5 C 238/2022-59 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 225 Kč spolu s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení neměla žalovaná v období od 20. 12. 2019 do 16. 4. 2020 a od 17. 4. 2020 do 31. 7. 2020 stran vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno] sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv byla v daném období vedena registrem silničních vozidel jako jeho vlastník/provozovatel a vozidlo bylo současně evidováno jako provozované. V důsledků této skutečnosti byla žalovaná povinna uhradit příspěvek do garančního fondu žalobkyně, jehož výše byla vypočtena násobkem zákonné denní sazby a počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uhrazeno. Žalovaná byla k úhradě příspěvku žalobkyní několikrát bezvýsledně vyzývána. Vedle neuhrazeného příspěvku ve výši 7 735 Kč za období od 20. 12. 2019 do 16. 4. 2020 a ve výši 6 890 Kč za období od 17. 4. 2020 do 31. 7. 2020, uplatnila žalobkyně také nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním každé dílčí pohledávky po 300 Kč. Žalovaná na svém dluhu neuhradila ničeho ani k následným předžalobním upomínkám žalobkyně. 2. Žalované byl usnesením ze dne 2. 8. 2022, č. j. 5 C 238/2022-13 ustanoven opatrovník, neboť zde v důsledku absence statutárního orgánu nebylo osoby oprávněné za ni jednat. Zastoupena opatrovníkem žalovaná nárok vůči ní žalobou uplatněný neuznala. Uvedla, že žalobkyně při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku vycházela toliko z údajů zapsaných v registru silničních vozidel, nikoliv z reálného skutkové stavu. Namítla tak nedostatek své věcné legitimace a k důkazu navrhla provést výslech svého jediného společníka, Ing. [jméno] [příjmení]. K výzvě soudu žalovaná doplnila, že jí stačí obecně tvrdit, že v rozhodném období nebyla vlastníkem/provozovatelem vozidla, není její procesní povinností označit osobu ve věci pasivně legitimovanou, když k zamítnutí žaloby stačí toliko tvrdit a prokázat, že žalovaná věcně legitimována není. Uzavřela, že je to právě žalobkyně, která je v případě prokázání nedostatku věcné legitimace žalované nucena navrhnout záměnu účastníků a označit osobu, která má do řízení vstoupit namísto žalované, jinak by se vystavila riziku zamítnutí žaloby. 3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění: 4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 4. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně požadovala na žalované ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy úhradu příspěvku ve výši 8 035 Kč (příspěvek 7 735 Kč, náklady na jeho uplatnění 300 Kč) z důvodu, že vlastnila/provozovala vozidlo [registrační značka], přičemž v období od 20. 12. 2019 do 16. 4. 2020 neměla uhrazené povinné pojištění z jeho provozu. 5. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 9. 2020 a ze dne 23. 10. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla opětovně vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za období od 16. 12. 2019 do 30. 4. 2020. 6. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 18. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně požadovala na žalované ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy úhradu příspěvku ve výši 6 890 Kč z důvodu, že vlastnila/provozovala vozidlo [registrační značka], přičemž v období od 17. 4. 2020 do 31. 7. 2020 neměla uhrazené povinné pojištění z jeho provozu. 7. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 26. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla opětovně vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za období od 17. 4. 2020 do 31. 7. 2020. 8. Z výpisu žalobkyně z centrálního registru vozidel, potažmo z výpisu z evidence registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaná je s platností od 22. 9. 2008 doposud vedena jako vlastník a současně i provozovatel vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno]. 9. Z výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 5. 1. 2022 a z předžalobní upomínky ze dne 2. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla k úhradě dlužné částky za období od 16. 12. 2019 do 30. 4. 2020 vyzvána i před samotným podáním žaloby. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 4. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla k úhradě dlužné částky za období od 17. 4. 2020 do 31. 7. 2020 vyzvána i před samotným podáním žaloby. 11. O pravosti a pravdivosti shora uvedených provedených důkazů soud neměl důvod pochybovat, když ty si vzájemně neodporují a dohromady vytvářejí propojený celek událostí. Soud k důkazu provedl všechny účastníky navržené listinné důkazy. Další důkazní návrhy účastníci neměli, vyjma návrhu žalované provést výslech jejího jediného společníka, Ing. [jméno] [příjmení]. Tento důkazní návrh soud zamítl, neboť mu nepředcházelo tvrzení rozhodných skutečností, které by měly být tímto důkazem prokázány. Účastník řízení má především povinnost tvrzení, pokud ji nesplní, nemůže zpravidla splnit ani svoji povinnost důkazní, když nelze prokazovat skutečnosti, které nejsou tvrzeny či známy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 9 Odo 1014/2003 ze dne 3. listopadu 2005). 12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: 13. Žalobkyně je Česká kancelář pojistitelů, které podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.), náleží příspěvek za každý den porušení povinnosti spočívající mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen„ povinné ručení“ po celou dobu registrace vozidla v registru vozidel. Vozidlo s [registrační značka], VIN: [anonymizováno], ač evidováno jako provozované, nemělo za období od 20. 12. 2019 do 16. 4. 2020 a od 17. 4. 2020 do 31. 7. 2020 uhrazené povinné ručení. Vlastníkem/provozovatelem vozidla byla v daném období dle registru vozidel žalovaná. Příspěvek do garančního fondu žalobkyně v celkové výši 14 625 Kč žalovaná, ač vyzývána, neuhradila. 14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 15. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (rozuměno žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce druhého, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Z třetího odstavce vyplývá, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 16. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 17. Ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. stanoví výši denní sazby příspěvku a ustanovené § 2a předmětné vyhlášky upravuje nárok žalobkyně na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. 18. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 19. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Žalovaná byla podle registru silničních vozidel vlastníkem/provozovatelem vozidla s [registrační značka], VIN: [anonymizováno], a proto byla také povinna stran něj hradit povinné ručení, jak vyplývá z § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. Jelikož žalovaná tuto povinnost za období od 20. 12. 2019 do 16. 4. 2020 a od 17. 4. 2020 do 31. 7. 2020 nesplnila, ač bylo vozidlo v dané době evidováno jako provozované, založila podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok žalobkyně na úhradu příspěvku do jejího garančního fondu, a to ve výši vyplývající z § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně přitom k určení její osoby jako povinné k úhradě příspěvku postupovala v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. 21. Posledně zmíněné ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. stanoví vyvratitelnou právní domněnku pro určení osoby povinné k zaplacení příspěvku, vlastníka/provozovatele vozidla. Bylo tak na žalované, na kterou se přeneseno břemeno tvrzení