8 C 226/2021-44 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky jako náhrady škody, kterou žalovaný způsobil při jím zaviněné dopravní nehodě dne [datum] v obci [anonymizována dvě slova] svým vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], s přípojným vozidlem registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo]. Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla neměl k datu nehody sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jelikož místem škodní události bylo území [země], šetření škodní události převzala a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“), která v souvislosti s dopravní nehodou vyplatila bance [anonymizována dvě slova] na věcném plnění částku ve výši 959,93 zł a 423,70 zł. Následně byla žalobkyni doručena vyúčtování [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum] a ze dne [datum], ve kterých byl žalobce vyzván k úhradě vyplacených částek. Žalobkyně na základě těchto výzev [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jí poskytnutá plnění bez zbytečného odkladu dle ustanovení § 24a odst. 10 výše uvedeného zákona vyplatila, a to dne [datum] částku 959,93 zł (5.845,97 Kč) a dne [datum] částku 423,70 zł (2.580,33 Kč). Vzhledem k tomu, že žalobkyně plnila z garančního fondu za žalovaného to, co měl plnit on, vznikl jí dle ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na regresní náhradu ve výši 1/3 z částky [číslo] zł (v přepočtu na CZK částka ve výši 2.808,77 Kč). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum] prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Dlužnou částku neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaný způsobil dne [datum] v 10:50 hodin silniční dopravní nehodu tak, že řídil osobní vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], s přípojným vozidlem [registrační značka] v obci [anonymizována dvě slova], K8 km 85,5, na území [země], kde nedodržel bezpečnou vzdálenost od před ním jedoucího osobního vozidla [značka automobilu], [registrační značka], MPZ: [anonymizováno], do něhož narazil a které tímto poškodil. Provozovatelem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], byl k datu nehody žalovaný. Žalovaný, jakožto vlastník a provozovatel, neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Předchozí vlastník vozidla měl sjednané pojištění vozidla u [právnická osoba], číslo pojistné smlouvy [číslo]. Dne [datum] uzavřel kupní smlouvu se žalovaným a téhož dne požádal [právnická osoba] o zrušení pojištění. Žalovaný po uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla nesjednal. Žalobkyně vyplatila polské kanceláři pojistitelů na úhradu způsobené škody dne [datum] částku 959,93 zł (5 845,97 Kč) a dne [datum] částku 423,70 zł (2 580,33 Kč). Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 2 808,77 Kč ve lhůtě 15 dnů dopisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum]. V řízení nebylo tvrzeno ani nevyšlo najevo, že by žalovaný dlužnou částku uhradil. Po právní stránce soud posoudil danou věc dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pojištění sjednané předchozím vlastníkem vozidla zaniklo v souladu s § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. z důvodu převodu vlastnictví vozidla. Žalovaný tím, že pojištění vozidla nesjednal, porušil § 1 odst. 2 citovaného zákona tím, že provozoval vozidlo bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a § 3 odst. 2 citovaného zákona tím, že jako vlastník tuzemského vozidla neuzavřel pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně plnila z garančního fondu za žalovaného to, co měl plnit on, vznikl jí dle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na regresní náhradu ve výši jedné třetiny z vyplacené částky 8 426,3 Kč, tj. na částku 2.808,77 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedenou částku ve stanovené lhůtě neuhradil, má žalobkyně dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nárok též na úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 514 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 808,77 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 500 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 400 Kč ve výši 714 Kč.