11 C 316/2023-115 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím jako náhrady škody. Dle žalobních tvrzení žalovanému dne 24. 7. 2020 zanikl pracovní poměr na území České republiky u společnosti , právnická osoba, a tím mu zaniklo i zdravotní pojištění. Žalovaný byl povinen po zániku zdravotního pojištění vrátit žalobkyni Evropský průkaz zdravotního pojištění. Tuto povinnost žalovaný nesplnil a dále se jím prokazoval a čerpal zdravotní péči, a to od 11. 12. 2020 do 28. 12. 2020 na území , Anonymizováno, za částku 32 283,4 Kč a dále dne 11. 12. 2020 rovněž na území , Anonymizováno, za částku 2 102,45 Kč. Vzhledem k tomu, že při čerpání zdravotní péče předložil průkaz EHIC vydaný v České republice, byla čerpaná péče přeúčtována prostřednictvím , právnická osoba, přímo žalobkyni. Zdravotní služby žalobkyně uhradila, čímž ji vznikla škoda ve výši žalované částky. Přes předžalobní výzvu žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, neboť žalovaný má bydliště na území , Anonymizováno, soud se zabýval svou pravomocí a rozhodným právem. Pravomoc zdejšího soudu je dána dle čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech; rozhodné právo pak soud posoudil dle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).4. Soud zaslal účastníkům řízení usnesení s výzvou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez potřeby nařídit jednání toliko na základě předložených listinných důkazů a připojil doložku, že v případě nereagování bude mít soud za to, že proti avizovanému postupu soudu nemají námitek (srov. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). Jelikož žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas již v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, byla věc rozhodnuta bez nařízení jednání.5. Z předložených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:6. Z „, Anonymizováno, – přehled“ ze dne 18. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný čerpal dne 11. 12. 2020 zdravotní služby v celkové výši 2 102,45 Kč.7. Z , Anonymizováno, – přehled“ ze dne 18. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný čerpal od 11. 12. 2020 do 28. 12. 2020 zdravotní služby v celkové výši 32 283,10 Kč.8. Dle vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 21. 12. 2021 vyúčtovala , právnická osoba, žalobkyni částku ve výši 8 123,72 Kč.9. Dle vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 22. 4. 2022 vyúčtovala , právnická osoba, žalobkyni částku ve výši 186 992.30 Kč, Anonymizováno10. Z potvrzení o provedení platby bylo zjištěno, že dne 21. 1. 2022 žalobkyně uhradila částku 8 123,72 Kč na účet , č. účtu, .11. Z potvrzení o provedení platby bylo zjištěno, že dne 23. 5. 2022 žalobkyně uhradila částku 186 992,30 Kč na účet , č. účtu, .12. Z „, Anonymizováno, – , Anonymizováno, ze dne 17. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný čerpal od 11. 12. 2020 do 28. 12. 2020 a dne 11. 12. 2020 zdravotní služby v celkové výši 34 385,85 Kč.13. Z formuláře , Anonymizováno, ze dne 17. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný čerpal zdravotní služby na , Anonymizováno, dne 11. 12. 2020 v částce 82,53 EUR.14. Z formuláře , Anonymizováno, ze dne 17. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný čerpal zdravotní služby na , Anonymizováno, od 11. 12. 2020 do 28. 12. 2020 v částce 1 270 EUR.15. Z kopie průkazky zdravotního pojištění soud zjistil, že žalovaný byl držitelem průkazu zdravotního pojištění u žalobkyně s platností do 30. 4. 2021.16. Z první výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 27. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 2 102,45 Kč, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura č. , hodnota, ze dne 27. 4. 2022 znějící na částku 2 102,45 Kč a výzva, že pokud je žalovaný pojištěn v některém ze států EU/EHP nebo Švýcarska, má zaslat doklad potvrzující tuto skutečnost. Dle oskenované obálky a doručenky se tato zásilka vrátila žalobkyni jako nedoručená.17. Z druhé výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 26. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 2 102,45 Kč, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura č. , hodnota, ze dne 27. 4. 2022 znějící na částku 2 102,45 Kč.18. Z první výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 12. 9. 2022 včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 32 283,40 Kč, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura č. , hodnota, ze dne 12. 9. 2022 znějící na částku 32 283,40 Kč a výzva, že pokud je žalovaný pojištěn v některém ze států EU/EHP nebo Švýcarska, má zaslat doklad potvrzující tuto skutečnost.19. Z druhé výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 26. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 32 283,40 Kč, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura č. , hodnota, ze dne 12. 9. 2022 znějící na částku 32 283,40 Kč. Dle oskenované obálky se zásilka vrátila žalobkyni jako nedoručená.20. Dle „žádosti o doby – druh pojistného rizika: , Anonymizováno, “ ze dne 8. 11. 2021 žádala žalobkyně slovenskou zdravotní pojišťovnu o potvrzení příslušných dob pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení, splněných žalovaným podle právních předpisů na , Anonymizováno, v době od 25. 7. 2020.21. Dle odpovědi na žádost o potvrzení dob ze dne 8. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný nezískal v rozhodné době podle , Anonymizováno, právních předpisů žádné doby pojištění.22. Dle odpovědi na žádost o potvrzení dob ze dne 21. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný získal doby pojištění podle , Anonymizováno, právních předpisů od 29. 12. 2020.23. Z hromadného oznámení zaměstnavatele 7/2020 bylo zjištěno, že 24. 7. 2020 byl ukončen pracovní poměr žalovaného u zaměstnavatele , právnická osoba, se sídlem v České republice.24. Z tabulky „, Anonymizováno, “ bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje zaměstnání žalovaného u zaměstnavatele , právnická osoba, do data 24. 7. 2020.25. Z tabulky „, Anonymizováno, “ bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje u žalovaného ke dni 25. 7. 2020 ukončené pojištění.26. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalovaný čerpal zdravotní služby na území , Anonymizováno, , a to od 11. 12. 2020 do 28. 12. 2020 a dále dne 11. 12. 2020, ačkoliv nebyl v předmětném období účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice. Žalobkyně uhradila 34 385,85 Kč za péči čerpanou žalovaným. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou č. , hodnota, ze dne 27. 4. 2022 znějící na částku 2 102,45 Kč a fakturou č. , hodnota, ze dne 12. 9. 2022 znějící na částku 32 283,40 Kč, které byly žalovanému zaslány společně s výzvami k úhradě dluhu. Navzdory těmto výzvám žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu.27. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.28. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.29. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.30. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.31. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.32. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.33. Na základě výše uvedeného soud dovodil, že žalovaný nebyl v období od 11. 12. 2020 do 28. 12. 2020 zaměstnán v České republice a nebyl tak ve smyslu § 3 odst. 2 zákon