5 C 126/2024-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení, že rozhodnutí žalované o tom, že provedení nezbytných oprav na shora specifikované bytové jednotce v rozsahu podle faktur vystavených společností , právnická osoba, na celkovou částku 569 898 Kč, bude hrazeno spoluvlastníky bytové jednotky podle výše jejich spoluvlastnických podílů, nemá vůči žalobcům právní účinky. Uvedli, že bytová jednotka je společnou věcí účastníků řízení, na které má žalovaná spoluvlastnický podíl o velikosti ½ a každý z žalobců spoluvlastnický podíl o velikosti ¼. Žalovaná přijala rozhodnutí o rekonstrukci bytové jednotky, aniž by o tom žalobce vyrozuměla a disponovala jejich souhlasem. Své kroky odůvodnila toliko havarijním stavem bytové jednotky s tím, že její rekonstrukce představovala neodkladnou záležitost. Dopisem ze 21. 3. 2024 žalovaná vyzvala žalobce, aby jí nahradili polovinu nákladů na rekonstrukci ve výši 284 949 Kč. Žalobci k podané žalobě doplnili, že své spoluvlastnické podíly nabyli na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5, č. j. 32 D 1094/2023-78, ze dne 16. 1. 2024, vydaného v pozůstalostním řízení po jejich otci , jméno FO, , který zemřel dne 8. 5. 2023. , právnická osoba, jednotky probíhala na podzim r. 2023, tedy v době, kdy se dědictví po jejich otci projednávalo. Žalovaná, ač si byla vědoma okruhu dědiců, s žalobci nijak nekomunikovala a po celou dobu jedná vůči žalobcům v rozporu s dobrými mravy. Nejen, že tvrzený havarijní stav bytové jednotky ničím nedoložila a o její rekonstrukci rozhodla bez vědomí žalobců, ale také bytovou jednotku výlučně sama užívá a žalobcům za to neposkytuje žádnou náhradu. Po smrti otce žalobců se zmocnila jeho věcí a odmítala je žalobcům vydat. Dopisem ze dne 15. 3. 2024 žalovaná na žalobce vyvinula nepřípustný nátlak tím, že pod hrozbou žaloby na plnění, neuhradí-li jí žalobci náklady na rekonstrukci bytové jednoty, jim navrhla odkup jejich spoluvlastnických podílů po 1 000 000 Kč, tedy částkou v hrubém nepoměru s cenou obvyklou. Za této situace nelze po žalobcích spravedlivě žádat, aby se na nákladech na rekonstrukci s žalovanou podíleli.2. Žalovaná nárok vůči ní žalobou uplatněný neuznala. Uvedla, že mezi žalobními tvrzeními a požadovaným rozsudečným návrhem není shody, neboť se žalobci domáhají vydání rozhodnutí na podkladě tvrzení o zcela jiných skutkových okolnostech. Jednak žalobci nijak neozřejmili, proč by se mělo vůbec jednat o rozhodnutí v neodkladné záležitosti a dále pak žalobci v době, kdy žalovaná přijala rozhodnutí o rekonstrukci bytové jednotky, nebyli opomenutými spoluvlastníky, neboť nabytí dědictví jim bylo ze strany soudu potvrzeno až dne 16. 1. 2024. Nehledě skutečnosti, že žalované nebylo ani umožněno do dědického spisu nahlédnout. Žalovaná tak s žalobci jako se spoluvlastníky nemohla s jistou právně jednat ani je vyrozumět o potřebě v této záležitosti rozhodnout. Žalovaná se stala spoluvlastníkem bytové jednotky v době úmrtí otce žalobců. S ohledem na zjištěný stav bytové jednotky byla nucena provést na své náklady její rekonstrukci. Došlo tím ke zvýšení její hodnoty a to ku prospěchu všech spoluvlastníků. Za této situace žalované svědčí vůči žalobcům právo na nahrazení poměrné části nákladů vynaložených na rekonstrukci, i kdyby opomenutými spoluvlastníky vskutku byli. Vydané soudní rozhodnutí by tak pro žalobce nemělo žádný přínos. Sama žalovaná nevidí žádný důvod, proč by po žalobcích nešlo spravedlivě žádat, aby se na nákladech rekonstrukce s žalovanou podíleli a sami žalobci v tomto směru ani nic neuvedli. Žalovaná vůči žalobcům nikdy nejednala v rozporu s dobrými mravy. Věcí jejich otce se nezmocnila, jen je po dobu rekonstrukce uskladnila na jiném místě. Cenu, kterou žalobcům nabídla zaplatit za jejich spoluvlastnické podíly, shledala jako adekvátní, šlo jen o návrh a bylo plně na vůli žalobců, zda její nabídku přijmou či nikoliv.3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:4. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5, č. j. 32 D 1094/2023-78, ze dne 16. 1. 