17 C 143/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 150 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 15. 1. 2021 žalobkyně provedla podle ust. § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, odtah motorového vozidla [registrační značka], vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Žalovaná si však vozidlo nevyzvedla, se žalobkyní nekomunikuje. Dlužná částka za odtah vozidla činí 1 900 Kč, parkovné ve výši 250 Kč/den za první až třetí den střežení. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: dne 15. 1. 2021 žalobkyně provedla podle ust. § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích odtah motorového vozidla [registrační značka] (protokol o odtahu [číslo]), vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Výše ceny odtahu i parkovného je dána nařízením hl. m. Prahy č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy. 4. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a na nařízení hl. m. Prahy č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.