8 C 101/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky. Svůj nárok odůvodnila žalobkyně následovně: Žalobkyně požaduje zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému podle uzavřené smlouvy o přepravě osob vzhledem k tomu, že se žalovaný při revizi jízdenek neprokázal platným jízdním dokladem, a to jednak dne [datum], kdy cestoval veřejnou hromadnou dopravou osob provozovanou žalobkyní, konkrétně linkou [anonymizováno] autobusu. Dále se žalovaný při revizi jízdenek neprokázal platným jízdním dokladem dne [datum], kdy cestoval veřejnou hromadnou dopravou osob provozovanou žalobkyní, konkrétně linkou [anonymizováno] metra. Žalobkyni jako přepravci tak vznikl v obou případech nárok na zaplacení jízdného ve výši 30 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každý z uvedených dnů. Žalovaný, ač upomenut, dlužnou částku neuhradil. S ohledem na počátek prodlení požaduje žalobkyně přiznat i zákonný úrok z prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ze zápisů o provedené přepravní kontrole [číslo] [číslo] soud zjistil, že žalovaný v uvedené dny cestoval bez platného jízdního dokladu. Základní jízdné činí 30 Kč a přirážka k jízdnému pro případ cestování bez platného dokladu činí 1 500 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení celkové dlužné částky právním zástupcem žalobkyně výzvou ze dne [datum]. Na základě skutkového stavu, jak je popsán již shora, posoudil soud jednání žalované strany, která použila veřejného dopravního prostředku a na výzvu kontrolního orgánu se neprokázala platnou jízdenkou, po právní stránce dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (při použití autobusu) a § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (při použití tramvaje, metra), která stanovují základní povinnosti cestujícího a dopravce při přepravě s přihlédnutím k přepravnímu řádu a ke smluvním přepravním podmínkám pražské integrované dopravy (PID) ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. Jelikož žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že přirážku k jízdnému zaplatil, soud žalobě vyhověl včetně úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podáním návrhu ve věci včetně (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % DPH ve výši 189 Kč.