6 C 145/2021-36 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 12. 2020 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 15 250 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ [právnická osoba]“) a žalovaným došlo dne 27. 6. 2018 k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, jehož součástí byly obchodní podmínky [příjmení] [příjmení] [jméno] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v ČR (dále jen„ smlouva“). Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému [právnická osoba] poskytnut neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaný na základě smlouvy čerpal celkem částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžité prostředky splácet, a to v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný se dostal do prodlení, neboť neuhradil [právnická osoba] ani minimální pravidelnou splátku. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč (dále též jako„ dlužná částka“). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019, postoupila [právnická osoba] pohledávku za žalovaným společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ [právnická osoba]“), která následně uzavřela dne 19. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní, na jejímž základě došlo k postoupení téže pohledávky na žalobkyni. O postoupení pohledávky [právnická osoba] byl žalovaný informován oznámením žalobkyně ze dne 7. 11. 2020. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně k zaplacení ze dne 7. 11. 2020 neuhradil. 2. Vedle dlužné částky se žalobkyně na žalovaném domáhala zároveň zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč od 28. 10. 2018 do zaplacení. 3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 27. 6. 2018 k uzavření smlouvy. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému [právnická osoba] poskytnut neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou (viz Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 27. 6. 2018). Žalovaný na základě smlouvy čerpal celkem částku ve výši 15 000 Kč, z toho dne 27. 6. 2018 částku 10 000 Kč a dne 3. 7. 2018 částku 5 000 Kč (viz Potvrzení o provedené platbě). Jelikož žalovaný [právnická osoba] neuhradil ani minimální pravidelnou splátku, dostal se do prodlení. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč (viz pravidelné vyúčtování). Společnost [anonymizováno] postoupila dne 18. 12. 2019 pohledávku za žalovaným [právnická osoba] (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019), která následně tuto pohledávku postoupila dne 19. 12. 2019 žalobkyni (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019). O postoupení pohledávky [právnická osoba] byl žalovaný informován oznámením žalobkyně ze dne 7. 11. 2020. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu k zaplacení žalobkyni neuhradil (Předžalobní upomínka ze dne 7. 11. 2020). 5. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Dle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 9. Dle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Dle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a uvedených zákonných ustanovení posoudil soud věc po právní stránce takto. Mezi [právnická osoba] a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Společnost [anonymizováno] dostála svého závazku vyplývajícímu z uzavřené smlouvy, když žalovanému poskytla peněžité prostředky ve sjednané výši. Žalovaný se smlouvou zavázal poskytnuté peněžité prostředky splácet, a to v pravidelných měsíčních splátkách, minimálně ve výši uvedené ve výpisu, a to až do výše celkové dlužné částky, tuto svoji povinnost však nesplnil, pročež se dostal do prodlení a došlo k zesplatnění úvěru. Následně [právnická osoba] platně postoupila pohledávku za žalovaným [právnická osoba], která tutéž pohledávku platně postoupila žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni listinnými důkazy podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že dlužnou částku zaplatil. Toto však neučinil. Soud proto shledal žalobu jako důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalovanou částku včas a řádně neuhradil, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, soud proto přiznal žalobkyni rovněž požadovaný zákonný úrok z prodlení, jehož výše je odůvodněna dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 772,82 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Odměnu dle § 14b a. t. přiznal soud z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.