11 C 277/2019-202 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 4. 2019 doplněnou podáním ze dne 10. 9. 2019 (č. l. 30) a ze dne 13. 3. 2020 (č. l. 49) a ze dne 20. 7. 2020 (č. l. 68) domáhal na žalované zaplacení částky 30 000 EUR s příslušenstvím představující dle něj bezdůvodné obohacení na straně žalované. K odůvodnění žaloby upřesnil, že žalobce se dohodl s žalovanou, že spolu uzavřou smlouvu o postoupení budoucí pohledávky do výše 197 644 EUR za [právnická osoba], s.r.o. se sídlem [adresa], Slovenská republika, [IČO], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Okresním soudem Bratislava I, oddíl Sro, vložka [číslo], a to z titulu neuhrazené ceny díla či její části dle Smlouvy o dílo č. [rok] [číslo]„ [anonymizována tři slova]“. Žalobce a žalovaná se dohodli na úhradě zálohy na odměnu za postoupení shora uvedené pohledávky ve výši 20 000 EUR, kterou žalobce uhradil dne 19. 4. 2016. Žalovaný však s žalobcem předmětnou smlouvu o postoupení pohledávky neuzavřel, ani žalobci poskytnutou zálohu ve výši 20 000 EUR nevrátil. Na základě opakovaných urgencí ze strany žalobce a na základě osobního setkání s jednatelem žalovaného panem [jméno] [příjmení], bylo mezi žalobcem a žalovaným ujednáno, že k podpisu smlouvy o postoupení předmětné pohledávky dojde po úhradě další zálohy na odměnu za postoupení shora uvedené pohledávky, a to zálohy ve výši 10 000 EUR. Žalobce uhradil požadovanou částku ve výši 10 000 EUR dne 22. 5. 2018. Žalovaná však do dnešního dne ani po další výzvě ze dne 25. 5. 2018 s žalobcem smlouvu o postoupení předmětné pohledávky neuzavřela a ani částku v celkové výši 30 000 EUR do dnešního dne nevrátila. Žalobce žádá úrok z prodlení ode dne 29. 5. 2018, neboť žalovanou vyzval k vrácení jistiny výzvou doručenou dne 25. 5. 2018, ve které byla dána lhůta k úhradě 3 dny. S ohledem na shora uvedené představuje částka 30 000 EUR bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobce ve smyslu ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. V podání ze dne 1. 8. 2019 doplněném podáním ze dne 31. 3. 2020 (č. l. 53) uvedla, že historie celého případu se odvíjí od obchodní spolupráce žalované se [právnická osoba], s.r.o. Ta si 13. listopadu 2015 u žalované objednala vybudování televizního studia na Slovensku a postupně další plnění s tím související včetně zaškolení personálu. Žalovaná dílo v celkové hodnotě 230 258 EUR dodala (do 21. července 2017) a [právnická osoba] jí dodnes za dílo dluží. Ještě před dokončením díla informoval JUDr. [příjmení] jednatele žalované o tom, že [anonymizována dvě slova] na úplné zaplacení aktuálně nemá, že on nicméně má k dispozici další firmy, tak aby nebyli překvapení, pokud budou platby za [právnická osoba] hrazeny od nich; 29. února 2016 žalovaná obdržela částečnou úhradu ve výši 15 000 EUR od [právnická osoba], s. r. o., kde byl JUDr. [příjmení] později zapsán jako jednatel, a 20. dubna 2016 další částečnou úhradu ve výši 20 000 EUR od [název žalobkyně]. Nebylo sporu, že šlo o úhrady na dluh, který [právnická osoba], s.r.o. měla u žalované, jak dokládá dohoda o uznání dluhu mezi žalovanou a [právnická osoba], s. r. o. z 2. února 2017, kterou za [právnická osoba], uzavřel JUDr. [příjmení]. V ní jsou vypočteny jak pohledávky za [právnická osoba] (230 258 €), takto, co z nich bylo uhrazeno (129 944,60 EUR). Ve smlouvě potvrzená suma úhrad přitom nutně zahrnuje i platbu od žalobkyně z 20. dubna 2016 – bez ní by bylo uhrazeno pouze 109 944,60 €, jak dokládá přehled plateb extrahovaný z internetového bankovnictví žalované. Po více než dvou letech byla 22. května 2018 uhrazena další část pohledávky za [právnická osoba] (ve výši 10 000 EUR), tentokrát hotovostním vkladem na bankovní účet žalované, který osobně provedl JUDr. [příjmení] (od 30. prosince 2016 zapsaný jako prokurista [právnická osoba]) na pobočce Komerční banky v Liberci Ani v tomto případě nešlo o nic jiného než o úhradu dluhu za [právnická osoba], i když to žalobkyně nyní líčí jinak. Žalovaná popírá, že by mezi ní a žalobkyní bylo dojednáno postoupení pohledávky, jak bez bližších detailů tvrdí žalobkyně. V případě obou plateb se jednalo o plnění dluhu za jiného ([název žalobkyně] za [právnická osoba]), které žalovanou nezavazovalo k postoupení pohledávky za [právnická osoba] V rozsahu těchto plnění splněním zanikl dluh za [právnická osoba], což vylučuje postoupení tohoto dluhu, jak jej tvrdí žalobkyně. 