6 C 45/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 3 478 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Mezi účastníky byla dne 9. 9. 2020 uzavřena pojistná smlouva o autopojištění [číslo] jejímž předmětem bylo vozidlo zn. [značka], [typ], [registrační značka]. Pojistné bylo sjednáno na částku 3 847 Kč s čtvrtletní splatností, počátek pojištění byl sjednán ke dni 9. 9. 2020. Z důvodu chybějícího snímku tachometru byl předpis pojistného změněn do výše zohledňující skutečně ujeté kilometry. Zároveň byl odpovídající rozdíl vyúčtován v jednorázové částce 3 008 Kč. Žalovaná nehradila ani přes upomínky dohodnuté splátky řádně a včas. Upomínkou byla žalovaná upozorněna na evidovaný nedoplatek pojistného, jehož úhrada byla požadována nejpozději do dne 23. 1. 2021. Jelikož žalovaná dlužnou částku pojistného nevyrovnala, došlo dne 23. 1. 2021 k zániku pojištění. Ke dni zániku Smlouvy byla dlužná částka vyčíslena na 3 478 Kč. Jednotlivé dlužné splátky vyplývají z přiloženého Přehledu plateb, ve kterém jsou uvedeny i předepsané splátky pojistného, přičemž jednotlivé platby žalované byly vždy započteny na nejstarší splatný předpis pojistného. Vzhledem k tomu, že vztah ze Smlouvy zanikl ke dni 23. 1. 2021, tedy dříve než stačil uplynout konec doby pojištění stanovený ve Smlouvě, je výše poslední splátky v souladu s ust. § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla”) určena poměrně ke zkrácené délce trvání smlouvy do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo. Žalovaná ke dni podání žaloby neuhradila ničeho. 2. Vedle žalované částky se žalobkyně též domáhala na žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 478 Kč od 24. 1. 2021 do zaplacení. 3. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Mezi účastníky řízení byla dne 9. 9. 2020 uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka], [typ], [registrační značka], přičemž pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Počátek pojištění byl sjednán ke dni 9. 9. 2020, pojistné bylo sjednáno na částku 2 343 Kč s čtvrtletní splatností. Ze sdělení ze dne 9. 11. 2020 vyplývá, že z důvodu chybějícího snímku tachometru došlo zpětně k počátku pojištění k navýšení čtvrtletního pojistného na částku 3 847 Kč, přičemž rozdíl za dobu od 9. 9. 2020 do 9. 3. 2021 byl vyúčtován v jednorázové částce ve výši 3 008 Kč, jež měla být uhrazena do 14 dnů od doručení tohoto sdělení. Dne 10. 12. 2020 byla žalované zaslána upomínka, kterou byla žalovaná upozorněna na evidovaný nedoplatek pojistného, přičemž jeho úhrada byla požadována nejpozději do dne 23. 1. 2021. Žalovaná nedoplatek neuhradila, pročež došlo ke dni 23. 1. 2021 k zániku Smlouvy, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 15. 2. 2021. Žalovaná částka se dle Přehledu předepsaných a došlých plateb skládá z částky 1 924 Kč představující splátku pojistného za období od 9. 12. 2020 do 23. 1. 2021, která byla v souladu s ust. § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poměrně zkrácena z důvodu zániku Smlouvy před uplynutím konce doby pojištění, dále z částky 1 504 Kč představující neuhrazené pojistné ke dni 8. 12. 2020 a z částky 50 Kč představující náklady za zaslanou upomínku. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu ze dne 23. 9. 2021 neuhradila ničeho. 7. Žalobkyně se na základě shora označené pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zavázala pro případ škodné události poskytnout pojistné plnění a žalovaná se zavázala platit dohodnuté pojistné. Podle ust. § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Žalobkyně v řízení prokázala, že s žalovanou uzavřela pojistně-právní vztah a že poskytla žalované pojistnou ochranu. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že dlužné pojistné ve výši 3 478 Kč uhradila. To však neučinila, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení, který žalobkyni vznikl dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 478 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek týkající se pojistného, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pojistného lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b advokátního tarifu.