6 C 261/2020-40 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], [IČO] (dále jen„ původní dlužník“), došlo dne [datum] k uzavření Rámcové smlouvy [číslo] (dále jen„ rámcová smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat původnímu dlužníkovi zboží dle dílčích kupních smluv a tento se zavázal, dle podmínek rámcové smlouvy, zaplatit žalobkyni za dodané zboží sjednanou kupní cenu. Následně došlo mezi žalobkyní a původním dlužníkem k uzavření komisionářské smlouvy [číslo] (dále jen„ komisionářská smlouva“), podle níž prodával původní dlužník zboží žalobkyně umístěné v jeho konsignačním skladu, kdy na základě výsledků prodejní činnosti původního dlužníka tento zaslal žalobkyni hlášení o prodeji zboží žalobkyně a takto prodané zboží pak bylo poté vyúčtováno původnímu dlužníkovi. Na uvedené vystavila žalobkyně původnímu dlužníkovi následující faktury – č. [anonymizováno] [číslo] na částku [částka] splatnou ke dni [datum]; č. [anonymizováno] [číslo] na částku [částka] splatnou ke dni [datum] a č. FKPY [číslo] na částku [částka] splatnou ke dni [datum]. Původní dlužník uhradil žalobkyni na vystavené faktury částku [částka]. Tuto žalobkyně započetla na fakturu č. [anonymizováno] [číslo] (z ní tak zbývá uhradit [částka]). Zbylou část dluhu původní dlužník žalobkyni neuhradil. Žalobkyně tak za původním dlužníkem eviduje pohledávku v celkové výši [částka], která představuje kupní cenu za zboží dodané z titulu shora uvedených smluv. Vzhledem k tomu, že dne [datum] původní dlužník zemřel, uplatnila žalobkyně svou pohledávku za původním dlužníkem v rámci dědického řízení vedeného u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 36 D 2064/2018 (dále jen„ dědické řízení“), kdy vyrozuměním pověřeného soudního komisaře, [titul]. [jméno] [příjmení], č.j. Nd 374/2018, jí bylo sděleno, že za závazky pozůstalosti odpovídá žalovaná s tím, že aktiva pozůstalosti činí [částka] a závazky pozůstalosti činí [částka]. Z toho žalobkyně dovodila, že žalovaná odpovídá za závazky původního dlužníka v rozsahu 17,53 % (při úvaze 1 125 [číslo] 416 323 = 17,533%). S ohledem na tato zjištění zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu ze dne [datum] k úhradě poměrné části pohledávky za původním dlužníkem ve výši [částka] (= 17,533 % ze [částka]). Žalovaná do podání této žaloby na předžalobní výzvu nereagovala a žalobkyni ničeho neuhradila. Vedle žalované částky se žalobkyně na žalované domáhala rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná naproti tomu požadovala zamítnutí žaloby s tím, že pohledávka ve výši [částka] vznikla výlučně z důvodu na straně původního dlužníka. Žalovaná potvrdila, že jako jediná dědička neodmítla dědictví po původním dlužníkovi, avšak s výhradou práva soupisu pozůstalosti, které bylo nahrazeno prohlášením dědice o pozůstalostním majetku. Obvyklá cena majetku pozůstalosti byla, dle usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 11. 3. 2020, č j. 36 D 2064/2018-213, stanovena na částku [částka], přičemž jediným majetkem, který byl součástí pozůstalosti, byl podíl o velikosti ½ z celku na nemovitých věcech zapsaných na [list vlastnictví] v obci [obec], k. ú. [obec] (dále jen„ majetek“). K tomu žalovaná dodala, že na majetku vázne zástavní právo smluvní k zajištění dluhů do celkové výše [částka] s příslušenstvím, kdy oprávněnou osobou z předmětného zástavního práva je [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ zajištěný věřitel“). Toto zástavní právo vzniklo na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z., o zákazu zcizení č., o zákazu zcizení č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], zápis práva byl proveden dne [datum]. Vzhledem k tomu, že zajištěný věřitel také uplatnil svou pohledávku ve výši [částka] za původním dlužníkem v dědickém řízení, má žalovaná za to, že musí nejprve uspokojit tohoto zajištěného věřitele, jelikož má přednost před ostatními věřiteli. S ohledem na tuto skutečnost, žalovaná řádně splácí předmětnou pohledávku, která vznikla na základě hypotečního úvěru [číslo] přičemž po uhrazení pohledávky zajištěného věřitele bude plně absorbována hodnota majetku pozůstalosti, neboť žalovaná odpovídá za dluhy původního dlužníka pouze do výše [částka], ostatní věřitele žalovaná uspokojovat nemusí. