ECLI: ECLI:CZ:OSPH03:2022:6.C.309.2022.1 Datum: 2022-08-15 Předmět: 20 691,66 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2048 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 2049 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2398 z. č. 89/2012 ["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 20 691,66 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 2048 (89/2012 Sb.), § 2395 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se podanou žalobou na žalovaném domáhala zaplacení částky 20 691,66 Kč, a to s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 5. 3. 2016 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále také jen jako„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně v souladu s bodem 12.3 Smlouvy zesplatnila ke dni 15. 8. 2018 celý úvěr, čímž vznikla nová jistina úvěru sestávající z nesplacené jistiny a veškerých dosud nezaplacených úroků ve výši 45 744,40 Kč (dále jen„ nová jistina“). Žalovaný se taktéž zavázal v souladu s čl. 12 Smlouvy pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 5. 12. 2019, č. j. 6 C 164/2019-18, byla žalovanému mimo jiné uložena povinnost uhradit žalobkyni částky představující smluvní pokuty dle čl. 12 a 12.7 Smlouvy, tedy částku ve výši 998 Kč a částku ve výši 13 310,34 Kč představující smluvní pokutu dle bodu 12.7 Smlouvy, tj. pokutu ve výši 0,1 % z částky 45 744,40 Kč za období prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru až do 3. 6. 2019. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny trvalo i po datu 3. 6. 2019, pročež žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 12.7 Smlouvy. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 45 744,40 Kč od 4. 6. 2019 do 27. 4. 2022, jež žalobkyně vyčíslila na částku 20 691,66 Kč. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu ze dne 27. 4. 2022 neuhradil ničeho.
2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala rovněž úhrady zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 20 691,66 Kč od 14. 5. 2022 do zaplacení.
3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla dne 5. 3. 2016 uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se Smlouvou zavázal úvěr splatit v celkem 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 474 Kč (viz Návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 5. 3. 2016). Jelikož žalovaný řádně a včas úvěr nesplácel, došlo ke dni 15. 8. 2018 k jeho zesplatnění, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením ze dne 15. 8. 2018, jímž byl taktéž vyzván k úhradě nové jistiny ve výši 46 742 Kč skládající se ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši 38 138,94 Kč, dále z úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 605,46 Kč a z neuhrazené smluvní pokuty ve výši 998 Kč (viz Oznámení ze dne 15. 8. 2018). Dle článku 12.7 smluvních ujednání, v případě, že nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině úvěru ani v den následujícím po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká dlužníkovi (žalovanému) povinnost zaplatiti úvěrujícímu (žalobkyni) smluvní pokutu ve výši 0,25 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení (viz Smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 5. 3. 2016). Rozsudkem pro zmeškání Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 5. 12. 2019, č. j. 6 C 164/2019-18, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 46 742 Kč (nová jistina) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 3. 6. 2019 do zaplacení a dále částku ve výši 13 310,34 Kč (smluvní pokuta) a úrok ve výši 86,1 % ročně z částky 38 138,94 Kč od 17. 8. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 236 476 Kč (viz Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 5. 12. 2019, č. j. 6 C 164/2019-18). Smluvní pokuta pravomocně přiznána tímto rozsudkem byla vypočtena za dobu do 3. 6. 2019. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny však trvalo i po datu 3. 6. 2019, pročež vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty. Smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 46 742 Kč od 4. 6. 2019 do data sepsání předžalobní výzvy, tj. 27. 4. 2022, činila částku 20 691,66 Kč. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu neuhradil ničeho (viz Předžalobní výzva ze dne 27. 4. 2022, Podací arch ze dne 27. 4. 2022).
5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle odst. 2 citovaného ustanovení váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.
7. Dle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Dle § 2049 o. z., zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
10. Dle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.
11. Dle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.
12. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že ve smyslu shora citovaných ustanovení občanského zákoníku došlo prokazatelně mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr, přičemž svůj závazek splnila, když žalovanému poskytla finanční prostředky ve sjednané výši 70 000 Kč. Žalovaný však svoji povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy nesplnil, když žalobkyni řádně a včas poskytnuté finanční prostředky neuhradil, čímž porušil sjednané úvěrové podmínky, pročež vzniklo žalobkyni právo na uhrazení smluvní pokuty. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, shledal soud žalobu jako důvodnou a v celém jejím rozsahu jí proto vyhověl.
13. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil, ocitl se s jejím zaplacením v prodlení, soud proto přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 280 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 828 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 691,66 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh na vydání el. platebního rozkazu) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.