12 C 97/2024-117 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním ze dne 19. 7. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Na odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný v období od 22. 4. 2020 do 4. 5. 2020 neoprávněně čerpal na území Bulharska zdravotní služby na účet žalobkyně, když nebyl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice a v rozhodném období zneužil průkaz zdravotního pojištění, kterým disponoval z předchozího průběhu pojištění a který v rozporu s § 12 písm. j) bodu 1. a § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění po skončení pojištění nevrátil. Žalovaný čerpal zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních na území Bulharska v celkové výši 65443,85 Kč. Tyto zdravotní služby žalobkyně uhradila prostřednictvím , právnická osoba, , a to podle čl. 36 odst. 1 a 2 Nařízení (EHS) č. 1408/71, čímž jí vznikla škoda. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě dlužných částek, avšak bez úspěšně.2. Opatrovník ustanovený žalované, z důvodu jeho neznámého pobytu namítal, že jednak není zřejmé, že by žalovaný zneužil, případně vědomě umožnil zneužití průkazu zdravotního pojištění – tedy nebylo prokázáno, že by poručil povinnost, která by zapříčinila vznik škody a jednak namítal, že žalovaný byl účasten zdravotního pojištění v Bulharku, a proto by neměla být úhrady péče po něm požadována.3. Z vyúčtování nákladů na poskytnuté dávky ze dne 1. 11. 2022 (formulář N080E č.l. 7) má soud za prokázané, že , právnická osoba, vyzvala žalobkyni k úhradě částky 65 443,85 Kč za zdravotní služby čerpané žalovaným Bulharsku v období od 22. 4. 2020 do 4. 5. 2020. Přílohou této listiny byly počítačové sjetiny „individuální výkazy – přehled“ (č.l 6) a „individuální výkazy – podrobný přehled“ (č.l. 10), z nichž má soud za prokázané, že na zdravotní péči poskytnutou žalovanému byla vynaložena částka 65 443,85Kč. Stejné skutečnosti potvrzuje i formulář S080 (č.l. 11). Provedení platby prokazuje potvrzení o provedení platby ze dne 1. 12. 2022 (č.l. 9), když na tomto potvrzení je jako variabilní symbol platby uvedeno referenční číslo vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 1. 11. 2022.4. Z Evropského průkazu zdravotního pojištění na jméno žalovaného bylo zjištěno, že předmětný průkaz měl uvedenu formální platnost do 30. 9. 2021 (č.l. 12).5. Z výpisu z interního systému žalobkyně (spis č.l. 32 zaměstnání a spis č.l. 33 – průběh pojištění) bylo zjištěno, že žalovaný byl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice naposledy jako zaměstnanec zaměstnavatele , právnická osoba, IČO , Anonymizováno, a to v období od 29. 8. 2019 do 20. 3. 2020.6. Ze žádosti ze dne 19.9.2022 (formulář S040 č.l. 23) a z odpovědi na žádost o potvrzení dob ze dne 21. 9. 2022 (formulář S041spis č.l. 25) bylo zjištěno, že v domovském státě byl žalovaná pojištěn v období od 1. 3. 2020 do 31. 8. 2022. Z formuláře S044 (č.l. 27) ze dne 11. 10. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně žádala o vystavení dokladu, z něhož by vyplývala skutečnost, že žalovaný měl nárok na „bezplatné“ poskytnutí zdravotní péče jejíž úhrada je předmětem této žaloby. Z odpovědi ze dne 12. 10. 2022 (formulář S045 č.l. 29) má soud za prokázané, že domovský stát uvedl že žalovaný je „bez nároku na nemocenské dávky od tohoto členského státu v požadovaném období“7. Z formulářů R 015 ( č.l. 17) ze dne 9. 3. 2023 a z výzev z 10. 1. 2023 ( č.l. 13) a 24. 2. 2023 ( č.l. 15) má soud za prokázané, že žalobkyně v souladu s nař. ES 987/2009, kterým se stanoví postup při provádění nař. č. 883/2004, kontaktovala styčný bod, kterým je v Bulharsku - domovském státě žalovaného - , Anonymizováno, , s žádostí o doručení výzev k úhradě částek uhrazených za neoprávněně čerpané zdravotní služby .8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný byl na území České republiky účasten zdravotního pojištění v období do 20. 3. 2020 jako zaměstnanec společnosti , právnická osoba, V období od 22. 4. 2020 do 4. 5. 