3. Žalobce dále v replice uvedl, že s žalovanou nikdy žádné přistoupení k dluhu nesjednal ani za [právnická osoba] s.r.o. nehradil žádné dluhy. Žalobce specifikoval, že částka 20 000 EUR byla uhrazena dne 19. 4. 2016 jako záloha, která měla být započtena na úplatu, dne 22. 5. 2018 v době jednání o podobě smlouvy o postoupení pohledávky uhradil žalobce zálohu ve výši 10 000 EUR Konkrétní výše postupované pohledávky nebyla dosud známa. Smlouva následně uzavřena nebyla, přičemž platby zaslané žalující společností byly zaslány v průběhu jednání o podobě smlouvy jako zálohy. 4. Jelikož se jedná o spor s cizím prvkem, kdy žalobkyně je občanským sdružením registrovaným na území Slovenské republiky, zabýval se soud nejdříve otázkou pravomoci a rozhodného práva. Při posouzení pravomoci vycházel z čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo soud posoudil dle čl. 10 odst. 1, 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) a jako právo rozhodné tedy soud použil v souladu s tímto nařízením právo české. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 6. Z výpisu ze seznamu občanských sdružení Ministerstva vnitra Slovenské republiky, sekce veřejné správy ze dne 29. 3. 2019 (č. l. 10) a ze stanov tohoto sdružení (č. l. 13) soud zjistil, že žalobkyně je občanským sdružením, jehož statutárním zástupcem je pan [jméno] [příjmení]. Hlavním cílem sdružení je mimo jiné vyvíjet činnost sociálního a humanitárního charakteru národního a mezinárodního charakteru. 7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované (č. l. 16) soud zjistil, že žalovaná je společností s ručením omezením, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského rejstříku a pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, jednatelem společnosti je [jméno] [příjmení], BSc. 8. Z výpisu z účtu [číslo] za období od 1. 4. 2016 do 30. 4. 2016 (č. l. 11) soud zjistil, že z tohoto účtu odešla částka 20 000 EUR dne 19. 4. 2016 na protiúčet společnosti žalované s uvedením účelu platby:„ odkupenie pohladavky“. 9. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne 22. 5. 2018 o vkladu hotovosti na účet (č. l. 9) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] u Komerční banky, a.s. složil v hotovosti částku 10 000 EUR dne 22. 5. 2018, jako účel platby uvedl„ Harmony za pohledávku vůči [anonymizováno]“. 10. Z výzvy ze dne 25. 5. 2018 včetně kopie odeslané pošty do datové schránky (č. l. 12) soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce [jméno] [příjmení] zaslala dne 25. 5. 2018 prostřednictvím datové schránky výzvu žalované k vrácení částky 30 000 EUR s odůvodněním, že tyto peníze byly zaslané na základě schůzky s panem [příjmení], dosud však nebyly doručené příslušenství dokumenty spojené s postoupením pohledávky, za kterou částečně zaplatili. Pokud tak žalovaná neučiní do třech dnů, odstupují od smlouvy a žádají vrátit finanční prostředky. 11. Z dohody o uznání dluhu ze dne 2. 2. 2017 (č. l. 23) soud zjistil, že žalovaná společnost dne 2. 2. 2017 uzavřela se [právnická osoba], s.r.o. zastoupenou JUDr. [jméno] [příjmení], prokuristou, dohodu o uznání dluhu, v níž účastníci uvedli, že mezi žalovanou jako dodavatelem a [právnická osoba] jako objednatelem byla dne 13. 11. 2015 sjednána dodávka, instalace, konfigurace a školení na technologické vybavení televizní stanice [anonymizována dvě slova], přičemž v době od 13. 11. 2015 do 21. 7. 2016 byly řádně provedeny dodávky technologií, jejich instalace, zprovoznění a konfigurace, jakož i zaškolení personálu IN TV. Celková cena dodaného zboří a služeb dle prvotní a následných objednávek činí 230 258 EUR bez DPH. Dodavatel obdržel od objednatele v několika splátkách v období od 3. 12. 2015 do 11. 7. 2016 celkovou úhradu ve výši 129 944,60 EUR. Neuhrazený dluh vůči dodavateli činí 64 581,40 EUR (tato částka byla dopsána ve smlouvě ručně). Objednatel v čl. 2, bod 2.1 prohlásil, že uznává dluh specifikovaný v odst. 1.1. a 1.2 dohody výše specifikované a zavazuje se jej uhradit do 28. 2. 2017. Tato smlouva se řídí právním řádem České republiky, zjm. občanským zákoníkem. 12. Z tabulky vytvořené dne 20. 7. 2016 – výpisu z banky za období od 9. 11. 2015 do 11. 7. 2016 soud zjistil, že žalované přišly na účet banky vedené pro žalovanou společnost platby v celkové výši 129 944,60 EUR, a to od [právnická osoba], s.r.o., dále dne 29. 2.