17 C 226/2022-36 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 14 900 Kč jako příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 8. 1. 2019 do 13. 5. 2019 a od 27. 11. 2019 do 28. 2. 2020 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávek. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 3. Soud dospěl ke skutkovému závěru: Žalovaný byl v době od 8. 1. 2019 do 13. 5. 2019 a od 27. 11. 2019 do 28. 2. 2020 vlastníkem a provozovatelem vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, r. z. [anonymizováno] (viz Výpis z registru vozidel a kupní smlouva ze dne 18. 12. 2018), avšak v uvedených obdobích ohledně tohoto vozidla neměl uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Příspěvky za nepojištěné vozidlo ve stanovených lhůtách nezaplatil, ač byla k tomu vyzván žalobkyní výzvou doručenou dne 1. 11. 2019 (za dlužné období od 8. 1. 2019 do 13. 5. 2019 ve lhůtě 30 dnů od doručení) a výzvou doručenou dne 21. 8. 2020 (za dlužné období od 27. 11. 2019 do 28. 2. 2020 ve lhůtě 60 dnů od doručení). Žalovaná byla k úhradě svého dluhu rovněž opakovaně písemně vyzvána (Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 17. 10. 2019 a ze dne 6. 8. 2020, Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 2. 1. 2020 a ze dne 12. 11. 2020, dopis [právnická osoba], [anonymizováno] pověřené k inkasu pohledávky ze dne 18. 10. 2021 a ze dne 18. 10. 2021, II. upomínka o úhradu nedoplatku ze dne a 13. 2. 2020 a 31. 12. 2020, předžalobní výzva ze dne 20. 1. 2022 včetně dokladu o odeslání). 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) je žalovaný povinen zaplatit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku vyplývá z § 4 odst. 3 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti a § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (65 Kč / den). Spolu s příspěvkem je žalovaný povinen dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti zaplatit též náklady na mimosoudní uplatnění pohledávek, jejichž výše je stanovena v § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. (300 Kč / 1 výzva k úhradě). Splatnost příspěvků a nákladů na uplatnění nastala v souladu s § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti dne 1. 12. 2019 (první období) a dne 20. 10. 2020 (druhé období). S ohledem na uvedené proto soud žalobě vyhověl, a to včetně požadavku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení z částky odpovídající dlužným příspěvkům ode dne následujících po dni jejich splatnosti, na které ji vzniklo právo podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 900 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.