18 C 135/2025-49 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, u Obvodního soudu pro , adresa, domáhá po žalované náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb. z titulu nepřiměřené délky řízení a nezákonného zajištění nemovitostí. Žalobce je vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, o výměře 371 m² se stavbou rodinného domu č. p. , číslo, a pozemku p. č. , hodnota, o výměře 351 m² v katastrálním území , adresa, , přičemž tyto nemovitosti byly usnesením Policie ČR č. j. , číslo jednací, zajištěny a žalobci bylo zakázáno s nimi jakkoli nakládat. V rámci trestního řízení vystupoval žalobce v postavení podezřelého a v důsledku zajištění nemovitostí je nemohl pronajímat po dobu 3 let, 5 měsíců a 9 dnů. Žalobce uvádí, že nemovitosti vlastní primárně za účelem dosahování výnosů z nájmu, přičemž zajištěním mu vznikla majetková újma v podobě ušlého zisku. Podle odborného posouzení činí obvyklé nájemné 14 000 Kč měsíčně, žalobce však uplatňuje nárok pouze ve výši 12 000 Kč měsíčně. Celkově se žalobce domáhá náhrady škody ve výši 156 000 Kč. Nárok byl u žalovaného uplatněn dne , datum, , avšak žalovaný k němu nevydal žádné stanovisko. Žalobce proto navrhuje, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 156 000 Kč s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení a dále nahradit žalobci náklady řízení2. Žalovaná ve věci učinila nesporným uplatnění nároku žalobcem podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. dne , datum, . Nárok byl projednán stanoviskem ze dne , datum, a nebyl shledán důvodným s ohledem na absenci odpovědnostního titulu. Žalovaná dále nesporovala průběh zajištění a zdůraznila, že není oprávněna přezkoumávat postup orgánů činných v trestním řízení. V souladu se zásadou presumpce správnosti rozhodnutí není soud v řízení o odpovědnosti státu za škodu oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení a podmínka nezákonnosti rozhodnutí je splněna pouze tehdy, bylo-li toto pravomocné rozhodnutí skutečně jako nezákonné zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Ke zrušení zajištění došlo proto, že už nebylo třeba, nikoliv z důvodu nezákonnosti. S ohledem na vše uvedené žalovaná navrhuje žalobu zamítnout.3. Soud z provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků řízení zjistil následující. Mezi účastníky řízení je nesporné uplatnění nároku žalobcem podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. dne , datum, . Ze stanoviska ze dne , datum, plyne, že nárok byl žalovanou projednán a nebyl shledán důvodným pro absenci odpovědnostního titulu. Z usnesení Policie České republiky ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , soud zjistil, že byly zajištěny nemovitosti ve vlastnictví žalobce, a to rodinný dům na adrese , adresa, , včetně pozemků – zastavěné plochy a nádvoří a zahrady, zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, . Žalobce byl v předmětném řízení podezřelým pro zločin podvodu a dále přečin poškození věřitele za skutky, které měly spočívat v tom, že v úmyslu se neoprávněně obohatit zneužil důvěřivosti, nezkušenosti při uzavírání podobných smluv, lehkomyslnosti spočívající v rychlém bezmyšlenkovitém jednání, a velmi špatné ekonomické situace , jméno FO, , trv. bytem v předmětných nemovitostech, a pod záminkou, že za ni vyřeší exekuce, které jsou vedeny proti její osobě, se na základě plné moci stal jejím zmocněncem v dědickém řízení po zesnulém druhovi, a poté , jméno FO, přesvědčil k podpisu notářského zápisu, jehož obsahem byla smlouva o zcizení dědictví , jméno FO, ve prospěch žalobce za úplatu ve výši , částka, , která měla být v hrubém nepoměru k hodnotě dědictví, jehož součástí je i vlastnické právo k nemovitostem, smluvenou částku ve stanovenou dobu neuhradil, a následně podal návrh na vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem, a dále jako zmocněnec , jméno FO, , které přislíbil vyřízení jejích cca 15 exekucí, pokud na něj převede své dědické právo, které získala smrtí svého zaslal na exekutorské úřady pověřené vymožením dlužných částek po dlužnici , jméno FO, návrh na zastavení exekuce vůči její osobě z důvodu nemajetnosti, čímž se pokusil zatajit majetek , jméno FO, a odstranit jej z dosahu věřitelů. Z usnesení Policie České republiky ze dne , datum, soud zjistil, že žádost žalobce o zrušení zajištění těchto nemovitostí byla zamítnuta s odůvodněním, že nepominuly důvody, pro které byly nemovitosti zajištěny.4. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , vydaného ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že bylo zrušeno usnesení Policie České republiky ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , a současně byla zamítnuta stížnost žalobce proti usnesení Policie České republiky ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , jímž došlo k zajištění předmětných nemovitostí. Ze spisu téhož soudu soud dále zjistil, že žalobce jako podezřelý podal dne , datum, stížnosti proti jednotlivým usnesením o zajištění nemovitostí, přičemž v prvním případě byl jako vlastník nemovitostí ještě evidován zesnulý , jméno FO, , zatímco v navazujících rozhodnutích již byl jako vlastník veden žalobce.5. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, vedeného pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že žalobce podal stížnost proti usnesení Policie České republiky ze dne , datum, , jímž nebylo vyhověno jeho žádosti o zrušení zajištění věci. O této stížnosti bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání konaném dne , datum, tak, že stížnost žalobce byla zamítnuta, což bylo vyjádřeno usnesením č. j. , číslo jednací, .6. Z usnesení Policie České republiky ze dne , datum, , č.j., , číslo jednací, , soud zjistil, že bylo rozhodnuto o zrušení zajištění předmětných nemovitostí, a to rodinného domu na adrese , adresa, , a pozemků zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , jelikož zajištění věcí již nebylo nadále potřebné. V odůvodnění je uvedeno, že žalobce důvod pro zrušení zajištění uvedl, že mezi žalobcem a paní , jméno FO, není nic sporného. Současný stav je ke škodě , jméno FO, , protože nemůže nemovitost z důvodu zajištění řádně užívat a žalobce nemůže řešit havarijní stav.7. Z listinného důkazu označeného jako posouzení tržního nájemného soud zjistil, že obvyklé nájemné za srovnatelné nemovitosti v obci , adresa, v období let , rok, –, rok, činí částku 14 000 Kč měsíčně. Toto posouzení bylo zpracováno společností , právnická osoba, , a slouží jako podklad pro určení obvyklé výše nájemného, kterého žalobce nemohl v důsledku zajištění nemovitostí dosahovat.8. Soud má za prokázaný skutkový stav v souladu s provedeným dokazováním a s nespornými tvrzeními účastníků řízení. Pro nadbytečnost soud nerozvádí dílčí skutková zjištění, o něž rozhodnutí ve věci samé neopřel.9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 8 odst. 1 věta první zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Dle odst. 2 tamtéž byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 tamtéž nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle § 13 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „zákon“, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.10. K to