48 C 196/2024-95 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal po žalované zaplacení částky 99 900 Kč s příslušenstvím (po připuštění změny žaloby) coby odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nezákonným rozhodnutím vydaným v trestním řízení vedeným posléze u Městského soudu v Brně pod sp.zn. , anonymizováno, . Žalobce uvedl, že s ním bylo záznamem o sdělení podezření ze dne , datum, zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku. Ve věci byl podán návrh na potrestání ze dne , datum, , jehož byl žalobce zproštěn rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne , datum, z důvodu podle § 226 písm. c) trestního řádu. Nemajetková újma byla žalobci způsobena tím, že se musel se účastnit úkonů trestního řízení, reálně hrozilo uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody v rozpětí od 2 do 8 let, negativně byla ovlivněna finanční situace žalobce, neboť byly dány důvody nutné obhajoby a žalobce musel hradit svému obhájci odměnu za poskytnuté právní služby. U žalobce došlo ke značnému nervovému vypětí a psychické zátěži. Žalobce poukázal, že nemajetková újma vyvolaná trestním stíháním se presumuje.2. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobce dne , datum, nárok ve výši 99 900 Kč uplatnil. K projednání žádosti žalobce došlo dne , datum, . Žalovaná konstatovala, že v předmětném trestním řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, žalobci se omluvila, nicméně zadostiučinění v peněžité formě odmítla. Po stručné rekapitulaci řízení, zhodnocení povahy trestní věci, délky trestního stíhání, následků způsobených trestním stíháním v osobnostní sféře stíhané osoby a s poukazem na trestní minulost žalobce, který má v opisu rejstříku trestů tři záznamy, dospěla žalovaná k závěru, že konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluva jsou odpovídajícím a dostatečným zadostiučiním. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.3. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání.4. Na základě skutečností mezi účastníky nesporných a provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne , datum, vydal policejní orgán pod č.j. , Anonymizováno, záznam o sdělení podezření žalobci pro přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku. Záznam si žalobce převzal dne , datum, . Dne , datum, podal policejní orgán zprávu o výsledku zkráceného přípravného řízení č.j. , Anonymizováno, a dne , datum, podalo Městské státní zastupitelství v Brně návrh na potrestání ze dne , datum, , č.j. 4 ZK 34/2023. Trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, -49, byl žalobce odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin. Trestní příkaz byl zrušen podaným odporem. Hlavní líčení se u Městského soudu v Brně konalo ve dnech , datum, , , datum, a , datum, , kdy byl vyhlášen rozsudek č.j. , anonymizováno, -150, jímž byl žalobce zproštěn návrhu na potrestání podle § 226 písm. c) tr. řádu. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Žalobce u žalované nárok uplatnil dne , datum, a žalovaná nárok žalobce projednala, což sdělila stanoviskem ze dne , datum, , přičemž konstatovala nezákonné rozhodnutí, žalobci se omluvila, nárok na peněžité odškodnění nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím žalovaná neshledala důvodným. V opisu z evidence RT má žalobce 3 záznamy, z toho dva záznamy pro shodnou trestnou činnost (zjištěno z nesporných tvrzení a opisu z RT žalobce na č.l. 131 spisu). Pokud jde o zásahy do osobnostní sféry žalobce, pak soud uzavírá, že na základě samotného průběhu trestního stíhání, jeho předmětu, trvání a okolností, které jej provázely, jakož i na základě samotných žalobních tvrzení shledal, že trestní stíhání mělo dopad do osobnostních sfér žalobce toliko v rámci zcela obecných dopadů trestního stíhání, které dopadají na každou trestně stíhanou osobu, jako je zásah do lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a práva na soukromí.5. Z důkazů, jak byly výše uvedeny byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.6. K neprovedení účastnického výslechu žalobce soud konstatuje, že žalobce k jednání dvakrát řádně předvolal, nicméně ten se k jednání ani jednou nedostavil. V obou případech bylo žalobci doručováno na adresu uvedenou v žalobě, která je současně adresou uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V prvém případě soud jednání odročil, neboť žalobce neprocházel soudními evidencemi, přičemž následně bylo zjištěno, že žalobce změnil příjmení, aniž by však tuto skutečnost oznámil soudu. V druhém předvolání, které bylo žalobci řádně doručeno dne , datum, , již byl žalobce řádně označen aktuálním příjmením. Soud neodročil jednání, neboť pracovní důvody žalobce (naplánovaná směna) nejsou omluvitelným důvodem. Pokud žalobce na adrese, kterou sdělil soudu a kterou má evidovanou v informačních systémech, nepřebírá poštu, jde tato skutečnost k jeho tíži.7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“), platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.9. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.10. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.11. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.12. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.14. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.15. V řízení bylo nesporné, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).16. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp.zn. 29 Cdo 1482/2013 a navazující rozhodnutí). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.17. Návrh na potrestání podle § 179c odst. 2 písm. a) trestního řádu je nutno považovat pro svou povahu nikoli za nesprávný úřední postup, ale za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu obecně srov. např. závěry Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsouzením. Je tak naplněn předpoklad odpovědnostního titulu žalované z důvodu vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je návrh státního zástupce Městského státního zastupitelství , adresa, ze dne , datum, , jehož doručením žalobci dne , datum, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, který byl odklizen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, -150, jímž byl žalobce zproštěn návrhu na potrestání dle § 226 písm. c) trestního řádu, přičemž rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .18. Podmínka existence odpovědnostního titulu je tak splněna a soud se bude dále zabývat otázkou vzniku nemajetkové újmy a existence příčinné souv