datum, . Žalobce uvedl, že s ním bylo usnesením , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, (dále také jen „rozhodnutí policejního orgánu“) zahájeno trestní stíhání pro přečin porušování domovní svobody, přečin nebezpečného vyhrožování a přečin ublížení na zdraví ve stádiu pokusu. Ve věci byla posléze podána obžaloba, které byl žalobce podle § 226 písm. a) trestního řádu zproštěn. Ohledně zásahu do osobní sféry a soukromého života žalobce tvrdil, že trestní řízení představovalo citelný zásah. Dle svého tvrzení byl v souvislosti s vedením trestního řízení po dobu téměř jedenácti měsíců neustále pod tlakem trestního stíhání, čelil nejisté budoucnosti a hrozbě uložení trestněprávní sankce ve formě nepodmíněného trestu odnětí svobody, který mu reálně hrozil, neboť jej v obžalobě navrhovala státní zástupkyně. Dále tvrdil, že pro něj nebylo jednoduché vysvětlovat rodinným příslušníkům a přátelům, že skutek vylíčený v obžalobě nespáchal, přičemž rodina (rodiče a babička) vnímali trestní stíhání negativně, neboť věděli, že žalobci hrozí nepodmíněný trest odnětí svobody. A konečně žalobce tvrdil, že v důsledku trestního stíhání přišel jednak o přítelkyni, která se s ním rozešla, jednak o práci, neboť v době trestního stíhání pracoval v zahraničí a byl nucen se účastnit úkonů v trestním řízení.2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne , datum, učinila nesporným, že k předběžnému projednání nároku došlo dne , datum, a že jej shledala zčásti opodstatněným, kdy žalobci přiznala náhradu škody v podobě nákladů vynaložených na obhajobu ve výši 26 250 Kč a tuto částku dne , datum, vyplatila žalobci. U nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalovaná konstatovala porušení práva a vyslovila omluvu, aniž shledala důvod pro poskytnutí zadostiučinění v penězích. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu co do nároku na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním ve výši 20 000 Kč zamítl, což odůvodnila nevěrohodností tvrzení žalobce týkající se zásahu trestního stíhání do jeho osobnostní sféry, dřívější zkušeností s trestním stíháním a odsouzením za spáchání zvlášť závažného zločinu ublížení na zdraví v souběhu s přečinem výtržnictví k tříletému trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem výkonu trestu na zkušební dobu 48 měsíců a rovněž dosud trvajícím dohledem, jehož podmínky žalobce plnil pouze s výhradami.3. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání.4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce uplatnil u žalované dva nároky v celkové výši 47 000 Kč (27 000 Kč a 20 000 Kč) dne , datum, , že žalovaná nároky žalobce projednala, což žalobci sdělila stanoviskem ze dne , datum, , že žalovaná konstatovala nezákonnost rozhodnutí policejního orgánu, žalobci se omluvila a na náhradě nákladů za obhajobu přiznala částku ve výši 26 250 Kč, kterou žalobci vyplatila dne , datum, , a že nárok na peněžité odškodnění nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím policejního orgánu neshledala důvodným. Co do otázky trestního řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí policejního orgánu (, anonymizováno, ), byl mezi účastníky nesporný průběh trestního řízení, ve kterém došlo k vydání výše uvedeného rozhodnutí policejního orgánu a k jeho odklizení rozsudkem , Anonymizováno, soudu v , anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, - 294, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) trestního řádu, a dále skutečnost, vedle žalobce byla v tomto řízení trestně stíhaná i jeho tehdejší přítelkyně, a že státní zástupce pro žalobce navrhoval nepodmíněný trest odnětí svobody. