4 C 64/2023-42 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu [datum] se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení 13 995 Kč s příslušenstvím jako náhrady majetkové škody, která jí vznikla tím, že při uzavírání pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka], uvedl žalovaný nepravdivé informace, když žalobkyni nesdělil, že předmětné vozidlo užívá jako vozidlo taxislužby. Kdyby žalovaný uvedenou informaci sdělil, nečinilo by předepsané pojistné za dobu trvání pojistného vztahu 13 995 Kč, ale z důvodu zvýšeného pojistného rizika 27 990 Kč. Majetkovou škodu žalobkyně spatřuje právě v rozdílu ve výši pojistného za období od [datum] do [datum]. Pojistný vztah trval od [datum] do [datum], uvedenou informaci o účelovém užívání předmětného vozidla žalobkyně zjistila z internetové databáze Ministerstva dopravy na konci roku 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě jde o řízení s tzv. cizím prvkem, neboť žalovaný je občanem Uzbekistánu, v České republice má však dle výpisu z Centrální evidence obyvatel evidované trvalé bydliště, a to na adrese [adresa žalovaného]. Soud se tedy nejdříve zabýval tím, zda je dána pravomoc justičních orgánů České republiky, a jakým právním řádem se právní vztah mezi účastníky řídí. Česká republika má s Republikou Uzbekistán uzavřenu smlouvu o právní pomoci a právních vztazích v občanských a trestních věcech (Taškent, 18. 1. 2002; č. 133/2003 Sb. m. s.). Při posouzení mezinárodní pravomoci soudu vycházel soud z čl. 20 odst. 1 smlouvy, dle kterého žaloby proti osobám zdržujícím se na území jedné smluvní strany jsou bez ohledu na jejich státní příslušnost podávány u soudů této smluvní strany. Při určení rozhodného práva pak soud vycházel z čl. 39 odst. 3 smlouvy, dle kterého se práva a povinnosti stran právního úkonu řídí právním řádem místa, kde byl právní úkon učiněn, pokud se strany nedohodly jinak. Na základě shora uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že mezinárodní pravomoc Obvodního soudu pro Prahu 3 je dána a rozhodným právem, podle kterého má soud postupovat, je právo české. 4. Z provedeného dokazování učinil soud tato skutková zjištění (důkazy jsou uvedeny v textu kurzívou): 5. Z návrhu smlouvy pojištění vozidel [číslo] z [datum] soud zjistil následující: Předmětem pojištění mělo být povinné ručení vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka] na dobu neurčitou s počátkem pojištění [datum] a pojistným ve výši 7 912 Kč ročně, splatným pololetně. Užití vozidla bylo uvedeno jako běžné. Návrh smlouvy měl být přijat zaplacením prvního pojistného do [datum]. 6. Z pojistky ke smlouvě [číslo] z [datum] soud zjistil, že touto žalobkyně potvrzuje uzavření pojistné smlouvy. 7. Z výpisu bankovního účtu žalobkyně soud zjistil, že [datum] uhradil žalovaný pojistné ve výši 3 956 Kč. 8. Z všeobecných pojistných podmínek žalobkyně pro pojištění vozidel [anonymizováno] [číslo] soud zjistil následující: Dle čl. 3 písm. f) pojištění zaniká odstoupením od smlouvy pojistitele, pokud pojistník při sjednání pojistné smlouvy uvede klamavé informace. Dle čl. 4 má pojistník při sjednání pojištění povinnost uvést pravdivě a úplně veškeré informace potřebné ke sjednání pojištění. Dle čl. 4 jestliže při sjednání pojištění pojistník zamlčí či nepravdivě uvede takové informace, při jejichž znalosti by pojišťovna odmítla sjednat pojištění ve stávajícím rozsahu, nebude pojišťovna hradit škody, které by jinak hradila. 9. Z výsledku ověření vozidla [příjmení] soud zjistil, že vozidlo [registrační značka] je evidováno jako vozidlo taxislužby ([webová adresa]). 10. Z výzvy k plnění z [datum] soud zjistil, že touto žalobkyně vyzývá žalovaného k uhrazení částky 20 892,23 Kč do [datum], a to z titulu rozdílu pojistného ve výši 15 955,43 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 4 936,80 Kč. Nárok na rozdíl v pojistném dle žalobkyně vyplývá z toho, že při sjednání pojistné smlouvy žalovaný neuvedl, že pojištěné vozidlo neužívá pro soukromé, ale pro podnikatelské účely, a to jako vozidlo taxislužby. S tím je spojeno vyšší pojistné riziko, a tedy i 2x vyšší pojistné. Dle podacího lístku byla výzva zaslána žalovanému [datum]. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: [datum] žalobkyně žalovanému předložila návrh pojistné smlouvy, který žalovaný přijal první platbou pojistného, což je doloženo žalobkyní vystavenou pojistkou k pojistné smlouvě [číslo]. Předmětem pojištění bylo povinné ručení vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka] na dobu neurčitou s počátkem pojištění [datum] a pojistným ve výši 7 912 Kč ročně, splatným pololetně. Užití vozidla bylo uvedeno jako běžné. Z internetové databáze žalobkyně zjistila, že vozidlo [registrační značka] je evidováno jako vozidlo taxislužby. Z tohoto důvodu vyzvala dopisem z [datum] žalovaného, aby jí uhradil škodu, spočívající v předepsaném pojistném a pojistném, které by bylo předepsáno, kdyby žalovaný při sjednání pojistné smlouvy pravdivě uvedl, že vozidlo provozuje jako taxislužbu. Rozdíl ve výši těchto pojistných činil 15 955,43 Kč. 12. Soud ve věci nařídil na [datum] ústní jednání, kdy jednal v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného. Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce z jednání omluvila. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu nedostalo příslušného poučení. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen z tohoto důvodu odročovat jednání (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006 sp. zn. 29 Odo 832/2006, ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, ze dne 29. 6. 2011 sp. zn. 29 Cdo 1426/2010, usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2848/10 nebo II. ÚS 100/02). Protože se tedy žalobkyně (právní zástupce) k jednání soudu nedostavila a soud jednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř., nemohl jí poskytnout poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ohledně tvrzené škody, a mohl věc projednat a rozhodnout na základě skutkových tvrzení a důkazů nacházejících se ve spise (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2017 sp. zn. 28 Cdo 3945/2013). 13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 14. Dle § 3 odst. 1 věta prvá zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Dle odst. 2 věta prvá uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 15. Dle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 16. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 17. Dle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. 18. Dle § 2779 odst. 1 o. z. ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem. 19. Dle § 2788 odst. 1 o. z. dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného. 20. Dle § 2790 odst. 1 o. z. změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal (§ [číslo]), tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí, zvýší se pojistné riziko. Dle odst. 2 pojistník nesmí bez pojistitelova souhlasu učinit nic, co zvyšuje pojistné nebezpečí, ani to třetí osobě dovolit; zjistí-li až dodatečně, že bez pojistitelova souhlasu dopustil, že se pojistné nebezpečí zvýšilo, pojistiteli to bez zbytečného odkladu oznámit. 21. Dle § 2791 odst. 1 věty prvé o. z. prokáže-li pojistitel, že by uzavřel smlouvu za jiných podmínek, pokud by pojistné riziko ve zvýšeném rozsahu existovalo již při uzavírání smlouvy, má právo navrhnout novou výši pojistného. Dle odst. 2 věty prvé není-li návrh přijat nebo nově určené pojistné zaplaceno v ujednané době, jinak do jednoho měsíce ode dne doručení n