8 C 205/2021-35 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobou došlou soudu dne 1. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky. Svůj nárok odůvodnila žalobkyně následovně: Žalobkyně požaduje zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému podle uzavřené smlouvy o přepravě osob vzhledem k tomu, že se žalovaný při revizi jízdenek neprokázal platným jízdním dokladem dne 17. 8. 2018, kdy cestoval veřejnou hromadnou dopravou osob provozovanou právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], konkrétně vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] [anonymizováno] a [obec]. Právní předchůdkyni žalobkyně jako přepravci tak vznikl nárok na zaplacení jízdného ve výši 122 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč za uvedený den. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která dále postoupila tuto pohledávku na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 6. 2019. Žalovaný, ač upomenut, dlužnou částku neuhradil. S ohledem na počátek prodlení požaduje žalobkyně přiznat i zákonný úrok z prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 17. 8. 2018 a oznámení o závadách z téhož dne soud zjistil, že žalovaný v uvedený den cestoval bez platného jízdního dokladu. Základní jízdné činí 122 Kč a přirážka k jízdnému pro případ cestování bez platného dokladu činí 1 000 Kč. Z rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 13. 6. 2019 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky právním zástupcem žalobkyně výzvou ze dne 10. 7. 2019. Na základě skutkového stavu, jak je popsán již shora, posoudil soud jednání žalované strany, která použila veřejného dopravního prostředku a na výzvu kontrolního orgánu se neprokázala platnou jízdenkou, po právní stránce dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (při použití vlaku), která stanovují základní povinnosti cestujícího a dopravce při přepravě s přihlédnutím k [anonymizováno 7 slov] ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. Jelikož žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že jízdné a přirážku k jízdnému zaplatil, soud žalobě vyhověl včetně úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podáním návrhu ve věci včetně (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % DPH ve výši 189 Kč.