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že u žalobce je v evidenci rejstříku trestu zaznamenáno odsouzení za spáchání zvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1 trestního zákoníku v souběhu s přečinem výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, za což byl žalobci uložen tříletý trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu 48 měsíců, přičemž v současné době nadále podléhá dohledu; současně bylo nesporné, ze zprávy probační a mediační služby ze dne , datum, vyplývalo, že žalobce plní povinnosti vyplývající z dohledu pouze s výhradami, neboť měl problémy s dodržováním termínů sjednaných konzultací a nedokládáním požadovaných informací. Konečně bylo mezi stranami nesporné, že byla žalobci rozsudkem , Anonymizováno, soudu v , anonymizováno, coby soudu pro mládež uložena výchovná povinnost vykonat ve svém volném čase společnosti prospěšnou činnost v rozsahu 20 hodin spočívající v údržbě veřejného prostranství za jednání, které jinak naplňovalo znaky přečinu výtržnictví.5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění a dospěl k dále uvedeným závěrům o skutkovém stavu:6. Při účastnickém výslechu žalobce vypověděl, že stresující pro něj bylo zejména vědomí, že mu hrozil kriminál, neboť mu státní zástupce navrhoval nepodmíněný trest odnětí svobody v délce trvání 8 měsíců a současně i přeměna dříve uložené podmínky. Uvědomoval si, že se mu může jeho život v mladém věku změnit ze dne na den, kvůli čemuž špatně spal. Žalobce též vypověděl, že se s ním zhruba v polovině trestního stíhání v dobrém a poměrně v klidu rozešla jeho tehdejší přítelkyně, se kterou společně bydleli a která trestní stíhání a vědomí možného vězení žalobce těžce prožívala, hádali se. To žalobce přičetl na vrub též tomu, že jeho tehdejší přítelkyně byla trestně stíhaná s ním, byla to pro ni první zkušenost s trestním řízením a domníval se, že mu jej klade za vinu. Žalobce dále vypověděl, že v době trestního stíhání pracoval pro místní firmu v , Anonymizováno, , od , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , a kvůli dojíždění do ČR kvůli trestnímu stíhání spolupráci ukončil, protože ve firmě nebyli s jeho dojížděním spokojeni. Pokud jde o rodinu, žalobce vypověděl, že především jeho matka byla ve stresu, věděla o jeho trestní minulosti a někdy plakala; jeho babička trestní stíhání prožívala též a modlila se za něj. Jinak matka, otec i babička žalobce podporovali, nic mu nevyčítali, od účasti na jednáních je žalobce zrazoval, aby je nerozrušovalo. K plnění podmínek dohledu u probační a mediační služby žalobce vypověděl, že z , Anonymizováno, jezdil do ČR i kvůli pravidelným konzultacím, které probíhaly jednou za měsíc, dva či tři; nedodržování termínů schůzek vysvětlil žalobce tím, že buď zapomněl, nebo se spletl v datu nebo hodině, ale náhradní termín vždy dodržel.7. Navrhovaný důkaz čestným prohlášením bývalé přítelkyně žalobce k důvodům ukončení jejich partnerského vztahu soud neprovedl pro nadbytečnost, neboť neshledal důvod nevěřit účastnické výpovědi žalobce, kterou v zásadě již byly skutečnosti uváděné v čestném prohlášení prokázány.8. Z dalších provedených důkazů soud žádné skutečnosti rozhodné pro právní posouzení věci nezjistil, což se z důvodu účastníky učiněných nesporných skutečností (konkrétně průběhu trestního řízení a skutečností s ním souvisejících) týká důkazu trestním spisem , Anonymizováno, soudu v , anonymizováno, , sp. zn. , anonymizováno, .9. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními a na které proto soud pro stručnost odkazuje, zejména pak pokud jde o průběh trestního řízení. Bylo prokázáno, že žalobce byl obviněn z přečinu porušování domovní svobody, přečinu nebezpečného vyhrožování a přečinu ublížení na zdraví ve stádiu pokusu, za což mu hrozil trest odnětí svobody v délce trvání až 3 roky, že trestní stíhání trvalo 11 měsíců a že byl obžaloby zproštěn, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl žalobce coby obžalovaný stíhán. Dále bylo zjištěno, že žalobce byl osobou trestně stíhanou a pravomocně odsouzenou za jiný trestný čin k podmíněnému trestu odnětí svobody, ve kterém v době trestního stíhání plnil podmínky dohledu s výhradami. Pokud jde o zásahy do pracovního života, soud má za prokázané, že v době trestního stíhání žalobce pracoval v zahraničí a že toto působení ukončil v , Anonymizováno, z důvodu negativní odezvy zaměstnavatele k jeho cestám do ČR, a to částečně za trestním stíháním v dané věci (přibližně do konce , Anonymizováno, ), částečně kvůli plnění podmínek dohledu uloženého v dřívějším trestním řízení. Pokud jde o zásahy do osobnostní sféry žalobce, pak soud uzavírá, že má za prokázáno, že žalobce měl v průběhu trestního stíhání obavu, že by mohl být odsouzen k nepodmíněn