11 C 133/2021-76 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 3. 2021 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 452 Kč představující náhradu škody způsobenou žalovaným na majetku žalobkyně v Pobytovém středisku [obec] (dále jen„ [příjmení] [jméno]“) na adrese [adresa], že při svém odchodu nevrátil zapůjčený materiál v celkové hodnotě 252 Kč (prostěradlo, povlak na přikrývku) a dále žalovaný poškodil majetek žalobkyně v [příjmení] [jméno] v celkové hodnotě 1 200 Kč (poškození sádrokartonové stěny na pokoji [číslo]). Žalobkyně opakovaně písemně vyzvala žalovaného dopisem č. j. UT-27455/2019 ze dne 24. 9. 2019 k uhrazení dlužné částky v celkové výši 252 Kč v termínu do 23. 10. 2019, dopisem č. j. UT-30402/2019 ze dne 22. 10. 2019 k uhrazení dlužné částky v celkové výši 252 Kč v termínu do 22. 11. 2019 a dopisem [číslo jednací] ze dne 11. 1. 2021 k uhrazení dlužné částky v celkové výši 1 452 Kč s příslušenstvím v termínu do 12. 2. 2021, žalovaný však svůj dluh neuhradil. Žalobkyně uplatňuje rovněž zákonné úroky z prodlení jdoucí od 24. 10. 2019 z částky 252 Kč a od 13. 2. 2021 z částky 1 200 Kč, kdy se žalovaný dostal do prodlení. 2. Žalovanému z důvodu neznámého důvodu ustanovená opatrovnice k žalobě uvedla, že listiny předložené žalobkyní neprokazují, že škůdcem, který škodu zavinil, je právě žalovaný. Tuto skutečnost žalobkyně pouze tvrdí, ale nijak neprokazuje. Samotný záznam o zjištění škody jako důkaz k jednoznačné identifikaci škůdce neobstojí. Z listin rovněž nevyplývá, že sádrokarton v pokoji 313A poškodil právě žalovaný, zda byl žalovaný skutečně ubytován právě na tomto pokoji, zda na počátku byl pokoj bez závad a zda pokoj před zjištěním škody užíval výlučně žalovaný, žalobkyně je dle ní povinna skutečnosti potřebné k přiznání náhrady škody nejen tvrdit, ale i prokázat. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Ze záznamu o zjištění škody ve výši 252 Kč ze dne 19. 9. 2019, záznamu o jednání škodné komise ze dne 23. 9. 2019 a z vyjádření vedoucího odboru ze dne 23. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaný nevrátil prostěradlo ve výši 102 Kč a povlak na přikrývku ve výši 150 Kč, škodu zjistil a nahlásil provozář - ubytovatel [jméno] [příjmení], a to dne 19. 9. 2019 při odchodu žalovaného na dlouhodobé opuštění pobytového střediska, celková výše nevrácených věcí tak činila 252 Kč; škodnou událost projednala škodní komise a navrhla, aby výši škody nahradil žalovaný, s tímto postupem souhlasil vedoucí odboru. 5. Z dokladu o zaúčtování příjemky materiálu [číslo] ze dne 9. 9. 2015 soud zjistil, že cena prostěradla činila 102 Kč a cena povlaku na přikrývku 150 Kč. 6. Z výzvy k úhradě ze dne 24. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 252 Kč, tuto výzvu převzal žalovaný osobně dne 31. 10. 2019 (viz potvrzení o osobním převzetí dokumentu). 7. Ze záznamu o zjištění škody ze dne 27. 4. 2020, záznamu z jednání škodní komise ze dne 28. 4. 2020, z vyjádření vedoucího odboru z dne 28. 4. 2020 soud zjistil, že ubytovatelka [jméno] [příjmení] dne 27. 4. 2020 zjistila na pokoji 313A poškozený sádrokarton, v zápisu je uvedeno, že žalovaný klient poškodil na pokoji sádrokarton; škodní komise se usnesla, že bylo zjištěno na pokoji proražení sádrokartonu, vzhledem k tomu, že škodu způsobil žalovaný, doporučila, aby žalovaný tuto škodu uhradil, což schválil vedoucí odboru. 8. Z cenové kalkulace opravy sádrokartonu na pokoji [číslo] a z fotografie soud zjistil, že škoda na sádrokartonu byla vyčíslena na částku 1 200 Kč. 9. Z výzvy k úhradě ze dne 11. 1. 2021 včetně kopie dodejky soud zjistil, že žalovanému byla žalobkyní doručována výzva k úhradě částky 1 452 Kč na adresu [adresa žalovaného], tato se vrátila žalobkyni jako nevyzvednutá. 