11 C 65/2023-63 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Manželka se žalobou doručenou soudu dne 22. 2. 2023 domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že neplní dlouho žádnou ze svých funkcí; manžel je občanem Alžírska, manželství bylo uzavřeno v roce 2006, během trvání manželství se narodila dcera [jméno] [celé jméno manželky], manžel však není její otec. Během trvání manželství se projevily rozdíly kultur, manželé si přestali rozumět v základních věcech a problémy počala dělat jazyková bariéra. Po 3 měsících manžel odešel, manželka o něm nemá žádné informace a neví, kde se zdržuje. Od roku 2006 jej neviděla. Žádný společný majetek nepořídili. Obnovení manželského soužití je vyloučeno. 2. Manžel se k nařízenému jednání nedostavil, soud tak jednal v jeho nepřítomnosti. 3. V daném případu jde o tzv. věc s cizím prvkem s tím, že jeden z manželů je nositelem občanství České republiky, zatímco druhý je státním příslušníkem Alžíru. Z toho důvodu bylo třeba nejprve zkoumat, je-li dána pravomoc justičních orgánů České republiky a jakým právním řádem se rozvod manželství účastníků řídí. 4. Soud postupoval podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, a zkoumal otázku pravomoci a rozhodného práva; jelikož s Alžírem nemá Česká republika uzavřenou dvoustrannou mezinárodní smlouvu, postupoval soud s ohledem na trvalý pobyt manžela na území České republiky dle čl. 3 písm. a) odst. v . Nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. 6. 2019 (dále jen„ nařízení Brusel II. ter“). Pravomoc zdejšího soudu věc projednat a rozhodnout je tak dána. 5. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ z. m. p. s.“), platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 z. m. p. s. se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Rozhodným právem je proto český právní řád. 6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. 7. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 8. 7. 2006 před Městským úřadem v Kostelci nad Černými lesy (viz oddací list ze dne 26. 8. 2015, svazek 6, ročník 2006, strana 22, poř. [číslo]). 8. Z rodného listu [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození] soud zjistil, že jako její otec je uveden manžel. 9. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 10. 3. 2020, č. j. 41 Nc 5001/2019-51 soud zjistil, že bylo určeno, že [celé jméno manžela] není otcem nezletilé [jméno] [celé jméno manželky]. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že manželka vypověděla, že se s manželem naposledy viděla v roce 2006, poté navázala vztah s [jméno] [příjmení]. V roce 2007 se z tohoto vztahu narodila nezletilá [jméno]. Když jí bylo asi rok a půl, přestěhovali se do Kanady. Tam žili do roku 2015. S manželem není v kontaktu ani písemně, vzala si jej narychlo z nerozvážnosti. Znali se krátce. Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že manžela matky [jméno] [příjmení] nikdy neviděl, nezná jej. Matka s ním v době jejich vztahu v žádném kontaktu nebyla. Rozsudek nabyl právní moci dne 27. 5. 2020. 10. Z rodného listu ze dne 26. 11. 2015 vystaveného úřadem Městské části města Brna, Brno střed a ze sdělení Úřadu městské části města Brna, Brno střed, Matričního úřadu ze dne 28. 8. 2023 soud zjistil, že za trvání manželství se dne 30. 6. 2010 narodil nezletilý [jméno] [příjmení] [příjmení], který se narodil v Kanadě; otcovství k němu bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, jako otec je zapsán [jméno] [příjmení]. 11. Z tvrzení manželky soud zjistil, že s manželem se přestali stýkat ihned po svatbě, vůbec to nefungovalo, měla z dřívějších vztahů děti, se kterými si její manžel vůbec nerozuměl, dále byl problém v rozdílnosti kultur, v jazykové barieře; neví, kde se manžel zdržuje, není s ním v žádném kontaktu a manželství považuje za hluboce rozvrácené, přičemž biologickým otcem obou dětí je [jméno] [příjmení]. 12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 13. Dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 14. Podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. nemůže být manželství rozvedeno, pokud by byl rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 15. Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 16. Dle § 758 o. z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 17. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti soud dovodil, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny, neboť je dán tzv. kvalifikovaný rozvrat manželství ve smyslu § 755 odst. 1 o. z. Tyto podmínky jsou v dané věci nepochybně naplněny, neboť manželé spolu déle než půl roku nežijí, netvoří manželské společenství, nehospodaří spolu, nejsou spolu v žádném kontaktu; z tvrzení manželky je zřejmé, že toto manželství obnovit nechce. Soud za daného stavu dovodil, že manželství je trvale, hluboce a neodčinitelně rozvráceno, že je již pouze nefunkčním a formálním svazkem, na jehož udržení nemohou mít účastníci zájem, a nelze rozumně očekávat, že v tomto směru dojde do budoucna k zásadní změně. 18. Ohledně příčin rozvratu manželství z provedených důkazů vyplývá, že k citovému odcizení manželů výrazně přispělo odlišné kulturní zázemí, problémy se společnou řečí, absence společných zájmů a rozdíl v představách manželů o společném životě. 19. Veden těmito úvahami, soud při splnění zákonných podmínek vyslovil, že se manželství účastníků rozvádí. 20. Soud z úřední povinnosti rozhodl o náhradě nákladů tohoto řízení podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dle něhož ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu jeho nákladů.