8 C 153/2020-67 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 29. 7. 2020, ve znění jejího doplnění ze dne 13. 10. 2020, domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí 4 927 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi [právnická osoba], jako právní předchůdkyní žalobkyně, a žalovanou byla dne 4. 6. 2018 uzavřena rámcová smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byla téhož dne uzavřena jednotlivá smlouva o úvěru [číslo]. Žalované byl na základě těchto smluv poskytnut žalobkyní úvěr ve výši 4 000 Kč, splatný dne 4. 7. 2018. Žalovaná se dostala do prodlení, právní předchůdkyni žalobkyně vznikl nárok kromě vrácení poskytnutého úvěru též na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně v celkové výši 927 Kč. Žalobkyně dále žádá zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 Kč za období od 5. 7. 2018 do 31. 8. 2019, kapitalizovaný částkou 416,22 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení od 28. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaná dosud i přes výzvy neuhradila žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou s účinností ke dni 27. 11. 2019 postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019, nic. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně za dobu od 1. 6. 2018 do 30. 6. 2018 bylo zjištěno, že na účet č. [bankovní účet] byla dne 4. 6. 2018 zaslána právním předchůdcem žalobkyně částka 4 000 Kč. Z oznámení [právnická osoba] ze dne 16. 12. 2020 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaná 4. Z rámcové smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 4. 6. 2018 a jednotlivé smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 4. 6. 2018 soud zjistil, že přestože obsahují údaje o žalované, její podpis není na žádné z těchto smluv připojen. Výše úvěru je uvedena v částce 4 000 Kč, úvěr měl být splacen do 4. 7. 2018. V případě prodlení byla uvedena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ze splatné, avšak nezaplacené částky. 5. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni. Oznámení bylo žalované zasláno dne 9. 1. 2020, jak vyplývá z podacího archu. 6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 9. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky do 17. 7. 2020. Tato výzva byla žalované zaslána dne 10. 7. 2020, jak vyplývá z podacího archu. 7. Na základě výše uvedených důkazů má soud za prokázané, že dne 4. 6. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně zaslala částku 4 000 Kč na účet žalované. Uzavření rámcové úvěrové smlouvy ani jednotlivé smlouvy o úvěru však prokázáno nebylo, neboť ani jedna z nich není opatřena podpisem žalované. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 17. 7. 2020. 8. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno poukázání částky 4 000 Kč žalované a současně nebyl prokázán právní důvod této platby, soud posoudil nárok žalobkyně na vrácení uvedené částky jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 4 000 Kč od 5. 7. 2018 do 31. 8. 2019, kapitalizovaný částkou 416,22 Kč, a dále od 28. 11. 2019 do zaplacení, a to v sazbě 9,0 % ročně. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření úvěrových smluv, nebylo prokázáno ani sjednání termínu pro vrácení částky 4 000 Kč. Dle § 1958 o. z. se tak částka 4 000 Kč stala splatnou na výzvu žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 17. 7. 2020. Žalovaná dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradila a dostala se tak do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Dle § 1970 o. z. má žalobkyně nárok na úrok z prodlení od 18. 7. 2020 do zaplacení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K tomuto datu činila zákonná sazba 8,25 %. 10. Žalobkyně dále požadovala uhrazení smluvní pokuty. Tento nárok soud shledal nedůvodným, neboť nebylo prokázáno uzavření výše uvedených smluv a tudíž ani sjednání smluvní pokuty. 11. Soud tedy žalobě vyhověl co do nároku na jistinu 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 28. 7. 2020 do zaplacení. Ve zbytku soud žalobu zamítl. 12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala v řízení zaplacení částky v celkové výši 4 927 Kč. Co do 18,81 % předmětu řízení tak byla úspěšná žalovaná a co do 81,19 % předmětu řízení žalobkyně, žalovaná je proto povinna uhradit žalobkyni 62,38 % z jejích nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 927 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení; předžalobní výzva; žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení tak soud vyčíslil na 1 489 Kč, z nichž 62,38 % činí po zaokrouhlení přiznaných 928,84 Kč.