12 C 30/2021-35 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se před zdejším soudem domáhala podanou žalobou toho, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku ve výroku tohoto rozsudku uvedenou s tím, že žaloba byla odůvodněna následovně: Mezi účastníky řízení byla dne 30. 9. 2016 uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění majetku„ bezpečný domov“. Pojištění bylo sjednáno od 30. 9. 2016. Pojistné bylo splatné ročně a činilo 3 172 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 1. 10. 2019 do 30. 11. 2019 a dluží tak částku žalovanou. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10.000 - Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V řízení soudem zjištěný (prokázaný) skutkový stav je na základě posouzení předložených listin shodný, jak jej žalobkyně vymezila ve své žalobě (viz již výše). Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2758 odst. 1 občanského zák. (č. 89/2012, dále jen „o. z.) podle něhož platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník (zde žalovaný) se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2782 o. z. má pak pojistitel právo na pojistné za (celou) dobu trvání pojištění. Žalobkyně měla v řízení prokázat (jen) vznik pojistně-právního vztahu, rozsah dohodnutého pojistného a naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a samozřejmě i prokazovat, že dohodnuté pojistné v určeném období uhradil, popř. že pojistně-právní vztah již v uvedeném období netrval. To však žalovaný neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Požadované příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení bylo přiznáno v souladu s ust. 1970 o. z. v sepjetí s ust. § 2 nyní účinného nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 403,09 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 529 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 829 Kč ve výši 174,09 Kč.