17 C 228/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku včetně zákonného úroku z prodlení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný fakticky užíval nebytový prostor žalobkyně na adrese [adresa žalobkyně], který byl pronajat panu [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [ulice a číslo], [obec a číslo] na základě smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání a pozemků [číslo] ze dne 16. 11. 2017. V souvislosti s ukončením nájmu pana [příjmení] si žalovaný u žalobkyně dne 9. 9. 2020 uskladnil své věci, což stvrdil svým podpisem na protokolu o dočasné úschově, a žalobkyni proto vzniklo právo na uhrazení sjednané ceny za uskladnění a manipulaci s uskladněnými věcmi. Své věci si žalovaný od žalobkyně převzal dne 1. 10. 2020, jak vyplývá z protokolu o předání věcí zpět do dispozice žalovaného. Žalovaná částka sestává jednak z částky 1 995 Kč bez DPH za uskladnění 3 europalet s věcmi žalovaného v sazbě 35 Kč za 1 den uskladnění jedné europalety (žalovanému byla poskytnuta sleva odpovídající ceně za 3 dny), jednak z částky 300 Kč bez DPH představující poplatek za manipulaci vysokozdvižného vozíku za 6 úkonů v sazbě 50 Kč za jeden úkon a nakonec z částky 160 Kč bez DPH přestavující cenu za použití průmyslové fólie. Žalovaný dlužnou částku ve výši 2 971 Kč včetně DPH žalobkyni dosud neuhradil, a to ani po předžalobní výzvě ze dne 7. 6. 2021. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu dali svým postojem souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný dne 9. 9. 2020 předal žalobkyni do úschovy v protokolu specifikované movité věci (viz Protokol o dočasné úschově ze dne 9. 9. 2020). Součástí protokolu byly podmínky, za nichž byla úschova sjednána. V těchto podmínkách se účastníci dohodli, že uschované věci budou uloženy na europaletách, přičemž cena za úschovu činila za každý započatý den úschovy 35 Kč bez DPH za jednu europaletu (z toho první 3 dny úschovy zdarma). Dále si účastníci sjednali poplatek 50 Kč za každý úkon při použití vysokozdvižného vozíku (navezení, vyvezení, reoganizace v/z/do kontejneru). Uskladnění bylo sjednáno jako dočasné na 30 dnů od předání věcí žalobkyni, přičemž cena za úschovu měla být vyúčtována za celé období jejího trvání, tj. od předání věcí do jejich vrácení. K vrácení uschovaných věcí zpět žalovanému došlo dne 1. 10. 2020, což žalovaný stvrdil svým podpisem (viz Protokol o dočasné úschově – předání zpět uschovateli ze dne 1. 10. 2020). Žalobkyně žalovanému vyúčtovala cenu za úschovu v celkové výši 2 971 Kč, z toho 1 995 Kč bez DPH za 19 dní úschovy věcí na 3 europaletách, 300 Kč bez DPH za 6 úkonů vysokozdvižným vozíkem a 160 Kč bez DPH za použití průmyslové fólie (viz Poklad pro fakturaci ze dne 1. 10. 2020). Žalovaný však cenu za úschovu žalobkyni dosud neuhradil, a to ani po písemném upomínání ze strany právního zástupce žalobkyně (viz Předžalobní výzva ze dne 7. 6. 2021 včetně dokladu o odeslání). 4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2402 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úschově schovatel zavazuje převzít věc, aby ji pro uschovatele opatroval. 5. Podle § 2406 odst. 2 o. z. náleží úplata za úschovu schovateli jen tehdy, bylo-li to ujednáno nebo plyne-li to ze zvyklostí, z předchozího styku stran nebo z předmětu činnosti schovatele. 6. Podle § 2407 o. z. neuplatní-li uschovatel právo na náhradu škody nebo neuplatní-li schovatel právo na zaplacení úplaty nebo nákladů do tří měsíců od vrácení věci, soud právo nepřizná, namítne-li druhá strana opožděné uplatnění. 7. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 8. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní coby schovatelem a žalovaným coby uschovatelem byla platně uzavřena smlouva o úschově dle § 2402 o. z., v níž si sjednali úplatu ve smyslu § 2407 o. z. Žalobkyně převzala do úschovy movité věci žalovaného a následně je žalovanému řádně vrátila, za což jí v souladu se smlouvu vzniklo právo na úhradu sjednané úplaty. Žalovaný své povinnosti vyplývající z předmětné smlouvy porušil, když žalobkyni sjednanou úplatu řádně a včas neuhradil. Úhradu úplaty žalovaný netvrdil, tím méně prokázal, nezpochybnil žádná tvrzení žalobkyně ani předložené důkazní prostředky, jimiž byla tato tvrzení prokázána. Žalovaný ve smyslu § 2407 o. z. rovněž nenamítnul, že by žalobkyně své právo na úhradu úplaty uplatnila opožděně. S ohledem na uvedené proto soud žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, na které vzniklo žalobkyni právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. č. 351/2013 Sb. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 971 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.