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o.s.ř. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobkyní a původním dlužníkem došlo dne [datum] k uzavření rámcové smlouvy, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat původnímu dlužníkovi zboží dle dílčích kupních smluv a tento se zavázal, dle podmínek rámcové smlouvy, zaplatit žalobkyni za dodané zboží sjednanou kupní cenu. Následně došlo dne [datum] mezi žalobkyní a původním dlužníkem k uzavření komisionářské smlouvy, dle které se původní dlužník zavázal, že bude pro žalobkyni vlastním jménem prodávat zboží, jež tvoří nabídku žalobkyně, přičemž vlastnické právo ke zboží náleží žalobkyni do doby, kdy je toto zboží prodáno zákazníkovi původního dlužníka a současně je žalobkyni uhrazena plná výše kupní ceny zboží. Za původním dlužníkem objednané a jemu dodané zboží vystavila žalobkyně fakturu č. [anonymizováno] [číslo] na částku [částka] splatnou ke dni [datum]; č. [anonymizováno] [číslo] na částku [částka] splatnou ke dni [datum] a č. [anonymizováno] [číslo] na částku [částka] splatnou ke dni [datum]. Původní dlužník uhradil žalobkyni na vystavené faktury částku ve výši [částka]. Zbylou část dluhu z vystavených faktur ve výši [částka] původní dlužník žalobkyni neuhradil. Ze spisu vedeném Okresním soudem v Karviné pod sp. zn. 36 D 2064/2018 má soud za prokázané, že dne [datum] došlo k úmrtí původního dlužníka, přičemž jediným dědicem, který po něm nabyl dědictví, byla žalovaná. Dále bylo ze zmiňovaného spisu prokázáno, že si žalovaná v dědickém řízení vyhradila právo soupisu pozůstalosti, který byl nahrazen prohlášením dědice o pozůstalostním majetku. Obvyklá cena majetku byla stanovena částkou [částka], výše dluhů pozůstalosti pak byla stanovena částkou [částka]. Pasiva pozůstalosti původního dlužníka tvořily mj. přihlášené pohledávky zajištěného věřitele z titulu nesplaceného hypotečního úvěru číslo [bankovní účet], podnikatelského úvěru č. [bankovní účet] a z titulu debetních zůstatků na účtech č. [bankovní účet] a [bankovní účet] v celkové výši [částka], a také přihlášené pohledávky žalobkyně z titulu shora uvedených neuhrazených faktur (viz Usnesení Okresního osudu v [obec] ze dne 11. 3. 2020, č.j. 36 D 2064/2018-213). Pohledávka zajištěného věřitele z titulu nesplaceného hypotečního úvěru číslo [bankovní účet] je zajištěna zástavním právem smluvním do celkové výše [částka], a to na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč.z., o zákazu zcizení č. [spisová značka] ze dne 16. 2. 2017 s právními účinky ke dni [datum] (Výpis z katastru nemovitostí k [list vlastnictví]). Ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne [datum] k úhradě žalované částky ve výši [částka], žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. 6. Dle § 1684 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“), je účelem soupisu pozůstalosti zjistit pozůstalostní jmění a určit čistou hodnotu majetku v době smrti zůstavitele. 7. Dle § 1687 odst. 2 o. z., v jednoduchých případech může soud rozhodnout, neodporují-li tomu dědicové, o nahrazení soupisu pozůstalosti společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku. 8. Dle § 269 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), z výtěžku zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty se hradí pohledávky, které byly zjištěny, a pohledávky, které se uspokojují, i když nemusely být přihlášeny a i když se nepřezkoumávají, jakož i pohledávky věřitelů proti třetím osobám, které jsou zajištěny majetkem patřícím do likvidační podstaty, bylo-li zjištěno právo na jejich uspokojení z tohoto majetku. 9. Dle § 270 odst. 1 a 3 z. ř. s., (1) k uspokojení pohledávek, které jsou zajištěny majetkem patřícím do likvidační podstaty, slouží čistý výtěžek zpeněžení tohoto majetku, který se vypočte tak, že od výtěžku zpeněžení se odečtou poměrná část nákladů vynaložených na správu majetku patřícího do likvidační podstaty a, byl-li majetek zpeněžen likvidačním správcem nebo notářem, též náklady vynaložené na jeho zpeněžení. (3) Nestačí-li výtěž