11 C 259/2023-40 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním ze dne 25. 8. 2023 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky. Dle žalobních tvrzení uzavřely žalobkyně a žalovaná pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni 13. 2. 2020 ohledně pojištění majetku podnikatelů. Na základě této smlouvy se žalovaná zavázala hradit ročně pojistné ve výši 27 273 Kč. Žalovaná však neuhradila pojistné splatné dne 13. 2. 2022 ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Pojistná smlouva tak zanikla dne 4. 6. 2022 z důvodu nezaplacení pojistného. Za období od 13. 2. 2022 do 4. 6. 2022 činí dlužné pojistné částku ve výši 27 273 Kč. Dne 15. 6. 2023 žalobkyně odeslala žalované předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dluhu, žalovaná však na výzvu nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovaly a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. 5. Z pojistné smlouvy ze dne 12. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela tohoto dne s žalovanou smlouvu o pojištění podnikatele a právnických osob [číslo]. Pojištění bylo sjednáno od 13. 2. 2020 s automatickou prolongací k 13. 2. každého kalendářního roku. Roční pojistné bylo stanoveno částkou ve výši 27 273 Kč. 6. Z pojistky platné od 13. 2. 2020 bylo zjištěno, že obsahuje údaje o žalované a o pojištění. 7. Z vyúčtování pojistného ze dne 15. 1. 2022 bylo zjištěno, že pro rok 2022 měla žalovaná povinnost uhradit jednu splátku pojistného splatnou dne 13. 2. 2022 ve výši 27 273 Kč. 8. Z dopisu ze dne 13. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovanou k úhradě částky ve výši 27 273 Kč, která byla splatná dne 13. 2. 2022, a to nejpozději do 3. 6. 2022. Žalovaná byla současně upozorněna, že pokud pojistné neuhradí, pojištění dne 3. 6. 2022 zanikne. 9. Z dopisu ze dne 18. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované, že dnem 3. 6. 2022 zaniklo její pojištění pro nezaplacení pojistného a vyzývá žalovanou k úhradě dluhu ve výši 27 273 Kč. 10. Z dopisu ze dne 15. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužného pojistného předžalobní upomínkou. 11. Z dopisu ze dne 23. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 27 273 Kč na pojistném a 200 Kč za náklady na upomínání. 12. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 13. Dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje poskytnout pojistníkovi nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 14. Dle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 15. Dle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 16. Soud má za prokázané, že žalovaná porušila své povinnosti vyplývající z uzavřené pojistné smlouvy a z § 2758 o. z. tím, že neuhradila ujednané pojistné splatné dne 13. 2. 2022 řádně a včas. Pojistná smlouva tak zanikla v souladu s § 2804 o. z. a žalobkyni vznikl nárok v souladu s § 2782 o. z. na pojistné od 13. 2. 2022 do 4. 6. 2022. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a soud jí jako takové vyhověl v plném rozsahu. 17. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením svého peněžitého závazku vůči žalobkyni, uložil jí soud zároveň i povinnost zaplatit úrok z prodlení, jehož výše je dle § 1970 o. z. stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 544 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 092 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 273 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 19. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení pojistného), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.