17 C 100/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 19 902 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o příspěvky žalované za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 a od 1. 9. 2020 do 30. 11. 2020 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná byla v době od 1. 5. 2020 do 30. 11. 2020 vlastníkem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, r. z. [anonymizováno] (výpis z registru vozidel), v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo ve stanovené lhůtě nezaplatila, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou k úhradě odeslanou dne 31. 12. 2020 (za období od 1. 5. 2020 31. 8. 2020) a výzvou k úhradě odeslanou dne 15. 4. 2021 (za období od 1. 9. 2020 30. 11. 2020) a ač byl o zaplacení upomínána dopisy ze dne 8. 4. 2021, 21. 7. 2021 a předžalobní výzvou ze dne 15. 9. 2021 a 22. 9. 2021 (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 12. 2020 a ze dne 15. 4. 2021, výpisy ze sledování zásilek, upomínky o úhradu nedoplatků ze dne 21. 7. 2021 a 8. 4. 2021, předžalobní výzva ze dne 15. 9. 2021 a 22. 9. 2021) 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) je žalovaná povinna zaplatit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jejím vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku vyplývá z § 4 odst. 3 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti a § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (93 Kč / den). Spolu s příspěvkem je žalovaná povinna dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti zaplatit též náklady na mimosoudní uplatnění pohledávek, jejichž výše je stanovena v § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. (300 Kč výzva k úhradě). Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění nastala v souladu s § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti po uplynutí 30 dnů od doručení výzvy k úhradě, tedy dne 16. 3. 2021 (příspěvek za období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020) a dne 30. 4. 2021 (příspěvek za období od 1. 9. 2020 do 30. 11. 2020). S ohledem na uvedené proto soud žalobě vyhověl. 6. Žalobkyni byl přiznán také zákonný úrok z prodlení z částky odpovídající vlastním příspěvkům dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujících po dni jejich splatnosti. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 273 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 821 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 902 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.