6 C 78/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 11. 2021 se žalobkyně, jakožto profesní organizace pojistitelů, domáhala na žalované zaplacení částky 16 110 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je žalovaná vlastníkem/provozovatelem vozidla: osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“), přičemž toto nemělo v období od 15. 5. 2019 do 31. 10. 2019 (tj. 170 dní) uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZPOPV“). Žalobkyně odeslala žalované výzvu k úhradě ze dne 5. 2. 2020, kdy požadovala po žalované úhradu nedoplatku na příspěvku do garančního fondu ve výši 15 810 Kč, a to vše do 30 dnů od doručení této výzvy, přičemž náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč by žalobkyně nepožadovala za předpokladu, že by došlo k úhradě příspěvku v dané lhůtě. Splatnost nedoplatku příspěvku a nákladů na uplatnění práva nastala dne 21. 3. 2020. Žalovaná však žalobkyni ani přes předžalobní výzvu ze dne 13. 10. 2021 ničeho nezaplatila. 2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala zároveň i zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 110 Kč od 22. 3. 2020 do zaplacení. 3. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Podle § 1 odst. 2 ZPOPV, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené; b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 7. Podle § 4 ZPOPV (1) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů (dále též jako„ kancelář“) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (2) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. (4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. (5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (6) Povinnost zaplatit příspěvek a náklady kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. (7) Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů kanceláře u soudu. 8. Podle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“), činí výše denní sazby příspěvku podle § 4 odst. 5 ZPOPV pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2500 cm3 včetně ve výši 93 Kč. 9. Podle § 2a vyhlášky, činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 ZPOPV částku 300 Kč. 10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po skutkové a právní stránce posoudil soud předmětnou věc takto. Žalovaná, jakožto vlastník/provozovatel vozidla, neměla v období od 15. 5. 2019 do 31. 10. 2019 (tj. 170 dní) uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (viz výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5. 2. 2020, upomínka k úhradě nedoplatku ze dne 21. 5. 2020 a předžalobní upomínka ze dne 13. 10. 2021). Základ příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem činí 15 810 Kč (denní sazba 93 Kč x 170 dní, viz § 4 odst. 3 a 5 ZPOPV ve spoj. s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky), náklady na jeho uplatnění představují částku ve výši 300 Kč (viz § 4 odst. 4 ZPOPV ve spoj. s § 2a vyhlášky). Žalovaná dluží žalobkyni celkem částku 16 110 Kč (§ 4 odst. 1 ve spoj. s § 1 odst. 2 ZPOPV) a je v prodlení s její úhradou, proto žalobkyni vznikl nárok též na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z. ve spoj. s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobní tvrzení nebyla žalovanou nijak zpochybněna, žalovaná neprokázala ani netvrdila, že by dluh uhradila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 110 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.