11 C 70/2025-25 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne 30. 7. 2025, domáhala na žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění nároku tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 22. 5. 2025 s původním věřitelem žalované , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, Původní věřitel žalované – společnost , právnická osoba, . – jednal s žalovanou o uzavření úvěrové smlouvy, ale tuto smlouvu není schopna žalobkyně doložit, proto se domáhá plnění jako bezdůvodného obohacení. Původní věřitel poskytl žalované částku 20 000 Kč, tato platba byla na bankovní účet žalované č. , č. účtu, zaslána dne 5. 2. 2025 pod variabilním symbolem , var. symbol, . Z tohoto důvodu je předmětem žaloby nevrácená částka 20 000 Kč společně se zákonným úrokem ve výši 11,5 % ročně od 1. 7. 2025 do zaplacení, kdy toto datum je určeno s ohledem na skutečnost, že dle výzvy k plnění odeslané žalobkyní dne 20. 6. 2025 bylo určeno datum splatnosti jistiny na den 30. 6. 2025. Žalovaná však doposud, ani přes výzvu žalobkyně před odesláním žaloby, žalobkyni neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně se již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva účasti na jednání vzdala, žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených žalobkyní, dospěl soud k následujícím závěrům stran skutkového stavu věci. Smlouva o spotřebitelském úvěru obsahuje údaje žalované, neobsahuje však podpis žalované ani právní předchůdkyně žalobkyně, není nijak označena ani datována s tím, že smlouva obsahující tyto údaje nebyla žalobkyní doložena, kdy žalobkyně v žalobě sama uvedla, že není schopna její doložení zajistit /smlouva o spotřebitelském úvěru/. Dne 5. 2. 2024 byly právní předchůdkyní žalobkyně na účet žalované č. , č. účtu, zaslány finanční prostředky ve výši 20 000 Kč /sdělení , právnická osoba, . ze dne 22. 10. 2025, potvrzení o provedené platbě , Anonymizováno, ze dne 5. 2. 2025/. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 byla pohledávka postoupena na žalobkyni a žalovaná byla o postoupení pohledávky informována podáním ze dne 20. 6. 2025 /smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 6. 2025/. Žalovaná byla o zaplacení dluhu vyzvána žalobkyní dne 20. 6. 2025 /výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 6. 2025, podací lístek , právnická osoba, ./. Negativně vymezené tvrzení žalobkyně, že dlužná částka nebyla uhrazena, ze strany žalované konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z těchto skutečností vycházel.5. Podle § 561 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.6. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 7 zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.11. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, neboť smlouva o úvěru nebyla žalovanou podepsána. Žalobkyně nikterak nedoložila, že smlouva byla uzavřena právě žalovanou a v soudu předloženém znění. Elektronický podpis s určitou kvalitou lze chápat jako alternativu k vlastnoručnímu podpisu. Pokud elektronický podpis tuto kvalitu nemá, nelze jej považovat za podpis osoby, která měla právně jednat. Žalovaná sama nedisponovala daty pro vytváření elektronických podpisů, která může s vysokou úrovní důvěry použít pro svou výhradní kontrolu. Telefonní číslo ani e-mailová adresa taková data nepředstavují. Zadané telefonní číslo a e-mailová adresa mohlo patřit komukoliv a registrovat se tak mohl kdokoliv, kdo měl k dispozici identifikační údaje žalované.12. Soud uzavřel, že žalobkyně unesla důkazní břemeno ve vztahu k poskytnutým finančním prostředkům ve výši 20 000 Kč, nikoli však co do právního důvodu. Tuto částku tak soud posoudil jako bezdůvodné obohacení, které je povinna žalovaná vrátit žalobkyni, na kterou byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena. Současně žalobkyni soud přiznal úrok z prodlení z této částky v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při stanovení splatnosti soud vycházel ze skutečnosti, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu ve lhůtě do tří dnů výzvou ze dne 20. 6. 2025 odeslanou dne 20. 6. 2025 prostřednictvím , právnická osoba, . Z předložených důkazů nevyplývá, kdy byla výzva doručena. V souladu s § 573 o. z. se má za to, že je to třetí pracovní den po odeslání, tj. 25. 6. 2025. Následně tudíž měla žalovaná 3 dny na úhradu svého dluhu, tj. do 30. 6. 2025. Žalovaná se dostala do prodlení následujícího dne 1. 7. 2025.13. O nákladech řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalované právo a náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, výzva k plnění), náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. S ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o daní z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o. s. ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů v řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 615 Kč.14. Platební místo a lhůty k plnění byly stanoveny dle § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.15. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. bezdůvodné obohacení), byť jiných žalovaných. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. Jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších žalovaných.