6 C 511/2020-29 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva pojištění vozidel [číslo] s počátkem pojištění dne [datum] (dále také jen„ smlouva“). Žalobkyně se smlouvou zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění, žalovaný se oproti tomu zavázal platit pojistné ve sjednané výši. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s ročním pojistným ve výši [částka] splatným ve dvou splátkách ročně. Splátky byly splatné k [datum] a k [datum] s tím, že první splátka byla uhrazena dne [datum]. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné ke dni [datum], a to ani přes výzvu ze strany žalobkyně ze dne [datum]. Z důvodu neuhrazení dlužného pojistného došlo ke dni [datum] k zániku smlouvy, žalovaný tak na pojistném za období od [datum] do [datum] dluží celkem částku [částka]. 2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala zároveň i zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy. Žalovaný se touto smlouvou zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši [částka] ve dvou splátkách ročně s tím, že první splátka ve výši [částka] byla uhrazena dne [datum]. Další splátku pojistného splatného ke dni [datum] však žalovaný ani přes výzvu k zaplacení neuhradil (upozornění na neuhrazené pojistné ze dne [datum]). V důsledku jednání žalovaného došlo k zániku smlouvy (o tom byl žalovaný vyrozuměn oznámením ze dne [datum]), žalovaný tak dluží na pojistném za období od [datum] do [datum] částku [částka]. Tato nebyla žalovaným uhrazena ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] (předžalobní upomínka). 7. Dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Dle § 2782 odst. 1 o. z., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Dle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Mezi účastníky řízení byla prokazatelně platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, když žalobkyni nezaplatil část pojistného za období od [datum] do [datum]. Jelikož se žalobkyni doloženými listinnými důkazy podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že dlužné pojistné uhradil, to však neučinil. Soud proto shledal žalobu jako důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ve stanovené lhůtě splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka].