11 C 98/2025-23 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 24. 7. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 326,72 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 15. 2. 2024 uzavřena pojistná smlouva č. , hodnota, s počátkem pojištění ke dni 15. 2. 2024, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla tovární značky , jméno FO, , registrační značky , SPZ, . K uzavření pojistné smlouvy došlo k okamžiku uhrazení prvního pojistného. Pojistné bylo sjednáno ve výši 4 914 Kč se čtvrtletní splatností. Pro období od 15. 2. 2025 do 14. 2. 2026 bylo pojistné v souladu s klientskou smlouvou navýšeno na částku 6 075 Kč, na což byl žalovaný řádně upozorněn a byl i poučen o možnosti vyjádřit s navýšením nesouhlas ve lhůtě 1 měsíce. Žalovaný se k danému navýšení ve lhůtě nevyjádřil. Žalovaný za pojistné období od 15. 2. 2024 do 14. 2. 2025 neuhradil částku ve výši 2 115 Kč, která pro dané období představuje nedoplatek na pojistném, kdy dluh na pojistném neuhradil ani po výzvě žalobkyně. Tento nedoplatek na pojistném žalobkyně vyúčtovala, neboť v pojistné smlouvě byl sjednán roční nájezd kilometrů ve výši 19 500 – 20 500 km ročně. Přičemž žalovaný měl povinnost doložit stav tachometru jak na počátku, tak na konci pojistného období, což žalovaný neučinil. Žalobkyně tak v souladu s pojistnými podmínkami pro výpočet nedoplatku použila maximální počet najetých kilometrů, tedy 25 000 km ročně, a rozdíl mezi sjednanými a najetými kilometry, tedy 4 500 km vynásobila 0,47 Kč, což představuje nedoplatek za každý najetý kilometr navíc. V důsledku nezaplacení dlužné částky došlo po předchozím upozornění žalované k zániku pojistné smlouvy, a to k datu 16. 5. 2025. Za období od 15. 2. 2025 do 16. 5. 2025 tak žalobkyně eviduje vůči žalovanému pohledávku ve výši 8 211,72 Kč, která představuje dlužné pojistné za dané období. Žalovaný na pojistné za období od 15. 2. 2024 do 16. 5. 2025, tedy od počátku trvání pojistného vztahu do jeho ukončení, uhradil částku ve výši 19 656 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného opakovaně k úhradě, naposledy pak prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 16. 6. 2025. Žalovaný na tuto nereagoval a před podáním žaloby ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.3. Soud ve věci v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl bez jednání pouze na základě listinných důkazů, neboť žalobkyně s takovým postupem vyslovila souhlas a žalovaná na příslušnou výzvu soudu nereagovala, přičemž byla poučena o tom, že v takovém případě bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí.4. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 15. 2. 2024 k uzavření pojistné smlouvy č. , hodnota, , a to za účelem sjednání pojistného produktu Pojištění vozidla ve vztahu k vozidlu žalovaného, tovární značky , jméno FO, , registrační značky , SPZ, . Žalovaný se pojistnou smlouvou zavázal platit žalobkyni pojistné pro pojistné období ve výši 4 914 Kč se čtvrtletní splatností v případě nájezdu vozidla 19 500 – 20 500 km, v případě vyššího nájezdu se zavázal uhradit 0,47 Kč za každý kilometr navíc až do nájezdu 25 000 Kč (Návrh pojistné smlouvy č. , hodnota, ze dne 15. 2. 2024). Výzvou ze dne 15. 2. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky ve výši 2 115 Kč na nedoplatek na pojistném, a zároveň informovala o navýšení pojistného pro následující období 15. 2. 2025 až 14. 2. 2026 (upozornění k pojistné smlouvě č. , hodnota, ze 25. 2. 2025). Výši nedoplatku na pojistném žalobkyně vyčíslila v souladu s odst. H pojistných podmínek, kdy se cena pojištění odvíjí od skutečně najetých kilometrů za pojistné období. Dále z pojistných podmínek vyplývá povinnost žalovaného doložit stav tachometru na počátku pojistného období a ke konci pojistného období. Pokud tuto svou povinnost žalovaný nesplní, žalobkyně má právo nedoplatek vypočítat z nejvyššího možného nájezdu, což činí 25 000 km (podmínky pojištění, společná část, odst. , právnická osoba, souladu s těmito ujednáními žalobkyně vypočetla částku ve výši 2 115 Kč součinem částky ve výši 0,47 Kč za každý navíc najetý kilometr a rozdílem sjednaných a najetých kilometrů, tedy 4 500 km. Upomínkou ze dne sestávající z nedoplatku za kilometry ve výši 2 115 Kč, dlužného pojistného za období od 15. 2. 2025 do 14. 5. 2025 a pojistného za období 15. 5. 2025 do 16. 5. 2025 (poslední upomínka ze dne 15. 4. 2025). Žalovaný dlužnou částku neuhradil, proto ke dni 16. 5. 2025 pojištění zaniklo (ukončení pojistné smlouvy ze dne 16. 5. 2025). Žalovaný za období od 15. 2. 2024 do 16. 5. 2025 uhradil částku 19 656 Kč na pojistné (výpis plateb). Nedoplatek pojistného ve výši 10 326,72 Kč nebyl žalovaným uhrazen ani přes předžalobní upomínku zástupkyně žalobkyně k zaplacení ze dne 16. 6. 2025 (předžalobní upomínka ze dne 16. 6. 2025 s podacím archem).5. Žalobkyně se na základě shora označené pojistné smlouvy ve smyslu § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zavázala pro případ škodné události poskytnout pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit dohodnuté pojistné. Dle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalobkyně poskytla žalovanému pojistnou ochranu. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázal, že dlužné pojistné ve výši 10 326,72 Kč uhradil, což neučinil. Dlužná částka se skládá z nedoplatku za kilometry ve výši 2 115 Kč, dlužného pojistného za období od 15. 2. 2025 do 14. 5. 2025 a pojistného za období od 15. 5. 2025 do 16. 5. 2025, tedy za 92 dní celkem ve výši 10 326,71 Kč.6. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením svého peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni rovněž požadovaný kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 513 o. z. a § 1970 o. z., jehož výše je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z dlužné částky ve výši 10 326,72 Kč. Žalobkyně požadovala zákonný úrok ve výši 14,75 % ročně od 24. 5. 2025 do zaplacení, vázán žalobním petitem, soud jejímu návrhu vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 10 326,72 Kč v částce 400 Kč za každý úkon právní služby realizované před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, písemné podání – žaloba), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a ods.t 6 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.8. Platební msto a lhůty k plnění byly stanoveny dle § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.9. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu, byť jiných žalovaných. Soud má tak za to, že předmětná žaloby naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších žalovaných.