2024, v právní moci k témuž dni, soud zjistil, že před Obvodním soudem pro Prahu 5 byla projednávána pozůstalost po otci žalobců , jméno FO, , který zemřel dne , datum, . Účastníky řízení byli jako dědici toliko žalobci, kteří v řízení uzavřeli dohodu o rozdělení pozůstalosti. Na základě předmětné dohody, kterou soud schválil, nabyl každý z nich z pozůstalosti mj. spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na spoluvlastnickém podílu jejich otce na bytové jednotce ve výši ½.5. Ze záznamu z katastru nemovitostí ze dne 12. 9. 2024 k LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, soud zjistil, že účastníci jsou vlastníci bytové jednotky s tím, že žalované svědčí spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na bytové jednotce a každému z žalobců svědčí spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ na bytové jednotce.6. Ze shodných tvrzení účastníků, která mezi nimi nebyla sporná, vzal soud za svá skutková zjištění, že žalovaná v průběhu řízení o pozůstalosti po otci žalobců přijala výlučně sama rozhodnutí o rekonstrukci bytové jednotky s tím, že rekonstrukce byla následně na náklady žalované také provedena.7. O pravosti a pravdivosti provedených důkazů soud neměl důvod pochybovat. Žádné další dokazování soud ve věci nečinil, neboť již v tomto rozsahu bylo dostačující pro přijetí rozhodnutí o podané žalobě.8. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:9. Žalovaná a otec žalobců spolu vlastnili bytovou jednotku, na které každému z nich svědčil spoluvlastnický podíl o velikosti ½. Dne , datum, otec žalobců zemřel. V řízení o pozůstalosti byla mezi žalobci jakožto dědici uzavřena dohoda o rozdělení pozůstalosti, kterou soud ke dni 16. 1. 2024 pravomocně schválil a na základě které každý z žalobců nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na spoluvlastnickém podílu jejich otce na bytové jednotce. Vlastníky bytové jednotky jsou tak nadále žalovaná v rozsahu spoluvlastnického podílu o velikosti ½ a žalobci každý v rozsahu spoluvlastnického podílu o velikosti ¼. V době, kdy se projednávala pozůstalost po otci žalobců, přijala výlučně sama žalovaná rozhodnutí o rekonstrukci bytové jednotky, která byla na její náklady následně také provedena.10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:11. Podle § 1128 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (odst. 1). Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel (odst. 2). Není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (odst. 3).12. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1014/2022 ze dne 22. 11. 2022, rozhodnutím většiny spoluvlastníků ve smyslu § 1139 odst. 1 o. z. je projev vůle spoluvlastníka nebo spoluvlastníků, který má právní účinky pro ostatní spoluvlastníky, tedy buď pro menšinového spoluvlastníka, jsou-li spoluvlastníky jen dvě osoby, anebo, je-li spoluvlastníků více, pro ty, kteří s rozhodnutím nesouhlasí. Podmínkou zrušení takového rozhodnutí soudem je, že toto rozhodnutí je právní skutečností a vyvolává (alespoň potenciálně, jde-li o rozhodnutí z nějakého důvodu neplatné či jinak neúčinné) právní důsledky pro ostatní spoluvlastníky; nemůže tak jít např. o návrh části spoluvlastníků na jednání o úpravě užívání věci, i když se i o předestření takového návrhu ostatním museli po projednání věci mezi sebou „rozhodnout“. Nelze zaměňovat obecný význam slova „rozhodnutí“ (např. vlastník se rozhodl, že nechá svou věc opravit) s rozhodnutím v právním smyslu, a to i když jde o rozhodnutí výhradně soukromoprávní povahy, jakým je právě rozhodnutí většiny spoluvlastníků či většinového spoluvlastníka. Rozhodnutím ve smyslu § 1139 o. z. je tak jen rozhodnutí většiny spoluvlastníků, resp. většinového spoluvlastníka; nemůže jít o „rozhodnutí“ rovnodílného spoluvlastníka. Jestliže rovnodílný spoluvlastník (tedy spoluvlastník, kterému náleží stejně jako druhému spoluvlastníkovi ideální polovina věci) oznámí druhému spoluvlastníkovi, jak hodlá sám postupovat při správě (užívání) společné věci, nemá takový projev vůle za následek vznik povinnosti druhého spoluvlastníka, který není povinen zamýšlený postup trpět. To platí i v případě, že by vzhledem k obsahu takového projevu vůle šlo o návrh na uzavření dohody o správě; ani v tomto případě nevznikne adresátovi povinnost na návrh odpovědět, tím méně trpět zamýšlené jednání.13. Již s ohledem na právě uvedené soud konstatuje, že podané žalobě nebylo možné vyhovět. Právní úprava obsažená v § 11