10. Ze záznamu o zjištění škody ve výši 1 200 Kč s dovětkem soud zjistil, že žalovaný výzvu k úhradě částky 1 200 Kč odmítl převzít a nesouhlasí s ní. 11. Na základě výše uvedeného dokazování soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný byl ubytován v Pobytovém středisku [obec], při svém ubytování převzal mimo jiné prostěradlo a povlak na peřinu, kterou při svém dlouhodobém odchodu neodevzdal. Žalovaný byl vyzván k náhradě škody za tyto věci ve výši 252 Kč, výzvu si dne 31. 10. 2019 osobně převzal, dlužnou částku však nezaplatil. Dále bylo zjištěno poškození sádrokartonu v pokoji [číslo], tato škoda byla vyčíslena na částku 1 200 Kč, bylo škodní komisí shledáno, že tuto částku by měl uhradit klient - žalovaný, který však s tímto nesouhlasil a odmítl převzít výzvu k zaplacení. 12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 13. Dle ust. § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). 14. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení zodpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Předpokladem odpovědnosti za náhradu škody je porušení povinnosti, vznik škody, příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením povinnosti a zavinění. Předpoklad k tomu, aby byl zavázán škůdce k náhradě škody, je rovněž zjištění, že je to právě on, kdo porušením povinností způsobil poškozenému škodu. 16. V posuzovaném případě soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že v řízení se žalobkyni podařilo prokázat vznik škody ve výši 252 Kč i skutečnost, že to byl žalovaný, kdo je za vznik škody porušením svých povinností odpovědný (žalovaný měl povinnost při odchodu z pobytového střediska vrátit žalobkyni materiál, který obdržel, konkrétně povlak na peřinu a prostěradlo); žalovaný převzal rovněž výzvu k zaplacení této škody, proti zaplacení nijak nebrojil, pouze dosud dlužnou částku nezaplatil. Soud jej proto zavázal k zaplacení této vzniklé škody žalobkyni včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po doručení výzvy na adresu žalovaného uvedenou při odchodu žalobkyni. 17. Soud však nemohl vyhovět žalobě co do částky 1 200 Kč, neboť z provedeného dokazování nebylo prokázáno, že by to byl právě žalovaný, který měl tuto škodu způsobit. Žalobkyně i po poučení dle ust. § 118a odst. 1,3 o. s. ř. při jednání, aby doplnila tvrzení a důkazní návrhy, z čeho dovozuje, že předmětnou škodu způsobil právě žalovaný, zda užíval pokoj [číslo] sám a že škoda vznikla v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného. neuvedla jiný důkaz než záznam škodné události a fotografii; soud však má shodně s opatrovnicí žalovaného za to, že z těchto důkazů nelze jednoznačně dovodit závěr, že škodu na sádrokartonu nemohla způsobit jiná osoba než žalovaný, například v době nepřítomnosti žalovaného, z žádného důkazu navíc nevyplývá, kdy konkrétně byla škoda způsobena, žalovaný s provedeným zápisem o škodné události nesouhlasil a odmítl jej podepsat. Soud tedy dospěl k závěru, že v této části žaloby žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní a žalobu proto co do částky 1 200 Kč s příslušenstvím zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení převážně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly a soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 19. Soud dále postupem dle ust § 140 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů ustanovené opatrovnice žalovaného. Odměna byla přiznána za tři úkony právní služby po 1 000 Kč dle ust. § 7 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast u jednání včetně náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč. Celková výše odměny a náhrady hotových výdajů tak činí 3 900 Kč. 20. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.