7 C 121/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalované zaplacení částky 2 504,70 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že strany dne [datum] uzavřely kupní smlouvu a smlouvu o výpůjčce zásobníků, jejíž součástí se staly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, kdy bylo ujednáno, že žalobkyně zapůjčí žalované do provozovny„ [anonymizována tři slova]“ na adrese [adresa], hygienické zásobníky a dále že žalobkyně dodá žalované hygienické zboží, přičemž žalovaná bude od žalobkyně jednou za každé 4 týdny odebírat zboží, které je specifikované co do druhu a množství ve smlouvě platit sjednanou kupní cenu v podobě čtyřtýdenního paušálu v částce 1 035 Kč bez DPH se splatností do 30 dnů ode dne vystavení faktury. Zároveň si strany ujednaly, že v případě neuhrazení kupní ceny náleží žalobci smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z neuhrazené kupní ceny za každý den prodlení. V období od 35. týdne roku 2020 do 38. týdne roku 2020 dodala žalobkyně do provozovny„ [anonymizována tři slova]“ hygienické zboží v ceně 1 252,35 Kč (faktura [anonymizováno] splatná ke dni [datum] a dodací list č. [anonymizováno]), kdy však žalovaná tuto částku nezaplatila, dále pro období od 39. týdne roku 2020 do 42. týdne roku 2020 dodala žalobkyně do provozovny„ [anonymizována tři slova]“ hygienické zboží v ceně 1 252,35 Kč, kdy však žalovaná tuto částku nezaplatila (faktura [anonymizováno] splatná ke dni [datum] a dodací list [anonymizováno]). Žalobkyně dále nárokuje i smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z neuhrazené kupní ceny za každý den prodlení. Žalobkyně požaduje též náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a to za každou ze dvou faktur, kdy žalobkyně neuhradila odebrané zboží. Žalovaná ničeho neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a § 115a o. s. ř). Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž k jejímu následnému nesouhlasu ze dne [datum] soud nepřihlížel, neboť tento úkon již nebylo možné odvolat (srov. § 41a odst. 4 o. s. ř.). 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř., tj. 10.000 Kč na jistině (bez příslušenství), vzhledem k čemuž jde o tzv. bagatelní řízení. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi účastníky došlo dne [datum] k uzavření shora specifikovaných smluv, na jejichž základě se žalobkyně zavázala vypůjčit do provozovny žalované hygienické zásobníky a dodávat jí každé 4 týdny sjednané zboží. Žalovaná se zavázala dodávané zboží převzít a platit za něj čtyřtýdenní paušál ve výši 1 035 Kč bez DPH splatný do 30 dnů ode dne vystavení faktury. Pro případ prodlení si strany sjednaly denní smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky (viz smlouva ze dne [datum] a všeobecné obchodní podmínky). Žalovaná dodávky zboží, které byly vyúčtovány fakturami č. [anonymizována dvě slova] (viz faktury) neuhradila, ač zboží odebrala oproti podpisu (viz dodací listy). Žalovaná uvedené ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum] neuhradila (viz předžalobní výzva). 6. Jelikož žalovaná své povinnosti ze smlouvy neplnila, když neuhradila cenu za hygienické zboží ve výši 2 504,70 Kč dodané žalobkyní ve dvou servisních období od 35. týdne roku 2020 do 38. týdne roku 2020 a od 39. týdne roku 2020 do 42. týdne roku 2020 do provozovny„ [anonymizována tři slova]“ a když porušila povinnost odebírat od žalobkyně pravidelně každé 4 týdny smluvené zboží, vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství a smluvního úroku z prodlení tak, jak je podrobně rozepsáno shora. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva dle ust. § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a smlouva o výpůjčce ve smyslu ust. § 2193 a násl. o.z. Na základě kupní smlouvy vznikla žalobkyni coby prodávající povinnost odevzdat žalované coby kupující předmět koupě představovaný hygienickým materiálem. Žalované coby kupující pak vznikla povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj žalobkyni dohodnutou nebo úředně stanovenou kupní cenu. Žalobkyně v řízení prokázala, že svým smluvním povinnostem vůči žalované dostála. Bylo proto na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku uhradila, případně že závazek zanikl jiným způsobem. Žalovaná toto však neučinila. 8. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když neplnila řádně a včas (§ 1968 o. z.), přiznal soud dle § 1970 o. z. žalobkyni smluvený úrok z prodlení ve výši 0,1 % z neuhrazené kupní ceny za každý den prodlení. 9. Žalobkyni dále vznikl v souladu s ust. § 513 o. z. ve spojení s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (a dále ve spojení se směrnicí Evropského Parlamentu a Rady č. 2011/7/EU, o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích) nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a za každou ze dvou neuhrazených faktur (č. [anonymizováno] a [anonymizováno]), na základě kterých žalobkyně neuhradila odebrané zboží. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 504,70 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhala u soudu pohledávky týkající se úhrady ceny za náplně do nevrácených zásobníků a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních u zdejšího soudu (např. 7 C 315/2021, 20 C 365/2021, 6 C 314/2021, 6 C 442/2021, 12 C 37/2021, 20 C 58/2021, 19 C 526/2020, 8 C 173/2020, 7 C 325/2020), ve kterých jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, a je zde i minimální skutková individualizace, přičemž opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, soud proto při rozhodování o nákladech řízení aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu. 12. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.