17 C 14/2023-35 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částky 6 735 Kč a 5 825 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný coby vlastník vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, r. z. [anonymizováno], které je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, neměl od 24. 8. 2021 do 30. 11. 2021 (tj. 99 dní) a od 1. 12. 2021 do 23. 2. 2022 (tj. 85 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla. Žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, k jehož úhradě žalovaného vyzvala dopisy doručenými dne 1. 4. 2022 (první období) a 15. 7. 2022 (druhé období). Splatnost příspěvku nastala ve dnech 31. 5. 2022 (první období) a 13. 9. 2022 (druhé období), tedy vždy po uplynutí 60 dnů od doručení výzvy. Vedle dlužných příspěvků požadovala žalobkyně také zaplacení poplatků spojených s mimosoudním uplatněním 2 pohledávek po 300 Kč a zákonných úroků z prodlení. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani po opakovaném upomínání ze strany žalobkyně i jejího právního zástupce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl vlastníkem osobního automobilu r. z. [anonymizováno], VIN [anonymizováno] (objem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) v době od 24. 8. 2021 do 30. 11. 2021 a v době od 1. 12. 2021 do 23. 2. 2022, přičemž jeho vozidlo bylo v uvedených období evidováno jako provozované (výpis z registru vozidel). Žalovaný však ohledně svého vozidla neměl v těchto obdobích uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (99 + 85 dní). Příspěvky za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač k tomu byl vyzván žalobkyní výzvou doručenou dne 1. 4. 2022 a dne 15. 7. 2022 a ač byl o zaplacení opakovaně písemně upomínán (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 30. 6. 2022 a ze dne 17. 3. 2022 včetně výpisu ze sledování zásilek, upomínka o úhradu nedoplatku ze dne 22. 6. 2022 a ze dne 4. 10. 2022, výzva k zaplacení dlužné částky ze strany inkasní [právnická osoba], a.s. ze dne 29. 8. 2022 a ze dne 2. 11. 2022, předžalobní upomínka ze dne 25. 10. 2022 včetně podacího archu). 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 8. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 9. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 Ministerstvo financí vyhláškou. 10. Podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 11. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 12. Žalovaný v rozporu s § 1 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti neměl ve výše uvedených časových obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem shora uvedeného vozidla, v důsledku čehož vzniklo žalobkyni právo na zaplacení příspěvků za každý den, kdy vozidlo pojištěno nebylo. Výše příspěvků vyplývá z § 4 odst. 3 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti a § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (65 Kč/den). Spolu s příspěvkem je žalovaný povinen dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti zaplatit též náklady na mimosoudní uplatnění obou pohledávek, jejichž výše je stanovena v § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. (300 Kč / pohledávka – výzva k úhradě). Splatnost příspěvků a nákladů na uplatnění nastala v souladu s § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti. S ohledem na uvedené proto soud žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, na které vzniklo žalobkyni právo dle § 1970 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 560 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.