2020 mu byla poskytnuta zdravotní péče na území Bulharska, a to na základě předložení stále platného Evropského průkazu zdravotního pojištění, nicméně v daném období již účasten zdravotního pojištění v České republice nebyl. Na základě výzvy Žalobkyně uhradila za zdravotní služby čerpané žalovaným na území Bulharska celkem částku 65 443,85Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou č. , hodnota, , která byla žalovanému opakovaně zaslána společně s výzvami k úhradě dluhu. Žalovaný ničeho neuhradil.Po právní stránce soud posoudil věc následovně.Odpovědnost žalovaného za škodu a jeho pasivní věcní legitimace ve sporu9. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.10. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.11. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.12. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.13. Dle rozhodnutí SPRÁVNÍ KOMISE PRO KOORDINACI SYSTÉMŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ROZHODNUTÍ č. S9 ze dne 20. června 2013 o postupech poskytování náhrad za účelem provádění článků 35 a 41 nařízení (ES) č. 883/2004.Článek 21. Žádosti o úhradu dávek, které byly poskytnuty na základě evropského průkazu zdravotního pojištění, dokumentu nahrazujícího evropský průkaz zdravotního pojištění nebo jakéhokoli jiného dokumentu prokazujícího nárok, mohou být zamítnuty a pohledávka může být vrácena věřitelské instituci, např. pokud: — není úplná a/nebo je nesprávně vyplněná, ¨— se týká dávek, které nebyly poskytnuty v době platnosti evropského průkazu zdravotního pojištění nebo dokumentu, jejž příjemce použil k prokázání nároku.2. Žádost o úhradu nelze zamítnout z důvodu, že příslušná osoba již není pojištěna u instituce, která evropský průkaz zdravotního pojištění či dokument prokazující nárok vydala, pokud byly dávky příjemci poskytnuty v době platnosti použitého dokumentu14. Dle písmene A. bod 2. odst. čtvrtý rozhodnutí SPRÁVNÍ KOMISE PRO KOORDINACI SYSTÉMŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ROZHODNUTÍ č. S4 ze dne 2. října 2009 o postupech poskytování náhrad za účelem provádění článků 35 a 41 nařízení (ES) č. 883/200415. „Je-li určitá instituce povinna uhradit náklady na dávky poskytnuté na základě evropského průkazu zdravotního pojištění, může požádat instituci, u níž byla příslušná osoba řádně registrována v době přidělení dávek, aby jí náklady na tyto dávky poté uhradila, nebo pokud příslušná osoba nebyla oprávněna používat evropský průkaz zdravotního pojištění, může vyřídit věc s touto osobou.“16. Porušení povinnosti: Jak bylo výše prokázáno, žalovaný byla účasten na veřejném zdravotním pojištění v České republice, z důvodu svého zaměstnání. Jeho zaměstnanecký poměr skončil ke dni 20. 3. 2020. K tomuto datu jeho zdravotní pojištění v ČR zaniklo v souladu s ust. § 3 odst. 2 zák. 48/97Sb. Žalovaný měl ve lhůtě stanovené § 12 odst. 1 písm j bod 12. Zák. 48/97Sb., tj do 28. 3. 2020 vrátit žalobkyni průkaz pojištěnce. Žalovaný však tuto svou povinnost porušil a průkaz nevrátil.17. Příčinná souvislost a vzniklá škoda: Žalovaný, ačkoli si musel být vědom toho, že jeho zaměstnání v ČR skončilo a tím i zanikla jeho účast na veřejném zdravotním pojištění v ČR, předložil neoprávněně držený průkaz pojištěnce (případně umožnil jeho přeložení), zdravotnickému zařízení ve jiném státě EU, za účelem čerpání bezplatných zdravotních služeb. V době, kdy byly zdravotní služby žalovanému poskytovány tedy v období od 22. 4. 2020 do 4. 5. 2020, bylo jeho zdravotní pojištění v domovském státě v Bulharsku sporné. Jakkoli bylo na základě prvního dotazu uvedeno, že žalovaný byl pojištěn, na základě upřesňujícího dotazu s žádostí o potvrzení nároku, bylo žalobkyni sděleno, že na nemocenské dávky nárok není. Zde soud poukazuje i na skutečnost, že výklad termínu „nemocenské dávky“ ve smyslu bulharského práva nemusí být totožný s tím, jak tento termín je vykládán v právu českém. Vzhledem ke skutečnosti, že odpovědi byly na formulářích týkajících se nároku na bezplatnou zdravotní péči, dovozuje soud, že ačkoli žalovaný byl v Bulharsku v rozhodném období