6 C 405/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 26. 7. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky 15 246 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky) z titulu bezdůvodného obohacení. Dle tvrzení žalobkyně si žalovaný dne 22. 11. 2019 objednal u žalované zboží – 600 ks klíčenek s čipem. Žalovaná téhož dne potvrdila přijetí objednávky vystavením dokumentu„ zakázka [číslo]“ s uvedením ceny zakázky 15 246 Kč a současně vystavila zálohou fakturu [číslo] na částku 15 246 Kč. Žalobkyně dne 22. 11. 2019 zadala příkaz k úhradě částku 15 246 Kč s uvedeném variabilního symbolu [číslo] (číslo zakázky) a zároveň zadala příkaz k úhradě částky 15 216 Kč s uvedením variabilního symbolu [číslo] (číslo zálohové faktury). Žalobkyně po zjištění, že došlo omylem k duplicitní úhradě ceny zboží, požádala žalovanou e-mailem ze dne 23. 1. 2020 k vrácení duplicitní platby. Tím, že žalovaná na výzvu žalobkyně nereagovala a duplicitní platbu nevrátila, se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Žalovaná byla k vrácení bezdůvodného obohacení vyzvána předžalobní výzvou ze dne 22. 6. 2022, na svůj dluh však dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky řízení podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně v podání ze dne 22. 8. 2022 souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Soud na základě listin předložených žalobkyní dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Žalovaná dne 22. 11. 2019 vystavila zakázkový list s číslem zakázky [číslo] na dodání 600 ks [anonymizováno] klíčenek s čipem [anonymizováno] ze cenu 15 246 Kč včetně DPH s datem dodání 23. 12. 2019 (viz zakázka [číslo]). Téhož dne vystavila žalovaná žalobkyni zálohovou fakturu [číslo] znějící na částku 15 246 Kč se splatností do 25. 11. 2019, jež měla být uhrazena na bankovní účet č. [bankovní účet] (viz zálohová faktura [číslo]). Částka ve výši 2x 15 246 Kč byla dne 22. 11. 2019 odeslána z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] na účet č [bankovní účet], jednou s variabilním symbolem [číslo] a podruhé s variabilním symbolem [číslo] (viz výpis z účtu žalobkyně ze dne [datum]). K vrácení duplicitní platby ve výši 15 246 Kč byla žalovaná vyzvána nejprve e-mailem žalobkyně ze dne 23. 1. 2020 a následně též dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 22. 6. 2022, a to ve lhůtě do 29. 6. 20 dnů (viz e-mail ze dne 23. 1. 2020 a předžalobní výzva ze dne 22. 6. 2022). Tato výzva byla žalované dodána do datové schránky dne 27. 6. 2022 (viz detail zprávy). 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. V řízení bylo prokázáno, že vyfakturovaná cena zboží činila celkem 15 246 Kč včetně DPH a že uvedená částka byla dne 22. 11. 2019 odeslána z účtu žalobkyně na účet žalované uvedený v zálohové faktuře celkem dvakrát – jednou pod variabilním symbolem zálohové faktury a podruhé pod variabilním symbolem čísla zakázky, soud proto postupoval ve vztahu k duplicitní platbě ve výši 15 246 Kč dle ust. § 2991 o. z., neboť shledal, že se ze strany žalované jedná o bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaná zůstala v řízení nečinná a ničeho nenamítala, resp. v řízení netvrdila a tedy ani neprokázala, že by žalovanou částku žalobkyni uhradila, rozhodl soud ve smyslu žaloby tak, že této zcela vyhověl. 8. Jelikož byla žalovaná s plněním peněžité pohledávky v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle ustanovení § 513 a § 1970 o. z. rovněž požadovaný zákonný úrok z prodlení, jehož výše je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále požadované náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 shora citovaného nařízení vlády. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 205,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5., § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 120 Kč ve výši 1 285,20 Kč. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.