6 C 373/2021-32 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 082,64 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný, jakožto fyzická osoba podnikatel, a žalobkyně uzavřeli dne [datum] Smlouvu o kontokorentním úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši až 20 000 Kč (tzv. limit kontokorentu) a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit a zároveň zaplatit úrok ve výši 16,9 % ročně a další ceny za případné služby, dle aktuálního sazebníku. Smluvně byl sjednán konečný termín splatnosti kontokorentu ke dni [datum] s tím, že pokud některá ze smluvních stran neoznámí druhé smluvní straně písemné ukončení smlouvy, prodlužuje se splatnost o 1 rok, a to i opakovaně. Dále, v případě vzniku pohledávky na rámec limitu kontokorentu je tato pohledávka považována za pohledávku po splatnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že úhradu dlužné částky (vzniklé přečerpáním limitu kontokorentu) řádně a včas nesplatil, vyzvala ho žalobkyně opakovaně k její úhradě nejpozději do [datum]. Dlužná částka představuje jistinu ve výši 20 000 Kč, řádný úrok ve výši 1 994,48 Kč a poplatky ve výši 1 088,16 Kč (za vedení účtu 149 Kč měsíčně). Ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani částečně. 2. Vedle žalované částky se žalobkyně na žalovaném domáhala zároveň zaplacení smluvního úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 6. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalovaný, jakožto podnikající fyzická osoba, a žalobkyně uzavřeli dne [datum] Smlouvu o kontokorentním úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr (kontokorent), přičemž limit úvěru byl sjednán ve výši 20 000 Kč. Součástí Smlouvy je mj. aktuální ceník žalobkyně (viz čl. I odst. 4 Smlouvy). Výše úrokové sazby ke dni uzavření smlouvy činila 16,9 % ročně (viz čl. II odst. 1 Smlouvy). V případě prodlení se splácením jistiny kontokorentu byl žalovaný povinen platit úroky z prodlení ve výši roční úrokové sazby podle smlouvy zvýšené o 10 % ročně (viz čl. V. odst. 4 Smlouvy). Smlouvou bylo sjednáno, že žalovaný je po celou dobu trvání úvěrového závazku povinen zajistit, aby výše kreditního obratu na účtu vypočtená za období 3 bezprostředně po sobě následujících kalendářních měsíců dosáhla alespoň 150 % aktuálního limitu kontokorentu (viz čl. IV. odst. 4 Smlouvy). Došlo-li by k porušení této povinnosti, bylo ujednáno, že je žalobkyně oprávněna jednostranně ukončit oprávnění žalované čerpat kontokorent a prohlásit jej, včetně úroků a dalších částek za splatný v žalobkyní stanovených splátkách (viz čl. V odst. 5 Smlouvy). Jako jeden z možných následků porušení smlouvy bylo ujednáno právo žalobkyně, prohlásit úvěr za splatný (viz čl. V odst. 2 písm. b) Smlouvy). Z Ceníku žalobkyně pro podnikatele a malé firmy, veřejný a neziskový sektor bylo zjištěno, že poplatek za vedení účtu činí 149 Kč měsíčně. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně informovala žalovaného, že přes několik upomínek, které mu žalobkyně zaslala, nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na jeho účtu, pročež dne [datum] žalobkyně pohledávku z jeho účtu zesplatnila a převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. [bankovní účet]. Ke dni převodu činila výše pohledávky z účtu žalovaného 23 082,64 Kč (viz Výpis z účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum]). Ze stavu úvěru v minulosti ke dni [datum] soud zjistil, že předmětná pohledávka se sestává z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, z řádného úroku ve výši 1 994,48 Kč a z poplatků za vedení účtu v celkové výši 1 088,16 Kč. Přes opakované výzvy ze strany žalobkyně, žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani částečně (Výzvy ze dnů [datum], [datum], [datum] a [datum]). 7. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně umožnila žalovanému ve smyslu ust. § 2 395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) čerpat finanční prostředky až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč a žalovaný se, dle ust. § 2 399 odst. 1 o. z. a Smlouvy, zavázal je vrátit spolu se sjednanými smluvními úroky. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když neudržoval na účtu stanovený minimální kreditní obrat a nesplatil vyčerpaný kontokorent ve stanovené lhůtě. Žalobkyni tak v souladu se Smlouvou vzniklo oprávnění učinit úvěr okamžitě splatným. Na žalovaném bylo, aby v řízení tvrdil a prokázal, že svůj závazek uhradil, případně že zanikl jiným způsobem, což však neučinil. Žalobkyni se předloženými listinami podařilo tvrzené skutečnosti prokázat a soud proto žalobě vyhověl co do dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, dlužného řádného úroku ve výši 1 994,48 Kč, přičemž o správnosti jeho výpočtu i vzhledem k pasivitě žalovaného, který se k žalobě vůbec žádným způsobem nevyjádřil, nic v řízení netvrdil a nenavrhoval žádné důkazy, neměl soud důvod pochybovat. Zároveň soud vyhověl žalobě i co do smluvního úroku z prodlení ve výši 16,9 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, na které žalobkyni vznikl nárok dle ust. § 1 970 o. z. a smluvních ujednání. Žalobkyni se rovněž podařilo prokázat její nárok na zaplacení dlužných poplatků v celkové výši 1 088,16 Kč. Soud tedy rozhodl tak, jak je patrno z výrokové části tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 650 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 924 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.