7 C 278/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se podaným návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 7. 7. 2022 doručeným zdejšímu soudu dne 8. 7. 2022 domáhal proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky představující zápůjčku vyplývající uzavřené ústní smlouvy o zápůjčce ze dne 31. 8. 2021. Předmětem zápůjčky bylo zapůjčení částky ve výši 9 800 Kč, přičemž převzetí částky žalovaný potvrdil podpisem dlužního úpisu ze dne 18. 10. 2021, kdy se zavázal zapůjčenou částku vrátit na bankovní účet žalobce nejpozději do 11. 11. 2021 Ani přes opakované výzvy žalobcem prostřednictvím SMS zpráv žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalobce a žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalobce ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Na základě provedeného dokazování má soud z hlediska skutkového stavu za prokázané, že dne 31. 8. 2021 byla uzavřena ústní smlouva o zápůjčce mezi účastníky o zapůjčení částky ve výši 9 800 Kč. Tato ústní smlouva byla následně potvrzena Dlužním úpisem ze dne 18. 10. 2021. Žalovaný se zde zavázal uhradit částku ve výši 9 800 Kč do 11. 11. 2021 na bankovní účet žalobce (viz dlužní úpis). K vrácení částky žalobce vyzval žalovaného zasláním sms zpráv (viz zprávy ze dne 11. 1. 2022). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Mezi žalovaným a žalobcem byla uzavřena dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouva o zápůjčce, kdy přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Soud dospěl k závěru, že uvedený Dlužní úpis ze dne 18. 10. 2021 splňuje zákonné náležitosti. Soud na základě výše uvedeného tedy rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 7. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením svého peněžitého závazku vůči žalobci, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. a contrario, kdy procesně úspěšnému žalobci by náležela náhrada nákladů, nicméně žalobce nevyzval žalovaného k plnění v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. Soud proto nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. (výrok II.).