8 C 116/2020-77 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobou došlou soudu dne 2. 3. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky představující dluh vzniklý žalovanému z členství v programu Nový iPhone každý rok. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli smlouvu, na jejímž základě se žalovaný stal členem programu [anonymizováno]. Na základě členství v tomto programu byl žalovanému předán mobilní telefon iPhone 7 32GB Černý za účelem dočasného užívání bez nároku na následný odkup a žalovaný se zavázal platit měsíční členský poplatek ve výši 1 090 Kč. Dne 25. 10. 2016 žalovaný převzal výše specifikovaný mobilní telefon. Žalovaný zaplatil pět měsíčních poplatků, následně však nezaplatil měsíční poplatek ve výši 1 090 Kč, účtovaný fakturou [číslo] ze dne 14. 3. 2017, se splatností 24. 3. 2017 a dále poplatek ve výši 1 090 Kč, účtovaný fakturou [číslo] ze dne 14. 4. 2017, se splatností 24. 4. 2017. Vzhledem k prodlení s platbami ukončila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému účast v programu Nový iPhone každý rok. Jelikož žalovaný nevrátil po ukončení členství mobilní telefon poskytnutý mu do užívání, domáhá se žalobkyně podanou žalobou i zaplacení hodnoty mobilního telefonu uvedené na předávacím protokolu, tj. 21 190 Kč, snížené o 2 % za každý ze sedmi měsíců užívání telefonu, tedy celkem částky 18 223 Kč. Tato částka byla žalovanému účtována fakturou [číslo] ze dne 6. 6. 2017, se splatností 16. 6. 2017 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 1. 2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný nezaplatil dlužnou částku ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 20. 2. 2020. Spolu se žalovanou částkou v celkové výši 20 403 Kč se žalobkyně domáhá i zaplacení úroků z prodlení v zákonem stanovené výši. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému dne 25. 10. 2016 mobilní telefon iPhone 7 32GB Black v hodnotě 21 190 Kč. Dle přehledu plateb žalovaný zaplatil měsíční poplatek ve výši 1 090 Kč za měsíce listopad 2016 – únor 2017, za měsíce březen a duben 2017 poplatek nezaplatil. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 14. 3. 2017 vyplývá, že žalovanému byl za měsíc březen účtován poplatek ve výši 1 090 Kč, splatný k 24. 3. 2017. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 14. 4. 2017 vyplývá, že za měsíc duben 2017 byl žalovanému rovněž účtován poplatek ve výši 1 090 Kč, se splatností 24. 4. 2017. Žalovanému bylo oznámeno ukončení členství v programu a zároveň byl vyzván k úhradě hodnoty poskytnutého přístroje ve výši 18 223 Kč, která mu byla účtována fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne 6. 6. 2017, se splatností 16. 6. 2017. Hodnota přístroje byla určena dle hodnoty uvedené v předávacím protokolu ponížené o 2 % za každý měsíc používání přístroje (faktura – daňový doklad [číslo]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 1. 2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 2. 2020 byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužných částek. Po právní stránce byla mezi účastníky řízení uzavřena dne 24. 10. 2016 inominátní smlouva dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala předat zařízení (mobilní telefon) žalovanému za účelem dočasného užívání bez nároku na následný odkup. Žalovaný se za to zavázal právní předchůdkyni žalobkyně hradit měsíční členský poplatek v rámci členství v programu [anonymizováno]. Právní předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost ze smlouvy splnila, přičemž bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku v celkové výši 20 403 Kč uhradil. To však neučinil, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 948,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 817 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 403 Kč sestávající z částky 1 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 720 Kč ve výši 1 411,20 Kč.