11 C 318/2021-39 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním ze dne 22. 7. 2021 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky. Dle žalobních tvrzení uzavřely žalobkyně a žalovaná dne 1. 3. 2019 na dobu jednoho pojistného roku s možností prodloužení nejdéle do 1. 3. 2022 smlouvu [číslo] o pojištění podnikatelských rizik, na jejímž základě byla žalovaná povinna platit ročně pojistné ve výši 24 684 Kč Počátek pojištění byl stanoven na den 2. 3. 2019. Žalovaná svou smluvní povinnost nesplnila, neboť i přes opakované upomínky za období od 2. 3. 2020 do 18. 9. 2020 včetně pojistné neuhradila. Vzhledem k výše uvedenému žalobkyně ukončila předmětnou smlouvu ke dni 18. 9. 2020. K datu podání žaloby se dluh žalované skládal z dlužného pojistného ve výši 14 027 Kč a poplatků za upomínky v celkové výši 300 Kč vyúčtovaných podle sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností od 1. 6. 2019. Dne 18. 3. 2021 žalobkyně odeslala žalované předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dluhu v celkové výši 14 684 Kč, a to do 15 dnů od doručení dopisu. Žalovaná na výzvu nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovaly a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 1. 3. 2019 na dobu jednoho pojistného roku s možností prodloužení nejdéle do 1. 3. 2022 smlouvu [číslo] o pojištění podnikatelských rizik, na jejímž základě byla žalovaná povinna platit ročně pojistné ve výši 24 684 Kč. Dopisem ze dne 14. 4. 2020 zaslala žalobkyně žalované první upomínku k úhradě dlužného pojistného ve výši 24 684 Kč a nákladů spojených s vymáháním pojistného ve výši 300 Kč. Dopisem ze dne 27. 7. 2020 odeslala žalobkyně žalované druhou upomínku s výzvou k úhradě pojistného ve výši 13 222 Kč a nákladů spojených s vymáháním pojistného ve výši 600 Kč. Protože žalobkyně dluh neuhradila, zaslala jí žalobkyně dne 18. 3. 2021 předžalobní výzvu. 5. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle ustanovení § 2782 o. z., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění (odst. 1). Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé (odst. 2). 7. Soud má za prokázané, že žalobkyně si vůči žalované své povinnosti z pojistné smlouvy splnila, žalovaná však nehradila ujednané pojistné řádně a včas, když nezaplatila pojistné za období od 2. 3. 2020 do 18. 9. 2020. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a soud jí jako takové vyhověl v plném rozsahu. 8. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením svého peněžitého závazku vůči žalobkyni, uložil jí soud zároveň i povinnost zaplatit úrok z prodlení, jehož výše je dle § 1970 o. z. stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 327 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 10. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení pojistného), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.