8 C 55/2022-39 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], ve znění doplňujícího podání ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 18 758 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že se žalovaným byla vždy uzavírána nájemní smlouva na dobu určitou, která pak byla vždy o rok prodloužena novou nájemní smlouvou. Posledním právním titulem k užívání bytu byla nájemní smlouvy ze dne [datum], na základě které přenechala žalovanému do nájmu byt [číslo] nacházející se v 3. podlaží domu [adresa] v ulici [ulice a číslo], k.ú. [část obce], [obec a číslo]. Žalovaný dluží žalobkyni za nájemné a zálohy za služby za měsíc červenec 2021 7 329 Kč a za měsíc říjen 2021 11 429 Kč, celkem tedy 18 758 Kč. Žalovaný i přes výzvu k úhradě ze dne [datum] a předžalobní upomínku ze dne [datum] na svůj dluh doposud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] nájemní smlouva č. [rok] [číslo], [anonymizováno] [číslo] [rok], kterou se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému do nájmu bytovou jednotku [číslo] nacházející se v 3. podlaží domu [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] a žalovaný se naproti tomu zavázal hradit žalobkyni měsíčně nájemné dle evidenčního listu, který je nedílnou součástí smlouvy a dále úhrady za služby spojené s užíváním bytu, a to nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí (viz nájemní smlouva č. [rok] [číslo], [anonymizováno] [číslo] [rok]). 4. [ulice] nájemné bylo pro období od [datum] sjednáno ve výši 8 584 Kč a zálohy za služby ve výši 2 845 Kč (viz Evidenční list pro výpočet nájemného z bytu a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu pro období od [datum]). 5. Dopisem ze dne [datum] a ze dne [datum] žalobkyně žalovanému sdělila, že mu nájemní smlouva nebude prodloužena a že původní nájemní smlouva má účinnost do [datum] (viz dopis žalobkyně ze dne [datum] a [datum]). 6. Žalovaný neuhradil žalobkyni nájemné a zálohy na služby za červenec 2021 ve výši 7 329 Kč a za říjen 2021 ve výši 11 429 Kč (viz výpis konta nájemce ke dni [datum]). 7. Dle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.”) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] na dobu určitou od [datum] do [datum] smlouva o nájmu bytu ve smyslu ust. § 2201 o. z., ve které se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému byt k dočasnému užívání a žalovaný se zavázal platit za to žalobkyni nájemné včetně záloh na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu. Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum], avšak žalovaný předmětný byt užíval i nadále, což má soud za prokázané z výzev žalobkyně ze dne [datum] a [datum], v nichž žalovaného vyzývala k vyklizení a předání bytu. Tím, že žalovaný předmětný byt užíval i po skončení nájmu, má proto žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytu bez právního důvodu, a to ve výši odpovídající sjednanému nájemného a zálohám na služby. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázal, že částky uplatněné žalobou žalobkyni uhradil nebo že předmětný byt v rozhodném období již neužíval, to však neučinil, soud proto žalobě vyhověl a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč. Soud podle názoru Ústavního soudu vyjádřeného např. v nálezu ze dne [datum], sp zn. I. ÚS 4229/12 v nálezu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1447/18 nepřiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů právního zastoupení advokátem, neboť žalobkyně je městskou částí a v takovém případě nejsou shledány náklady na právní zastoupení advokátem účelně vynaloženými, neboť se nejednalo o mimořádně obtížný spor. Přiznal proto žalobkyni náklady sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé, doplnění žaloby).